Kráska v růžovém

Ty jo... Osmdesátý léta byli drsný... Hudba, oblečení, účesy... Námět dobrej... Kdyby se toho ujal někdo dneska, dokážu si představit, že je to hit... Ale i na tehdejší dobu si mslím, že to muselo být úspěšný... Každopádně přátelství, škola, trable a první lásky s trochou sociálního dramatu... Rozhodně nelituju té hodinky a půl... (22.09.2011)

Poslední titul Hughesovy pomyslné Molly trilogie (neboli třetí spolupráce Johna Hughese a Molly Ringwald), představuje vlastně reparát jejich první spolupráce "Sixteen Candles". Tehdy, ve svém režijním debutu, se ještě Hughes opíral do značné míry o formát dobové teenagerské komedie, byť ho zásadně upgradoval svou charakteristickou empatii vůči dospívajícím postavám a odkrývání jejich osobností a emocí za fasádou škatulek středoškolského sociálního žebříčku. Tentokrát se Hughes více zaměřil na romantickou i melodramatickou linii a více se ponořil do nitra postav tvořících ústřední trojúhelník, ale i jejich blízkých přátel. Ústřední postava byla psána vyloženě pro Molly Ringwald a zrcadlí její osobnost i životní styl a módu. Díky tomu také její postava nevyhnutelně směřuje dále od pomyslného středu středoškolské hierarchie, ale o to více je sebevědomá a osobitá než její figury v "Sixteen Candles" i "The Breakfast Club". Navzdory původně zamýšlenému finále nakonec v zájmu publika převládla tradiční linie teenagerské dívčí pohádky, která ale na druhou stranu k osmdesátkovým filmům, i těm charakterově progresivnějším nevyhnutelně patří, alespoň dokud zůstáváme v ranku hlavního proudu. V jeho mantinelech Hughes vždy zůstával, což ale na druhou stranu nikterak neubírá na sympatičnosti a šarmu jeho filmů a jeho přínosu žánru. Právě široká popularita jeho filmů o dívkách, které primárně usilují o muže svého srdce, připravily pole pro pozdější více introspektivní linii filmů o dívčím dospívání a hledání sama sebe, která vykrystalizovala v novém tisíciletí a jejíž autorky vyzdvihují formativní význam Hughesových filmů na ně samotné. (25.04.2021)

Pohodová americká romantická komedie z bláznivých 80. let. Přestavuje všechno to, co jsme mohli vidět v těchto letech. Šílené účesy, módní kousky všech křiklavých barev a tvarů, ale i různě zvláštní automobily, které brázdily tehdejší silnice. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Andie, která právě doplácí na poněkud výstřednější šatník, díky čemuž také není úplně oblíbená mezi svými spolužáky. Její současný problém, mimo to že vlastně živý svého otce, který je docela na dně, je že nemá žádného přítele, se kterým by mohla jít na místní školní ples. To se však zanedlouho změní, což také ale sebou přinese řadu nečekaných komplikací. Jednoduchá oddechová zábava s koncem, jak jinak než se šťastným. (11.06.2017)

“Throwback Thursday #77” - Další z řady kultovních Coming of Age filmů z 80’s. A i tentokrát byl pod jeho úspěchem podepsaný John Hughes, a to z pozice scénáristy a výkonného producenta. Molly Ringwald tu zakončila svoji teen trilogii a v podstatě po této roli její kariéra zažila strmý pád, kdy se jí nikdy nepodařilo vymanit z role středoškolské princezny. Režisér Howard Deutch vytvořil příjemný cast - Andrew McCarthy rovněž na vrcholu své herecké kariéry, Jon Cryer teprve před vrcholem, opuštěný otec Harry Dean Stanton v jeho typické pohodářské roli. Zmrdečka si tu střihnul jak jinak, než James Spader, jehož postava Steff je ultimátní douchebag. Jde o další feel good film, kde Deutch s Hughesem nechali mluvit generaci 80’s teenagerů se všemi jejich radostmi a strastmi. A musím říct, že i ten hlavní konflikt - holka z middle class x kluk z country clubu. V ČR jde o neznámý film a v USA o další z řady generačních filmů. My máme Discopříběh nebo Láska z pasáže a Amíci mají Breakfast Club nebo Pretty in Pink. Shlédnuto na SkyShowtime. 4* (22.01.2024)

Trošku překladatelský oříšek, protože Molly žádnej extra model není :) Což se taky dá říct o těch příšerných šatech, co na konci vypotila - on vůbec ten film je taková osmdesátková pekelná esence krát dvě. Vlasy a hadry jsou ještě šílenější než obvykle, ale co už .. já to mám z nějakého úchylného důvodu rád. Prostě mám rád atmosféeru té doby. Film je taková klasika, rozhodně neuráží můj jemnocit a docela příjemně se na něj kouká. Hlavní uchvatitel je docela fešák, ale tváří se celý film malinko připosraně, ke konci už mi to lezlo trochu na nervy. Musím připustit, že konec mě velice, velice překvapil. Fajn ústřední song od The Psychedelic Furs. (06.04.2014)