Milování zakázáno

"I am the driver of mister Marconi." - "Marconi? To bude asi ten od rádia." aneb Duo Marconi a sladké rozloučení herce Lamače v české screwball comedy, která nemá obdoby. Dva Čechoameričani, stepující černoch a vysavač značky Madelon, který vám vysaje i ty poslední úspory. ♫ "Ale Ameriku!" ♪ (15.02.2009)

Film Milování zakázáno je zajímavý hned z několika důvodů. Například Jaroslav Marvan tady neztvárnil nerudného strejdu, ale naopak milého, hodného, laskavého člověka. Pak zde máme i několik pasáží v angličtině, jako že se odehrávají v Americe, škoda jen, že nebyly přeloženy. A konečně...objevuje se tu černošský herec, to v tehdejší filmografii bylo více než neobvyklé. Naopak naprosto nepřípustné by pro pro dnešní filmaře bylo, aby byl takový člověk titulován „černá obluda“. Jinak se jedná o klasickou situační komedii nejvíce připomínající divadelní představení, kdy postavy na jevišti se objevují a zase mizí, prolínají se různými scénami, vycházejí jednou tamtěmi dveřmi, podruhé jinými. Chvíli mi to připomínalo pozdějšího francouzského Oskara. Jinak je divákovi brzy jasné, jak to celé dopadne, ačkoli ta správná romantika moc nenastane, to se spíš jen páry k sobě přiřadí. Nicméně vedle kvalitních fórů jsou tu i slabší scény, ale zajímavý film to je. (20.07.2023)

Není divu, že jsem se tomuto filmu vyhýbal. Lamačům herecký projev je mi nesympatický. Podobně mi nesedli ani mladí V+W. Sebevědomé vystupování, které je natolik civilní, že vlastně herectvím ani není. Ve společnosti ostatních prvorepublikových hvězd to bije do očí, ale především do uší. Ostatní si svoje odvedli...snad s výjimkou velmi utlumeného Marvana, který neměl co hrát. Příběh nevybočuje z produkce tehdejší doby...hon na movitého ženicha, jehož peníze vše zachrání. Díky závěru to zpětně nedávalo smysl; působil překotně, neuspokojivě. Tentokrát to žádná sláva nebyla a ty 3* jsou s odřenýma cípama. (16.03.2024)

Po filmech s Hugo Haasem jeden z prvních pokusů o crazy komedii po americkém vzoru. Na to, že se jedná o pokus, výsledek vůbec není špatný. Je zde sice několik zhola zbytečných motivů táhnoucích se celým filmem - reklama na vysavač, losos tlukoucí se přes jezy, kouzelné těsto na ryby..., ale pokud vypustíme tuhle hlušinu, zbývá celá řada kouzelných situací - personál věřitelů, stěhováci, rybí polévka a hlavně harfa vs. gramofon. Karel Lamač už stárnul (a jednak se odcizoval domácímu publiku častým působením v cizině), takže tato milovnická kreace není zrovna přesvědčivá. O to víc na vás působí ostatní herci. Velmi sympatická Hana Vítová, tradičně dobrý Jindřich Plachta, skvělá Anna Letenská, která měla být pro komedie mnohem více využívána, podobně jako Světla Svozilová. Jedna z výraznějších rolí Jindry Lázničky, který měl smysl pro komickou drobnokresbu (viz. Dívka v modrém, Katakomby). Místy jsem se upřímně řezal smíchy, na jednu z prvních crazy-komedií je to víc než dobrý výsledek. (14.01.2004)

Režisér a herec Karel Lamač se v průběhu třicátých let vracel do Československa spíše sporadicky, nejčastěji jako tvůrce nových veseloher s Vlastou Burianem. Jeho herecká kariéra prakticky skončila s nástupem zvukového filmu a tak se v pozdějších letech před kamerou objevoval skutečně výjimečně. Naposledy na počátku roku 1938, nedlouho před svou nucenou emigrací. Ve společné režii s Miroslavem Cikánem vznikla fantastická crazy komedie o záměnách a nedorozuměních ve vile zkrachovalého továrníka. Film obsahuje řadu situací a gagů, které náležejí k tomu nejlepšímu, co v české kinematografii do konce války vzniklo. Kouzelné těsto na ryby, přesolená polévka, harfa kontra gramofon, věřitelé vydávající se za personál, černošský šofér. Vedle Lamače, který se rolí moderního kouzelníka Tonnyho rozloučil se svou bezmála dvacetiletou hereckou dráhou, se objevila řada soudobých populárních tváří v ne úplně standardních stereotypech; např. Hana Vítová hraje snad poprvé výraznou sympatickou komediální roli, široké pole působnosti tu nacházejí i osvědčení komici Plachtova a Tréglova typu, ale rozhodně nejzajímavější zůstávají kreace Světly Svozilové, Anny Letenské a zejména Jindry Lázničky, vesměs epizodistů, kteří jinak neměli mnoho příležitostí projevit v takové šířce svůj komický talent. Bezesporu jeden z nejlepších českých filmů vůbec, který také obsahuje naprosto geniální triky. (04.10.2008)