Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ kouzelné země Porcelánie (M. Dlouhý) chtěl vystavět svůj palác a celou zemi z porcelánu, aby křehkost okolí přiváděla lidi k ohleduplnosti a jemnosti i v jejich myšlení a konání. Devět panen marně čekalo, kterou z nich si vyvolí za nevěstu. Princ však doposud nepoznal, co je to láska. Až potkal myrtovou pannu (G. Filippi). Dívku, která se zrodila z keře… (Česká televize)

(více)

Recenze (18)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československá televizní pohádka o princi z Porcelánového království se zasněným výrazem a s naivními a nereálnými představami o lidech, jehož city dokáže potěšit jedině myrtový keř, v jehož přítomnosti se mu zdají sny o líbezné krasavici G. Filippi. Příběh je vyprávěn v nepříliš povzbudivé náladě bez náznaku humoru s podivně rozostřenou kamerou, přesně jak jsme tomu u většiny pohádek od S. Simonové zvyklí. Zápornou složku a překážku v princově štěstí v tomto snímku představuje devatero vdavek chtivých panen, jež se cítí princovým zájmem o tajemný keř uraženy a pomocí lsti se jim podaří rostlinu zničit. Zamyšlený bezkrevný princ M. Dlouhý nalezne své štěstí bez jakéhokoli hrdinského činu pouhým zasazením zbytku kořenů zpět do vázy a péčí o ně. Devět zhrzených a závistivých panen v čele s nejprůbojnější B. Kodetovou nalezne svůj trest také bez jeho přičinění. V pochmurné a depresivní pohádce se ve vedlejších rolích objevil P. Trávníček jako princův důvěrník a přítel Dominik, jeho milá V. Křížová a dále venkovský manželský pár V. Postránecký a J. Paulová, o nichž by se dalo hovořit jako o rodičích Myrtové panny. Poměrně významnou roli zde hraje hlas vypravěče v podání mistra E. Cupáka. Z mého pohledu se jedná o pohádku, reprezentující typický snový a zádumčivý styl paní Simonové počátku 90.let, z hereckého hlediska vnímám pohádku jako nevýraznou a průměrnou, dějově dokonce podprůměrnou. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

O myrtové panně je lyrická pohádka. Je to klasický televizní počin na nedělní odpolední, který ovšem vypadá jako amatérský. Na penězích se šetřilo všude možně, kde se jen dalo. Kostýmy, především těch devíti panen, jsou otřesné. Ty jsou navíc ještě škaredé. Kamera je také příšerná. Nejhorší je ten mlžný opar kolem panen v zahradě. S tou zahradou se to už vůbec nepovedlo. Jestli si někdo myslel, že natáčet v zahradách před bohatě rozkvetlými keři to zachrání, tak se šeredně spletl. Interiéry nedopadly o moc lépe. Nechápu, že do tohoto paskvilu se propůjčili Postránecký s Trávníčkem. [643. hodnocení, 17. komentář, 49%] ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Celou dobu jsem měl pocit, že koukám na nějaký záznam snu zfetovaného jedince. Nejenom, že někdo opatlal kameru kolem dokola sádlem (to tehdy a nejen tehdy bylo moderní, používal to i Juraj Herz třeba v Devátém srdci), ale princ idealista, který vidí svět růžově, kdy podle něho bude stačit postavit třípatrové školy z porcelánu, aby lidé byli lepší a laskavější, si čuchne myrtového keře a zamiluje se do něj. Pak tam někde kolem běhá devět divoženek, prý devět panen, ač některé vypadají poněkud vyžile včetně Báry Kodetové, která je jejich kápo. První tři čtvrtiny příběhu to nedává celé smysl (proč prince láká myrtový keř, to nikomu nepřijde divné, že se muchlá s keříkem nebo že keřík berou jiní dva lidé jako své dítě?), chybí jakýkoliv konflikt nebo nějaké napětí. A pak se nám z myrty vyloupne víla, co vypadá jak Mařka z nočního baru ve štatlu, devět panen se vzbouří, a je hotovo. Uff. Prostě drogový úlet tahle pohádka. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Zase z řady poeticky depresivních pohádek, která je sice zasazena do exteriérů a skutečných reálií, ale příběh je zase melancholicky smutný podmalovaný totálně psychózní hudbou. Navíc zlo je tu hodně silné a v okamžiku úmrtí víly opravdu nepříjemné. Přesně typická pohádka Svatavy Simonové, jejíž pohádky pro děti rozhodně nejsou a dospělému moc veselosti nedopřejí. Hudba: Ladislav Simon ()

dogrose 

všechny recenze uživatele

Já mám s filosofickými či filosofujícími pohádkami problém: už jako dítě mne nebavily a odcházela jsem od obrazovky, protože jsem "těm řečem" vůbec nerozuměla. A nebaví mne ani dnes, když se blížím babičkovskému věku: "těm řečem" sice už rozumím, ale celé je to takové unylé a "uživatelsky nepřívětivé". Hudba mne vyloženě skličuje a kýčovitě rozmlžená obrazovka mne štve už od začátku. Herectví Michala Dlouhého se nedá nic vytknout, a přesto jeho zmítaný princ snící o ideálním království je jen slabým odvarem z Hamleta. Ty Jezinky potácející se rok po královské zahradě mě spíš děsí a Myrtová panna je poněkud mdlá. Tím v žádném případě nenapadám původní předlohu. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama