The Very Late Afternoon of a Faun
Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrají:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (více)Obsahy(1)
Stárnoucí elegán a svůdník Faun, vlastním jménem Karel (L. Suchařípa), žije v Praze na Malé Straně v pečlivě udržovaném půdním bytě, vybaveném většinou starožitným nábytkem. Pro starou správcovou domu je to ovšem tatrman. Faun pracuje v podniku zahraničního obchodu pod přísnou šéfkou (L. Pospíšilová). Všímá si však výhradně pohledných mladších kolegyň – snad jen s výjimkou sekretářky Vlasty (V. Špicnerová), která je do něj zamilovaná. Faun s oblibou svádí neznámé mladé ženy, ale pokaždé se je snaží včas vystrnadit ze svého bytu, aby nenarušily jeho zaběhaný pořádek. Jenže čas je neúprosný a povadlý elegán to začíná poznávat na každém kroku. Jedno z jeho prvních prozření při pohledu na nové krásky je, že všechno se stihnout nedá. A to je jen začátek trapně komických a nakonec až tragických situací, které Fauna nevyhnutelně čekají… (Česká televize)
(více)Recenze (234)
Film stojí především na výkonu Leoše Suchařípy. Film o tom, kterak starší donchuán zjistí, že mu milostnými pletkami protekl život mezi prsty a koukat na nahé ženy a vždy po akci je vyrazit z baráku, mu zkrátka už nestačí. Jak už to tak ale u Věry Chytilové bývá, její filmy jsou tak nějak...prostě osobité. Filmové umění této režisérky můžete buď milovat nebo nenávidět. Nejspíš jediné, co nebudete cítit, je lhostejnost. Mě osobně, až na legendární Dědictví, její filmy moc nebaví. Hlavním důvodem je poblázněná kamera. Dále pak místy chaotický scénář a leckdy těžké orientování se v ději. Její filmy jsou prostě těžko stravitelné. Leoš Suchařípa ale zahrál skvěle a možná i nad své možnosti. Ostatní herecké výkony byly slabší. Jako groteska, která je velmi nadčasová a která může platit směle v každé době, neboť muži jsou ve své podstatě pořád stejní, je však film ve skrze pravdivý a opravdový. ()
Jako má to své kouzlo, ale zkoušel jsem to dokoukat celé už asi 3x, ale nejde to. Pani Pospíšilová je zřejmě nejhorší herečka všech dob a všech alternativních vesmírů. ()
Tak tohle moji dva oblíbenci pěkně pohnojili. Do toho ta hnusná „hudba“, děs běs. Míním Stivínovy improvizace, ne Vivaldiho a ty další. Dávám dvacítku snad jen těm holkám, protože jinak to nestálo celé za nic. Já nesnáším tu samomluvu jen když je chvilku, natož skoro celý film. To, že nemá děj mi nevadí. Nevím, zda se nepletu, nemihla se paní režisérka mezi návštěvníky koncertu? No, prostě dvacet no. ()
Vera Chytilova,pre nu typicka poloha,nerealne postavy,nerealny dej,otravne spracovanie....toto je film pre jej obdivovatelov. ()
Filmy Věry Chytilové mám ráda. Kdyby to natočil kdokoli jiný, hodnocení by asi bylo vyšší, ale protože vím, co Chytilová umí, je pro mě Faun trochu zklamáním. Nicméně Suchařípa to zahrál geniálně a stále je to jeden z těch lepších českých filmů. ()
Tak to je můj film. Ne že bych ho udělal, ale on udělal mě. Těším se, až budu v letech Leoše Suchařípy lákat mladinké dívenky na pěknou muziku a trochu těch dobrot. Jen aby do té doby si pro mě nepřišla Libuška Zubatá. To by bylo brzo - ještě jsem dneska nic neudělal... ()
Dobrý herec a skvělý překladatel ruských autorů - Leoš Suchařípa. ()
