Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Slabší kousek... Premiéra v den rezignace Důbčeka 17.4.1969...normalizace startuje...a divadlu začíná krušných 20 let...😢 Při přípravě stejnojmenného divadelního představení v roce 1969, z kterého je tento záznam, byli přizváni režisérem Smoljakem jako hudební konzultanti skladatel Jan Klusák a dirigent Pavel Vondruška, za odměnu jim bylo dovoleno si zahrát pár představení. Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán a tak mě strach o existenci souboru. ()
"Na takový návaly tady nejsme zařízený", "Růženka, která se před týdnem vypravila - "děvenka moje starostlivá" - pro šafrán a trochu toho zázvoru.", "Pij! To že řekla? To musí být ženská.", "Naše staré hodiny bijí čtyři hodiny", "Neříkej, že je zde s tebou něžné pohlaví!? Nejen pohlaví! ", "Dobro je prisjetiti se da prividno prav prut prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje...které zapomněl".................... moje hodnocení = 10 z 10. ()
"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. ()
Je to sice komentátorsky laciné, ale bravurní výkon Miloně "To musí bejt ŽENSKÁ!" Čepelky je stejně největší devizou této operetní epizody cimrmanovské historie. A kromě hlášky o "Polské krvi, Blondýnkách" atd. si cokoliv jiného nedovedu bez velkého zamýšlení vybavit. No, vlastně ještě úžasný dochovaný fragment partitury:) 80% ()
Tomuhle ja rikam dokonaly inteligentni humor. Nikdy nemuze byt nic vtipnejsiho, inteligentnejsiho a lepsiho. Neni mozna. Tohle je dokonalost a genialita v jednom. Sverak se Smoljakem a Cimrmanem (tato trojice :-D) jsou neprekonatelnym duem. Cimrman diky nim obvzivl. Ta dokonalost, ze spousta lidi veri, ze vazne zil, je neskutecne vtipna, az vhanejici slzy do oci. Vsechna dila jsem impozantni a perfektni. Tezko je hodnotit jednotlive, ale pravdou je, ze jedno z mych nejoblibenejsich je prave toto. Nejuzasnejsi humorovy vkus vubec. Uchvatne a recberouci bez vyjimek. Kdybych mohla dat hvezd padesat, dala bych. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Jaroslav Vozáb považoval hru za nejlepší. V představení hrál svou první velkou roli v divadle, vězně Aloise Kulhánka. Po několika reprízách v této roli, řekl autorům: „Hospodu už nikdy nenapíšete!“ Měl tím na mysli, že autoři tak dobrou hru, jako Hospoda na Mýtince, už nikdy nenapíšou. (mnaucz)
- Během hry ani jednou nezazní celé jméno vězně Kulhánka. Podle divadelních programů je jeho celé jméno Alois Kulhánek. (mnaucz)
- Árie „Bratří, mé srdce plá, mé srdce plá“, kterou zpívá Hrabě Zeppelin s Hostinským a Kulhánkem (v tomto případě Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak), má dnes jiná slova než dříve. Totiž v části, kde se zpívá: „Když máme, ženy takové,“ se dříve zpívalo: „Když národ, ženy také má.“ Původní verze je k poslechu k dispozici na neoficiálním zvukovém záznamu Hospody na Mýtince ze 70. let, který je dostupný na internetu. (mnaucz)
Reklama