Velké objevy, nedozírná krása a těžké výzvy čekají nejen ve fantazijních dobrodružstvích, ale i ve světě kolem nás.Čtrnáctiletá dívka Šizuku má sice zrovna napilno ve škole, protože výsledky závěrečných zkoušek už budou zohledňovány při přijímačkách na střední, ale nikterak nepolevuje ve svém hlavním koníčku, čtení. Jelikož její táta pracuje v knihovně, má navíc o pravidelný přísun čtiva postaráno. Poslední dobou si začala všímat, že na výpůjčních lístcích v knihách, které ji zajímají, se opakuje jméno Seidži Amasawa. Šizučina záliba ve čtení se také promítá do toho, že kamarádkám z hudebního kroužku překládá texty zahraničních písniček – zrovna pracuje na překladu slavné Take Me Home, Country Roads od Johna Denvera v podání Olivie Newton-John. Jednoho dne na cestě do knihovny Šizuku potká podivného kocoura a když se za ním vydá spletitými uličkami, objeví malý zapadlý antikvariát, který se pro ni stane místem okouzlení i inspirace a velké lásky.
Japonský animovaný film Šepot srdce vznikl v produkci uznávaného studia Ghibli podle komiksové předlohy od Aoi Hiiragi. Projekt inicioval ústřední tvůrce studia, nejvlivnějšího žijící animátor na světě
Hajao Mijazaki, který napsal scénář a nakreslil storyboardy. Původní komiks decentně pozměnil a pro dobu, kdy po krachu ekonomiky japonská mládež propadala bezcílnosti, vytvořil nadčasové vyprávění, které je oslavou řemeslníků, tvůrčího zápalu i tvrdé práce, kterou si každý talent žádá. Režie se tentokrát chopil
Jošifumi Kondó. Tento zasloužilý animátor a Mijazakiho dlouholetý spolupracovník měl být prvním z nástupců, kteří následně převezmou tvůrčí otěže ve studiu Ghibli po stárnoucích mistrech Mijazakim a druhém spoluzakladateli Isau Takahatovi. Kvůli Kondóově předčasnému úmrtí nakonec zůstal Šepot srdce jeho jediným režijním počinem, které ale značí ohromný talent a osobitý styl. Vizuální podoba fantaskního světa vyprávění, které Šizuku ve filmu píše, byla inspirována obrazy japonského surrealisticko-impresionistického malíře Naohisy Inoueho.
Šepot srdce se svého času stal velkým diváckým hitem a navázal na tradici, započatou roku 1989 Doručovací službou čarodějky Kiki, že snímky studia Ghibli se v Japonsku stávaly nejnavštěvovanějším filmy příslušného roku. O sedm let později studio Ghibli uvedlo film Království koček, kde se zdejší kocour Baron stává jednou z hlavních postav.
(Česká televize)
Matty
O filmech animátorského studia Ghibli je známo, že svým emočním nábojem mohou směle konkurovat hraným snímkům. Tento by paradoxně lépe fungoval jako hraný… nejlépe v režii Guillerma del Tora. Ze tří čtvrtin trapně obyčejný příběh jedné zamilované dívky, z jedné čtvrtiny snově podmanivý, nicméně stále velice prostý příběh jedné zamilované dívky. Žádný zázrak, co se příběhu a zpracování týče, zázračná je pouze hudba (údajně jde o první japonský DD film), což je na dílo tak úzce spjaté s Cestou do fantazií (scénář psal Hayao Miyazaki) sakra málo a mrzí mě to nemálo. 60%(12.9.2008)
neoBlast
Pokud čekáte typické Ghibli dílko, tak můžete být snad i trochu zklamaní, protože Whisper of the Heart působí velmi civilním a minimalistickým dojmem. Rozhodně nedostanete velký vymyšlený fantasy svět a jeho následnou epickou záchranu, spíše příběh mladičké dívky, která prochází menší (ne, vlastně ětší) osobnostní krizí. Stále však roztomilou, film si diváka podmaní citem a atmosférou, žádné Perfect Blue či podobné japonské anime psycho jako vystřižené od Kona se za rozervaností malé Shizuku naštěstí neskrývá. Není mi tedy vůbec s podivem, že režisér Kondô měl velkého mistra Mijazakiho nahradit v čele studia, o to větší ztrátou pro film bylo jeho brzké skonání v pouhých 47 letech. 70 %(1.5.2015)
venalce
Nádherný film o problémech dospívání a hledání "životní cesty". Nic v něm nechybí, je kouzelný a přesto opravdový, naivní, ale přesto nikoho neurazí, trochu dobrodružný a vlastně se celý točí kolem jedné známé písně. Zkrátka je to film, který zlepší náladu i zarytému pesimistovi. Takovéhle filmy točí snad jen studio Ghibli.(3.8.2012)
prome
Dlouho jsem se rozhodoval jestli nemám dát 5*, ale nechal jsem si to uležet v hlavě. Tenhle film obsahuje totiž chvílema nudnější části a díky tomu vás to na chvíli vytrhne z atmosféry. Ve výsledku vás to ničím neohromí(jak to býva u Miyazakiho), ale také ani neurazí a vy si jen užíváte krásný příběh.(6.1.2009)
JFL
"Šepot srdce" sice sálá civilností a decentností, ale v žádném případě se nejedná o obyčejný příběh. První láska je zde spíše pozadím, byť úchvatně uhrančivým a dojemným, pro mnohem podstatnější vyprávění o pozvolném rozkvétání a tříbení mladého talentu. Mijazakiho scénář v tomto ohledu mile překvapí tím, jak vážně a komplexně rozvádí motiv hledání seberalizace a následování vlastního snu. Namísto nějakých prvoplánově povznášejících schémat a zjednodušujících mouder o velkém talentu, v jehož vleku se tvůrce ocitá, zde máme zevrubné pojednání o tom, že cesta za vlastní realizací sice přináší naplnění a zadostiučinění, ale v prvé řadě vyžaduje odhodlání a píli. To vše je zaobaleno do úchvatně křehkého vyprávění, které se navzdory diváckým očekáváním i propagačním upoutávkám straní rozšafných výletů do světa fantazie. Naopak uhrane dokonale odpozorovanými drobnými gesty, detaily i náhodami každodenního života a procítěnou oslavou krásy věcí a děl vytvořených rukama řemeslníků (od starých hodin přes housle po ručně psanou povídku). Svého času měl snímek o to silnější poselství, že přinášel naději a docenění každodennosti Japoncům, kteří zrovna intenzivně pociťovali prasknutí ekonomické bubliny. Po éře vyzdvihování materiálních hodnot či virtuálních financí tak studio Ghibli tehdejší mládeži ukazovalo hodnoty trvalejšího a co do osobního naplnění vděčnějšího rázu. Ačkoli film vznikl pod scenáristickým a produkčním dohledem Mijazakiho, tvůrčí vklad režijně debutujícího animátora Jošifumiho Kondóa lze spatřovat právě v okouzlující civilnosti a realističnosti, které kontrastují se stylem Mijazakiho i Takahaty. Jeho náhlé úmrtí výrazně poznamenalo studio Ghibli, pro nějž se měl Kondó stát novým kmenovým režisérem, který by posléze převzal otěže po stárnoucích mistrech. Až o patnáct let později do jeho kariérních, ale pochopitelně ne stylových šlépějí vstoupil Hiromasa Jonebajaši.(20.5.2014)