poster

O princi Truhlíkovi (TV film)

Pohádka

Česko, 1996, 57 min

  • otík
    **

    Pohádka na nedělní odpoledne je tentokrát netradičně umístěna do skutečných exteriérů i skutečných místností a chalupy, přesto zaostává za svými poobědovými bratříčky. Hodně těžkopádný úvod s totálně nehereckými dětmi nahrazují v druhé polovině pohádky příjemní herci (Štěpánek a Vydra jako loupežníci, Lubor Tokoš jako dědeček, příjemná nejen na pohled Klára Trojanová) a i sem tam nějaká ta vtipná hláška. Celkově ale jde určitě o jednu z těch horších televizních pohádek. Hudba: Vadim Petrov(7.7.2009)

  • rakovnik
    ***

    Na úvod musím napsat, že oceňuji odvahu televizní režisérky opět se vydat do exteriérů, byť na krátkou dobu. Na druhou stranu je mi záhadou motivace jednání postav, ale přerod Truhlíka byl vskutku pohádkový, takže to byla pohádka. Řeší se v ní zajímavé dilema, zda má vládnout intelektuální elita odtržená od reality, či hloupý buran, hrubý i na ženu, zato zdatný a znalý pečení placek, kácení stromu a dojení kozy. Nakonec to ale vypadalo, že se zručností princ také záhadně zmoudřel, čili vše dobře dopadlo. Příběh byl koneckonců občas vtipný, což se snesitelnou stopáží dělá film slušně koukatelný.(31.1.2016)

  • triatlet
    **

    Nudný úvod příběhu, v němž postarší královští rodiče (Gabriela Vránová a Vladimír Brabec) rozjímají nad kolébkou, jak pojmenovat svého synka. Ve druhé polovině zaujme dědeček (Lubor Tokoš) i dvojice prince Trtuhlíka (Petr Rajchert) a jeho milé Kláry Pollertové -Trojanové. Pramálo pohádkovosti...(6.7.2009)

  • Jezinka.Jezinka
    ***

    Princ Dobromil se sice za celý život, kdy nemusel hnout prstem, nenaučil nejen číst a psát, ale ani si obléknout kalhoty, zato když je konfrontován s realitou života v lese, naučí se topit v kamnech, štípat dříví, dojit kozu a péct placky v tempu, že divák nestačí ani zamrkat. Královský bratranec Zvonimír a princezna Augusta sice jsou intelektuálové, až to mlátí tenisovou raketou, ale odkud se bere mléko nevědí. Ale přes podivnou kostýmovou stylizaci (tak jsme v neurčité pohádce, v předválečné Evropě nebo kde?) jsem se vlastně dost bavila. Ani ten trochu škodolibý dědeček, napravující líného tupého prince, mi nešel na nervy, protože neprojevoval povinnou krutou škodolibost, ale jen takovou dobromyslně bezbolestnou. Princ taky jeho poznámku, když přiklusal do kuchyně se šátkem a se zástěrou s volány, "celá moje nebožka" nesl statečně. Opravdový chlap si totiž i tu zástěru s volány bez mrknutí může dovolit.(22.9.2013)

  • honajz
    *

    To ale byla hloupá - dokonce ani ne pohádka. Aby se natáhla stopáž, sledujeme dětství a dospívání mladého prince, obklopeného medvídky, který se nerad učí. Aby bylo oč hrát, najednou se objeví jeho bratranec. A když už nejde dětské herce dál využít, máme zde dva dospělé prince, takže samozřejmě půjde o hledání nevěsty. A protože zde víc jak dvě ženské nejsou, a jedna je vzdělaná stejně jako bráchanec, je tak nějak jasné dlouho dopředu, co se stane a jak to skončí. Problém je, že chybí větší zápletka, napravení prince se odehraje vlastně raz dva, truhlík mu říkají, protože dvakrát rozsype saze, ale jinak umí hnedle vařit nebo pokácet soušku. A vzdělaný, ale jinak povrchní a hloupý bratranec, který utekl při přepadení loupežníky, se vzdělanou, ale hloupou princeznou, se díky básničkám skvěle doplňují. Jen se nedozvíme, jak to s nimi dopadne. A vlastně se ani nedozvíme, jestli se princ Truhlík nakoknec naučí číst, psát a počítat. Nebo jestli vnučka dřevorubce nebude ze zcela jiného života a světa na zámku poněkud nesvá. Mimochodem se zde neodehraje ani větší konflikt, ti loupežníci jsou jen z nouze ctnost, aby se princ někde nějak naučil zatápět, dojit a vařit. Nedotažená, zbytečně protahovaná pohádka bez děje, s pokusy o vtip, jež někdy zapůsobí úsměvně, častěji ale spíše trapně.(31.1.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace