Velké objevy, nedozírná krása a těžké výzvy čekají nejen ve fantazijních dobrodružstvích, ale i ve světě kolem nás.Čtrnáctiletá dívka Šizuku má sice zrovna napilno ve škole, protože výsledky závěrečných zkoušek už budou zohledňovány při přijímačkách na střední, ale nikterak nepolevuje ve svém hlavním koníčku, čtení. Jelikož její táta pracuje v knihovně, má navíc o pravidelný přísun čtiva postaráno. Poslední dobou si začala všímat, že na výpůjčních lístcích v knihách, které ji zajímají, se opakuje jméno Seidži Amasawa. Šizučina záliba ve čtení se také promítá do toho, že kamarádkám z hudebního kroužku překládá texty zahraničních písniček – zrovna pracuje na překladu slavné Take Me Home, Country Roads od Johna Denvera v podání Olivie Newton-John. Jednoho dne na cestě do knihovny Šizuku potká podivného kocoura a když se za ním vydá spletitými uličkami, objeví malý zapadlý antikvariát, který se pro ni stane místem okouzlení i inspirace a velké lásky.
Japonský animovaný film Šepot srdce vznikl v produkci uznávaného studia Ghibli podle komiksové předlohy od Aoi Hiiragi. Projekt inicioval ústřední tvůrce studia, nejvlivnějšího žijící animátor na světě
Hajao Mijazaki, který napsal scénář a nakreslil storyboardy. Původní komiks decentně pozměnil a pro dobu, kdy po krachu ekonomiky japonská mládež propadala bezcílnosti, vytvořil nadčasové vyprávění, které je oslavou řemeslníků, tvůrčího zápalu i tvrdé práce, kterou si každý talent žádá. Režie se tentokrát chopil
Jošifumi Kondó. Tento zasloužilý animátor a Mijazakiho dlouholetý spolupracovník měl být prvním z nástupců, kteří následně převezmou tvůrčí otěže ve studiu Ghibli po stárnoucích mistrech Mijazakim a druhém spoluzakladateli Isau Takahatovi. Kvůli Kondóově předčasnému úmrtí nakonec zůstal Šepot srdce jeho jediným režijním počinem, které ale značí ohromný talent a osobitý styl. Vizuální podoba fantaskního světa vyprávění, které Šizuku ve filmu píše, byla inspirována obrazy japonského surrealisticko-impresionistického malíře Naohisy Inoueho.
Šepot srdce se svého času stal velkým diváckým hitem a navázal na tradici, započatou roku 1989 Doručovací službou čarodějky Kiki, že snímky studia Ghibli se v Japonsku stávaly nejnavštěvovanějším filmy příslušného roku. O sedm let později studio Ghibli uvedlo film Království koček, kde se zdejší kocour Baron stává jednou z hlavních postav.
(Česká televize)
Fabienne
Whisper of the Heart představuje jeden z mála filmů Studa Ghibli režírovaný někým jiným než Miyazakim či Takahatou. Bohužel je z této kategorie asi jediný, který je opravdu povedený. Proč bohužel? Protože režisér Kondô zemřel několik let po uvedení snímku a svět anime tak přišel o jednoho z potenciálních talentovaných tůvrců, kteří by mohli v budoucnosti pokračovat v Miyazakiho tradici. Je sice pravdou, že sám mistr Miyazaki se nemalou částí na Whisper of the Heart podílel (jako producent, scénárista a režisér fantazijní sekvence, kde hraje hlavní roli samozřejmě létání). Já ale přesto věřím, že to milé kouzlo filmu má na svědomí Yoshifumi Kondô...(12.8.2006)
Jhershaw
Krásný příběh mladé slečny Shizuku, která se místo učení mnohem více zajímá o četbu knížek a plno času tráví v knihovně. Jednou si všimne, že některé z knížek, které si chce přečíst, si již před ní půjčil jistý kluk. A tak začne pátrat, kdo to je zač... Whisper of the Heart je filmem o trablích dospívajících a o hledání sebe sama... ale přitom pořád zůstává milým a veselým filmem. ___ Po druhém zhlédnutí 5*.(5.3.2004)
Lucretius
Na pohled nenápadný snímek je v podstatě mým nejoblíbenějším od Ghibli hlavně díky odzbrojující hyperrealistické Kondoově režii. Film nese poselství, že se člověk může brát vážně i ve věku těsně po skončení dětství, kdy je úplně na začátku a starším přijde naivní a směšný. Tím, že expicitně vyjadřuje podporu něčemu, co většinou bývá vysmíváno, je skuteče "pěkný" v etickém slova smyslu. Že poselství funguje je trochu zázrak a stojí to právě na vynikající režii, které se daří zobrazovat věci co v reálu trapně mohou působit tak, že se člověk trapně necítí a ukázovat, že v jádru takové vlastně nejsou. Jak zmiňuje JFL, rozhodně nejde o nějaký banální generický dětský film, ale má netriviální hlubší sdělení za které by se nemusel stydět ani mezi artovými filmy. Mimo lidský rozměr úmrtí Yoshifumiho Kondoa šlo zároveň o ztrátu velmi talentovaného tvůrce.(28.3.2020)
Laxik
Čekal jsem fantasy, takže mě trochu zaskočilo, že se jedná o puberťáckou romantiku o prvních láskách, škole a hledání své budoucí kariéry. Ale v tomto ohledu je ten film výborný, a ani vlastně nevadí, že je docela dost naivní a že jsem po vzoru dr. Lustiga musel čas od času konstatovat, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. Nebo že by to byl osud, který svádí Šizuku se Seidžim dohromady? Několikrát jsem se dojal i zasmál a v hlavní hrdince jsem se viděl možná víc, než mi bylo příjemné. Jen to holt není úplně můj šálek kávy.(15.3.2018)
Tom_Lachtan
Srdce šeptající pod stínem jména Ghibli? Jo, to je dobrej důvod se na tenhle film podívat, je to výborná, umírněná něco-jako-romantika (v ryze ´dětském´ podání, neb nedojde ani na jeden polibek, natož něco jiného, takže nic pro zvrhlíky, co je interesují chapadla) a je to vážně hrozně příjemné díky civilnosti a tomu, že přestože jsou obě hlavní postavy tak trochu předstádiem podivných jedinců (výroba houslí, básničky, mnoho a mnoho scén v knihovně), nejsou to ani karikatury, ani se zbytečně nehledá dramatika v odstrkování spolužáky a odsouváním na kraj kolektivu. Co mi vlastně vadilo nejvíc byla přemrštěná, skoro dvouhodinová délka, kde poslední čtvrtina dost ztrácela dech a to navzdory tomu, že jako jediná obsahovalo něco fantaskního (kokrétně snění s jednou kočičáčí figurkou). Jestli někdy někdo stvořil film, který by se dal popsat jako " Příjemný a milý " tak je to tuten. V tomto filmu vystupuje kocour s monstrózním charismatem, kam se hrabe maumňaur slečny Kiki (23.5.2015)