Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Přednáška: Cimrman a opereta (klavírní výtah, absolutní rým (Čepelka); vznik sedmihodinové operetní fresky Proso (Svěrák: "...byl Cimrman pozván k vyhlídkovému letu jeho novou stíhací vzducholodí Karel. Vzduchoplavci startovali tenkrát ze Stuttgartu a měli namířeno do Bruselu. Avšak vlivem silného protivětru nechali brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy."); nahrávka operety Proso, dochované úryvky, obsah (Smoljak); hudební stránka, zvláštnosti notového zápisu (Svěrák + Kotek)). Hra se zpěvy: "Dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal, nikoho kolem sebe nesnesl, ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si zařídil hospodu u silnice na Písek; ale chodili mu tam lidi. Tak si najal hostinec v takový zapadlý uličce v Opočně... Zas ho našli!" Nutno vidět už pro tu unikátní choreografii operetních čísel, jinak jde o klasický (nad)standard DJC s vyrovnanou úrovní semináře a představení. "To že řekla? No to musí být ŽENSKÁ!" ()
1066. hodnocený film: Další báječné divadelní představení autorů Smoljak - Svěrák, tentokrát však v hlavní roli Miloň Čepelka coby vzduchoplavec a šenkýřka v jedné osobě. Krásná ukázka toho, že není zapotřebí muzikálového megalomaství, kde se sejde na jevišti 50 herců/zpěváků a jeden křičí přes druhého. Minimalismus je unikát a Jára Cimrman je už dneska klasika. 5* si tahle hra jistě zaslouží, protože pobaví spoustu lidí a člověku zůstane hodně hlášek v paměti. 5* ()
Slabší kousek... Premiéra v den rezignace Důbčeka 17.4.1969...normalizace startuje...a divadlu začíná krušných 20 let...😢 Při přípravě stejnojmenného divadelního představení v roce 1969, z kterého je tento záznam, byli přizváni režisérem Smoljakem jako hudební konzultanti skladatel Jan Klusák a dirigent Pavel Vondruška, za odměnu jim bylo dovoleno si zahrát pár představení. Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán a tak mě strach o existenci souboru. ()
Seminář patří mezi nejlepší, tady opravdu nejen doplňuje, ale sám o sobě je hodně vtipný. Ale opereta jako taková je sice vtipná, ale do dokonalosti jí ještě něco chybí, takže "jenom" 4.5 * Ale asi jsem zbytečně přísný, je to jen v porovnání s ostatními cimrmanovskými kousky, jinak by to bylo jasných 5 :) ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
- Jedná se o první hru, kterou Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem napsali společně. (Pierre)
- Tento záznam hry Hospoda na Mýtince byl natočen v době, když už se doprovodná hudba z pásku zpomalila. Je to samozřejmě kvůli tomu, že aktérům již rychlý záznam hudby ujížděl a bylo nutné ho zpomalit. Porovnat to lze na 4. záznamech. Je dobré si všímat i roků, kdy záznam vznikl. V představení „Cimrman sobě“ (1991) je pásek z původní rychlostí. Na této verzi (1997) je pásek mírně zpomalen. V představení „Ze hry do hry“ (2007) je pásek celkem značně zpomalený. A v představení „Psaní do nebe“ (2017) je zpomalení asi nejznačnější. (mnaucz)
Reklama