Posel z Liptákova

U diel z Divadla Járy Cimrmana je ťažké komentárom odlíšiť hodnotenú od ostatných. A tak volím subjektívnu cestu. Bavil som sa výborne a bolo mi v podstate jedno, či na jednom zo seminárov alebo na jednej z hier. V nejakom komentári som čítal, že ide o jednu z najslabších hier a vnímal som to, ako jeden z najslabších komentárov. (25.01.2014)

Protože se na digtálních nosičích dá sehnad více verzí Posla z Liptákova tady je úryvek z té jednoznačně lepší verze (se Svěrákem): ...Pokud jde o Cimrmanovu podobu, nevíme takřka nic. Fotografie se nedochovaly, máme k dispozici jen mistrovu autobystu, ovšem všechny rysy jsou ztrhané. Co je ale na té bustě dobře patrno, je takový markantní hrbol na temeni lebky. V překreslení vypadá takto. Je to takzvaný pahrbek geniality. Já osobně jsem dlouho marně hledal... dlouho jsem hledal způsob, jak najít mezi obyvatelstvem liptákovské lokality člověka s podobnými povahovými rysy. Nakonec jsem se uchýlil k metodě doktora Hedvábného. Je to metoda 'přítlačné tabulové kontury'. Pracuje se následujícím způsobem: Zkoumaná osoba dá hlavu uchem na stůl, kde už je připravena čtvrtka papíru, vědec ji levou rukou přitlačí, proto přítlačná, a pravou obtáhne. No, na první pohled to vypadá jednoduše, ale neřekli byste, jak je obtížné přimět některé lidi, aby dali hlavu na stůl. Většinou se ptají proč(?) a tak podobně. Takový výzkum může v terénu provádět jen skutečně silná, vědecká osobnost. Optimálním místem k získávání tabulových kontur je restaurace U Sirotků a nejlepší je to těsně před zavírací hodinou, kdy je řada osob u svých stolů k obtažení ideálně připravena.... (04.06.2008)

V Tučapech zůstal při výlovu jeden pěkný kapr v bahně. Baštýř Adámek vzal podběrák a chtěl kapra nabrat. Bidlo podběráku však bylo krátké, a tak se baštýř Adámek musel za kaprem řádně naklonit. Než se nadál, ztratil rovnováhu a sletěl po hlavě do bahna...a tak se v bahně mrskali dva - kapr a baštýř Adámek...                                                                                         Místy tradičně vtipná cimrmanovská fikce, ale jako celek, kde se hodně mluví a mluví a přednáší a méně "dramaticky" hraje, to na mě až na pár momentů moc nezapůsobilo. S Dobytím severního pólu téměř nesrovnatelné. Chuť sledovat něco podobného tu z mé strany zcela byla, ale v průběhu sledování po jisté době zcela zmizela. "Probudil" jsem se až při rozhovoru s úředníkem-pyrotechnikem a teprve závěrečná dramatická ukázka mě uzemnila. ,,Třeba ten důl neprodáte, třeba vám ho vemou." Docela zajímavé narážky na historické události (začátek války, únor '48) v doprovodu hezké hříčky kolem návštěvy smrtky a lidového vizionářství, to mě v posledních 20 minutách začalo hodně bavit. Žel vzhledem k celé stopáži inscenace trochu pozdě, což je mi při výsledním hodnocení docela líto. (14.06.2018)

Někomu nemusí zcela sednout ta 2-hra. Ale já se velice bavil u obou 2 (ikdyž u té 2. víc ;-)). Weigel zde hrál prostě prim a ostatní mu pouze zdatně sekundovali (ale jó, je to tak). Znovu kopa super hlášek; snad nejvíc jsem se pobavil u toho uhlobarona...Ale úžasný konec ve formě dovětku smrtky (sedí mi zde lépe Svěrák) člověka až trochu zamrazí...5*, ostatně jak jinak. (16.05.2008)

Předně - opět hodnotím jen v rámci cimrmanovských her (jinak by to byl plný počet v porovnání se vším ostatním :) Dva semináře a dvě hry v jednom mi ani tak nevadily, lepší než natáhnout každou část na celé představení na úkor zbytečných trapností, takhle je to hezky vyvážené. Semináře jsou super, ale samotným hrám občas něco sem tam chybí. Možná za to může zase absence pana Svěráka, který prostě "cimrmanům" dodává tu správnou šťávu.. I přes to je ale rozhodně na co se koukat a (opravdu) vtipných hlášek je zase kupa :-) (28.09.2009)