Poslední dopis

Naše malé filatelistické Stezky slávy. Komorní drama z francouzských zákopů, kde vládne podezíravost, otravný zvuk orchestrionu a bolestné vědomí, že když se ocitnete ve špatný čas na špatném místě, není prostor pro presumpci neviny a moc logiky a rozumu je jen omezená.. Spoiler: Nářky směrem ke zvratu v ději se mi zdají poněkud nekorektní. Somrova postava neměla do slyšení u podplukovníka tušení o existenci důkazu v podobě známky a předtím dvakrát odmítla možnost, že by šacovala nějakého německého vojáka. Obhajovat se tímto směrem poté bylo zbytečné, jen by to vzbudilo další podezření a nakonec by stejně došlo k odhalení. V tu chvíli bylo prioritou napsat poslední dopis znovu. Korigovaný vědomím neodvratného konce a s nadějí, že bude doručen. Snad v něm nebyly zašifrované francouzské pozice a Třískův kapitán Billard nešel za pár dní taky ke zdi.. (18.08.2017)

Pochybnosti jsou někdy těžší než vědomá vina. Špičková televizní adaptace jedné z filatelistických povídek Františka Langera, odehrávající se během první světové války, si po celou dobu udržuje velmi působivou atmosféru plnou svíravého strachu a bezmoci a navíc se může pyšnit mistrovskými hereckými výkony Jana Třísky, Josefa Somra a Josefa Abrháma v hlavních rolích. V myšlenkovém úhoru sedmdesátých let vzniklo dílo vskutku nevídané hloubky a emocionální síly. (11.03.2021)

1. světová válka, rok 1917, Západní fronta. Tak to jsou tři důležitá fakta našeho příběhu. Během jednoho dne se rozhoduje o životě a smrti jednoho vojáka, který ležel schovaný v díře po granátu. Kdyby u sebe neměl osudnou známku, mohlo by všechno dopadnout dobře. Ovšem, dobře jak pro koho. Do poslední chvíle jsem věřila v jeho nevinu. Takže pro mě na závěr obrovské překvapení. (22.11.2009)

Tak musím poděkovat synovi, že mě na tento televizní film navedl, protože tohle bylo velmi hutně a uvěřitelně natočené, stále to drží pozornost a napětí, až do konce, herecky je to (až tradičně na Švorce) naprosto skvostné, a navíc to vzbuzuje řadu myšlenek o tom, co je ve které době normální, a jestli v době války mají pojmy jako rodina a výchova dětí nějaký smysl. Proto je tady vlastně ta melodie z flašinetu - tragédie i komedie se zde mísí s jarmarečností válečných jatek i rozhodování. (12.12.2021)

Taky se řadím k těm, kterým se výsledná pointa zdála poněkud méně věrohodná, podobně jako uživatelům 6thSun či Stegman. Nic to ovšem neubírá na strhujících hereckých výkonech tří hlavních představitelů a na síle úvah o vině a trestu a nesmyslnosti veškerých válečných šarvátek, které přitom člověku probíhají hlavou. (01.11.2014)