Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrají:
Daniel Auteuil, Juliette Binoche, Maurice Bénichou, Annie Girardot, Nathalie Richard, Walid Afkir, Bernard Le Coq, Daniel Duval, Aïssa Maïga (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vina se zapomíná snadněji než ponížení. Francouzské drama ověnčené řadou světových cen. Stačí dlouhý statický anonymní videozáznam ulice a domu, ve kterém bydlí Anne a Georges, a jejich život to postupně převrátí naruby. Anne a Georges sledují dlouhý videozáznam jejich ulice a domu, který pořídil jakýsi anonym. Takhle začíná film Michaela Hanekeho (scénář i režie) Utajený, který získal na 58. MFF v Cannes Cenu za režii, Ceny FIBPRESCI a ekumenické poroty. Posbíral i čtyři Evropské filmové ceny, Césary, které se udělují francouzské produkci a mnoho dalších cen po celém světě. Tajemné vzkazy, které dostává Georges a které vedou hluboko do jeho minulosti, pomalu rozleptávají nejen jeho život, ale vztah s manželkou a jeho vnitřní integrace, osobní ukotvení v životě, práci, v rodině se rozpadá. Postupně si dokáže odpovědět na otázky kdo a proč. Ale vracet se k tomu všemu po takové době? Vynikající herecké výkona Daniela Auteuile a Juliette Binocheové umocňují silný příběh o vině, svědomí a lidském selhání. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (224)
Možná jsem už i zaujatý, ale nemohu hodnotit jinak. Velice jemně utkaná psychologie egoismu a jeho svědomí, ale zároveň i "utajená" analýza národní viny podávaná Henekeho typickou optikou několika realit. Laurentův rozhovor s matkou (Annie Girardot) je jeden z nejlépe napsaných dialogů, které jsem v poslední době viděl. A přitom působí tak nenápadně. U tohoto Hanekeho filmu proto platí snad nejvíce, že je třeba pečlivě číst mezi řádky. - - - Vnímavou recenzi od Lucie Česálkové najdete v časopise Film a doba 1/2006. ()
Monotónnost a jednoduchost - tahle dvě slova měl kameraman ve svém pracovním rozvrhu podtržena červeně. Přispívá to kvalitám filmu, který šikovně a naoko chladně poukazuje na dávné hříchy člověka, respektive na situace, jaké mohou nastat, pokud takové činy někdo po čase vytáhne na povrch. Georges ony situace zrovna zažívá a čím blíže jsme k závěru, tím méně jsme si jisti, nakolik s ním můžeme sympatizovat. Ve vzduchu permanentně visí cosi nezodpovězeného a nikdo vám nepotvrdí, zda jde vážně o takovou maličkost, jak ji prezentuje Georges, nebo o pouhou hru kdysi ublíženého chlapce. Nevíme nic. Sledujeme odcizování, nedůvěru a uzavřenost, vkrádající se do jedné spokojené rodiny a přemýšlíme, jak moc je potřeba ke zničení vztahů, k odhalení jejich slabin, ke zničujícímu strachu z nejistoty... ()
Michael Haneke je frajer. Vedel som to, už keď som po prvý raz videl jeho Funny Games a teraz mi to opäť len potvrdil. Caché je zaujímavý už tým, ako sa vymyká akémukoľvek formálnemu zaradeniu. Nie je to mainstream, nie je to indie, nie je to ani art a dokonca ani pseudoart. Len s oboma prižmúrenými očami by sa ako tak dal označiť za ten zvláštny druh filmov, aké občas vídame na festivaloch. Caché je v prvom rade mrazivou analýzou vzťahov vo vnútri rodiny, ktoré sú narušené záhadnou nahrávkou na kazete - naštrbená vzájomná dôvera, vracajúce sa temné spomienky na minulosť, stupňujúci strach a paranoja. V druhom pláne je však poctou kamere a veľmi netradičnou (nutno povedať že zábavnou) hrou s divákom. Dokážete rozpoznať, čo je súčasné dianie a čo statický, 2 hodiny trvajúci záznam? Dokážete rozlíšiť, čo je indícia k diváckemu uchopeniu a interpretácii, a čo len nepodstatný detail? Ergo, je vôbec možné na prvý raz oddeliť zásadnú indíciu od nepodstatného vizuálneho smetia bez toho, aby nám, divákom rozmaznaným a odrastajúcim na Hollywoode, tvorca hodil udičku? Utajený je výstižný názov. Utajené sú spomienky, nedostatky vo vzťahoch, dávne známosti a udalosti. Utajená je príčina a páchateľ záhadného diania; utajený je dôsledok. IMHO je omnoho dôležitejšie to, čo sa stalo a deje než to, čo to spôsobuje. Po vzore konvenčných filmových postupov následne čakáte na záverečné odhalenie... a viac už prezrádzať nebudem. Haneke metodicky zabudováva do deja inovatívne vyjadrovacie prostriedky tak samozrejme, ako by to bola jeho druhá prirodzenosť. Ako vravím, ten chlapík je frajer. A to ani nehovorím o tom, čo si dovolil spraviť pri oboch Funny Games. Schválne, vzájomne ich porovnajte a uvidíte. 100% ()
Výborná zápletka i zpracování, ale příběh končí tam, kde začal... Nebo jsem jenom já nezaregistrovala nějaké řešení děje?? Mimochodem, naprosto souhlasím s výrokem 'New York Magazine': "...we sit spellbound, stunned by our own helplessness..." Přesně tak - příběh vás vtáhne a ta bezmoc, když nemáte tušení, co to celé má znamenat, je vážně o nervy.. ()
Absolútne iný triler, aké sú k vzhliadnutiu v našich kinách. Napriek tomu svojim spôsobom strhujúci a vonkoncom nenudí. Haneke sa proste s divákom ako vždy pohráva a provokuje ho, ako sa mu zachce. Otvorený a kontroverzný koniec nie je asi najväčšia výhra, záleží asi na nálade a vkuse jednotlivého diváka. Skôr by som vytkol trochu násilne implantovaný rasistický motív. Keď je niekto sviňa, prejaví sa jeho správanie na okolí bez ohladu na rasu. Xenofóbia je ale v kinematografii v móde. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (5)
- Film se natáčel v ulici 49 Rue Brillat-Savarin v Paříži, kde je Georgeův dům, a také v rakouské Vídni. (Trajektt)
- V čase 1:19:00, kdy se ztracený syn vrací domů, jde do pokoje a listuje sci-fi románem „Měsíční pes“ („Chien de la lune“) od francouzského spisovatele Erika L'Homme. (Trajektt)
- Scéna useknutí hlavy kohouta se zakládá na Hanekeho vlastním zážitku, kterého byl v 5 letech svědkem. (Eldrick)
Reklama