Světla ramp

Chaplina jsem první chvíli vůbec nepoznala. Jedná se spíše o drama, než o komedii. Je to jakési filmové rozloučení s Chaplinovou kariérou. Jistě pochopíte, že nejraději mám scénu s piáem a houslemi, však ten pianista je Buster Keaton. Jediný film, kde si tihle dva králové grotesky setkali na jednom plátně :) (03.01.2009)

Film je opravdu krásný, ale konec, totiž (relativní) happy end nějak nedrží s celkem. Starý Calvero nemůže zavadit o práci a když jí dostane, jeho výkon je vždycky tristní. Proč tedy na celkem zničehož nic uspořádané závěrečné benefici zažije jeden ze svých největších životních úspěchů? To zde prostě není vysvětleno a vyústění tak působí násilně. Chaplin je však v tomto filmu úžasně vtipný, okouzlující, inteligentní - a zdatnou partnerkou je mu i mladá herečka Claire Bloom. A to činí z této sentimentální komedie o konci jedné éry (námětem se zjevně inspiroval i John Osborne pro svou hru Komik) skvělý zážitek. (28.11.2005)

Nádherný film od samého začátku až po úplný závěr. Přestože nejde o poslední Chaplinův snímek, je laděn do poměrně rozlučkové atmosféry a potěší, že jeho postava zmiňuje legendárního tuláka, jenž je ikonickou postavou i po tolika letech. Světla ramp jsou silným příběhem někdejšího slavného komika a mladé baletky toužící zemřít, mezi nimiž se rodí vztah, jenž má z obou stran různou povahu, ale na intenzitě je rovnoměrně silný. Vše je doprovázeno překrásnou Chaplinovou hudbou, která sice v mnohých pasážích připomíná jeho starší melodie, ale ústřední píseň je vskutku jedinečná. Za vyzdvihnutí však stojí také dialogy či monology Calvera, které ač mohou v dnešní době znít jako utopie či patos, tak mají stále patřičnou hloubku a podobně jako v Diktátorovi, tak i zde nutí diváka přemýšlet. Na závěr se skláním před invencí, uměleckým umem a herectvím Charlese Chaplina a s obrovským potěšením dávám jednomu z jeho posledních snímků plný počet hvězdiček. (17.04.2015)

Teda já toho Chaplina bez mejkapu a zvednutýho obočí ani nepoznala! Situační humor v jeho podání nikdy nebyl mým šálkem čaje, ale klobouk dolů, jak zvládá dramatickou polohu. Claire Bloom na můj vkus podala trošku moc hyterický výkon, ale dobrý, tou dobo frčely buď hysterky, mebo femme fatale, takže co po ní člověk může chtít, že jo... Příběh je to krásnej a dojemnej, a to v pozitivním smyslu. Tohle by měl vidět každej milovník filmu, skvělá klasika! (20.10.2011)

Svetlá rámp považujem za rozlúčkový film. Po Diktátorovi a Monsieurovi Verdoux, ktoré boli vybočením sa Chaplin v Svetlách rámp rozlúčil s tulákom Charliem i filmami plnými neodolateľných gagov. A tam, kde v Kidovi a Svetlách veľkomesta prebytok sentimentu vyvažoval vo vhodných chvíľach vydarenými gagmi, tak v Svetlách rámp ostala iba nostalgia, melodráma a staromódne mudrovanie nad životom a vzťahmi. Napriek tomu sú Svetlá rámp jeho posledným vydareným filmom. Trochu dlhším, ako by bolo vhodné, ale dalo sa to prežiť. Kráľa v New Yorku a Grófku z Hong Kongu už mohol vynechať a nič by sa nestalo. Som rád, že sa mi podarilo Svetlá rámp opätovne zhliadnuť a upevniť si svoj prvotný názor na ne. (14.10.2021)