Pro mně nejlepší film Věry Chytilové a asi jediný, který mám opravdu rád. Paradoxně si myslím, že Věra Chytilová nejen že není feministka, ale vůči ženám vystupuje až zle a dělá z nich něco, co by si asi většina mužů nedovolila. Faun (životní role Leoše Suchařípy) je sice tragikomický šašek, ale copak to všechny ty "dámy" kolem něj nevidí? Co vede v té době nádhernou Terezu Kučerovou k tomu, aby se vůbec s takovouhle figurou bavila. Co ty ostatní. A co onu Libuši Pospíšilovou? Jinak Libuše Pospíšilová s kosou na konci vyvolá až mrázení v zádech (takhle, přesně takhle jsem si dlouho představoval smrtku, než přišli Cimrmani...) a "manýry", tedy režisérský rukopis Věry Chytilové (opilá kamera, střih, ale i hudby...) tentokrát k filmu přesně sedí. Skoro bych dal 90%. ale ne pět hvězd.....na to mám přece jenom jiná díla. ()
Věra si to s těmi chlapy prostě musí vyřídit! Parodie na stárnoucího proutníka skvěle zahraného Leošem Suchařípou. Milé, komediální, skvělá poetická kamera. Životní program mužů, kteří se nechtějí vázat a ženy mají jen na tu poezii. Bohužel citová neukotvenost je ve finále únavná a nudná. "Program na dnešní den mám zajištěn", "Když ono se to všechno stihnout nedá!", "Ještě mě neber! Ještě jsem nic neudělal!" ()
Pohled na svět očima těch, kteří považují muže a ženy za obyvatele absolutně odlišných planet, nesdílím, ale Faunovo odpoledne se Chytilové povedlo. Vystihla skvěle charatker hlavního hrdiny, v tom jí ostatně vydatně vyšel vstříc Suchařípa. Umělecky film sedí do konce 70. a začátku 80. let (intermezza převážně s listím a pohledy na Prahu doprovázené hudbou Kořínka a Stivína). Moc se mi líbí i pointa - jde o zvyk. Náš hrdina ho chápe negativně. To, že život není ve svých zvyklostech jen negativní, poznává ve chvíli pomyslného zvratu - najednou postrádá něco, o čem byl přesvědčen, že mu je spíš na obtíž. Prozření, katarze, ať už to nazveme jakkoliv, jsou pro každého z nás nejspíš důležité, aby nám došlo, že při vytváření vlastního stereotypu máme uvažovat již předem, co sneseme, a co už bude přespříliš, protože jakési zákonité opakování prostě nastane bez ohledu na naši vůli, tedy ačkoliv se mu snažíme sebevíce uniknout. ()
Unikátní portrét ne stárnoucího bonvivána, ale starého mládence, který se nedokáže vyrovnat s koncem produktivního období života. Vynikající Leo Suchařípa a ten bizarní konec. ()
Pecka jak sviňa. Slizkej a chlupatej a ožralej Suchařípa jako velkej svůdník. To mě prostě poser. Jeden z největších bizárů z českých filmů. ()
Taky už česká filmová klasika : 5 hvězd a 85 % . Herecký koncert L. Suchařípy . ()
Skvělý Leoš Suchařípa , to je jeho životní role!! ()
Tohle je smutná komedie o lidské bláhovosti, a Suchařípův filmový majstrštyk. Malé, pošetilé drama v kulisách socialistické všednosti, drama páchnoucí člověčinou na Chytilovou až nezvykle. Suchařípův a Chytilové Faun je přes všechnu malost a grotesknost hluboce lidský a na okamžik i dojemný. ()
Ten Suchařípa jak se tam promenuje a kecá, to je úžasné... ()
fanklub Sucharipu ()
Pěkně natočená nuda =( já tý Chytilce na kloub prostě nepřijdu =/ ()
Včera jsem se na to díval v televizi a příjemně jsem se bavil, Leoš Suchařípa umí! ()
Související novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)
POZOR, OBSAHUJE SPOILERY Podivný to film, velice podivný. Podivný ne jeho charakterem, ale jeho záměrem. Paní Chytilová se mi již několikrát po sobě ukázala jako bezkonkurenční česká režisérka. Zde ovšem plní roli spíše děsivého sociopata s kamerou, který se rozhodl zdokumentovat člověka a lidi, kterých se tak moc bojí. A prostřednictvím kamery se ho rázem bojí trochu méně. Film má totiž nutnou snahu k vyzobrazování negativních stránek člověčí povahy jak o samotě, tak mezi lidmi – ovšem rozhodl se to zobrazit opravdu nevšední metodou, poněkud symbolistickou a silně moderně dekadentní. Film nás nejprve seznamuje