Režie:
Tomáš Vorel st.Scénář:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Tomáš PolákHrají:
Eva Holubová, Bolek Polívka, Anna Marhoulová, Tomáš Vorel ml., Marika Procházková, Jiří Macháček, Ivana Chýlková, Tomáš Hanák, Daniela Valešová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (237)
Na jednu stranu chápu, že celý koncept Skřítka dává Vorlovi smysl. Jsou tu roky, které prožil v Mimoze, je tu groteska Výlet na Karlštejn a samozřejmě všudypřítomný motiv skřítka, jeho různé inkarnace, připomínky, odkazy na něj... Ale pokud je zároveň Skřítek vyvrcholením toho všeho, nemám úplně radost z toho, že právě tady definitivně převzal roli dvorního herce Tomáš Vorel ml. - ačkoli je to masová komedie o mase pro masy. S přenesením hlavních myšlenek svého díla na svého syna se Vorel st. stává mluvčím mladší generace a tu svou opouští ve prospěch mladých, aby žil jejich problémy. A je to velké překvapení, že i oni si žijí své životy, aniž by museli čelit totalitě nebo revoluci. Problémem nové doby je rutina a šeď. A když si toto uvědomíme, chceme i s tímto a proti tomuto bojovat společně se Skřítkem? Z nových výrazných tváří Vorel sahá po Marice Procházkové a Ivaně Chýlkové. ()
Některé scény jsou hloupé (vymačkávání uhrů, leštění policistova obušku), některé pasáže hluché a hudba Mig 21 trochu protivná. Na druhou stranu jsou vtipné a trefné scény rozmístěny rovnoměrně po celé délce filmu a ty slabší pasáže jsou krátké, herci evidentně pochopili, co se po nich chce a jsou přesní. Tomáš Vorel st. pak získává body navíc za odvahu experimentovat. ()
Hodnotit nemůžu neb se na to nevydržel koukat moc dlouho, když to šlo v tv. To pitvoření bylo pro mě naprosto neúnosné. Jak mám Vorla hodně rád, tak mám čím dál víc pocit, že jeho nechuť k celé dnešní společnosti je tak velká, že mu brání to nějak umělečtěji ventilovat, a tak až moc sklouzává k moralitám. A že je to chvályhodný a ojedinělý počin natočit němou grotesku, jak jsem se někde dočetl? No kdo viděl Tuvalu, může se jen smát. ()
nostalgické 5* Koukám, že ani po letech nedal téměř nikdo z mých spřízněných duší této novodobé grotesce s pohádkovým námětem plný počet jako já, a to si pamatuji, že jsem film viděl dvakrát a vždycky se mi líbila. Příběh prostý, ale k tomuto žánru sedí, stejně jako poťouchlé chování herců a obsazení je výborné a navíc moje oblíbená hudba od Migu 21, tak co si víc přát. Asi se k němu budu muset někdy vrátit, ale do té doby si za 5 hvězdičkami stojím - aspoň z nostalgie. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] - motto na závěr: dopíšu po repríze ;-) ()
Normálně bych dal asi tři *, ale protože odvaha k neotřelému a originálnímu přístupu při tvorbě filmů se musí podporovat, přidávám čtvrtou hvězdičku jako bonus. Je chyba film chápat jen jako grotesku a nevidět taky jeho dramatickou stránku. SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: 0 :) ()
Galerie (27)
Zajímavosti (6)
- Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
- Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)
- Nápad na film Skřítek poradil Tomáši Vorlovi režisér Václav Vorlíček. (raininface)
Reklama