s Faunem – dle mého názoru “starým mladým” proutníkem, kterému masturbace nestačí a má mysl přírodně zvrácenou tak, že musí lovit jednu nevinnou ženu za druhou, aby jeho pud ukojil. Při těchto vycházkách je doprovázen jeho filosofickými myšlenkami o věku, prostředí, lidech, ženách… a také silně impresionistickými barvami města a objekty v něm. Faun má vuči lidem, kteří jsou v něčem lepší, než on. Je to přírodní exemplář sebestředného, vypočítavého muže, který je zkrátka a prostě “dobrý”. Vidí sebe jen a pouze tímto uhlem. S lidmi si chce hrát, chce zneužívat jejich pozic, či povah. Je rád ovlivnitelný. Samotnou mentální stavbou se Faun dá přirovnat k chodícímu symbdeku, tj. Dokonalému ztvárnění symbolistické dekadence v osobě. Fyzicky a psychicky. Dekadentním projevem Fauna je jeho celkový postoj ke společnosti žen a postoj k sobě samému. Je jiný. Mimořádně barvitý, provokativní, osobnostní. Symbolismus se s jeho postojem přímo protíná a spojuje velmi originální cestou jeho osobnost s jeho okolím a naopak. To převádí do trhaných záběrů plných objektů a přirody. Jsou to nahodilé symboly vyjadřující aktuální náladu postavy, či povahu prostředí, nebo klimatu, ve kterém se postava aktuálně nachází. Často mi ovšem odráží zejména jeho pocit z prostředí a místa, ve kterém je. Faun velmi inteznivně přemýšlí o sobě, o svém věku, o době, ve které žije. Velmi také přemýšlí o svém okolí. Ve své práci není příliš komfortní, zejména protože mu jaksi vadí jeho nadřízená. Svuj život vnímá sám jako určitou hru, ve které je třeba obstát. Citát: “To by bylo, abych se dneska nezamiloval..’ hovoří za celou tuto podstatu. Sám sebe rád vnímá jako zcela uspěšného, bezchybného človíčka štěstěny, co vším snadno proleze. A to se mu také jaksi daří. Faun má velmi negativní postoj k jisté paní domácí v domě, kde bydlí. Vadí mu fakt, že se jedná o starší osobu, která ráda zjišťuje a předává informace. Nepřeje si, aby se o něm příliě vědělo, zejména ne o jeho “získávání” mladých slečen. Faun je ovšem obklopen pár ženami, které by o něj samy stály. Jeho sekretářka, či nadřízená na velmi vysoké papalášské pozici PZO. Ani po jedné z nich však nestojí, poněvadž jsou v jeho věku. To nechce. Zároveň nevyhledává ženy, které samy jeví zájem o něj. Faun je vybíravý. Má rád krásu, ale nejen tak ledajakou. Chce tajemnou, nevšední krásu – chce to, co se silně vymezuje davu. Což v socialistické společnosti existuje poněkud méně, než se zdá. Faun hledá zajíčky – mladé, nezkušené slečny. Jako zásadní zápletku vnímám z mého subjektivního názoru Faunovo seznámení s mladou “hippie” dívkou, která mu otevře zcela jiný, nový pohled na osobu jeho věku od osoby jejího. Konec filmu je tuze nádherný – takový, jaký jsem si ho představoval. Faun naráží na samotného sebe z pohledu druhé osoby – na to, co mu chybělo. Naráží na svou neustálou zaslepenost slečnami a jednou pomyslnou sférou. Vypětí situace pod vlivem alkoholu v bytě jeho bývalé sekretářky vyústí v setkání se smrtí, a to s personifikovanou smrtí. Těsně před Faunovým odchodem [zda k němu dojde, či ne, není ve filmu přesně známo] náš představitel tuze marně vzlyká nad tím, jak zpackal své živoření. Dekadent si uvědomuje, že byl svou dekadencí tolik zaslepen, že mu nezbyl kousek selského rozumu k dělání nečeho rozumnějšího, než toho, co právě dělal. Ocitáme se na prahu jeho mysli, na samotném okraji. Otevřená téze konce mi upoutala myšlenku co, jak, kdy, kde a proč. Film hodnotím sečtením všech kladných bodů oproti záporným kolem 70 procent, čili nadprůměr. Tři hvězdičky. () (méně) (více)