Teď už jsi velký chlapec

Výborné, výborné! Je krásné sledovat, jak si Coppola téměř až laškovně hraje s filmovým médiem a jazykem, jak je ze snímku cítit láska a nadšení pro film, jak ironicky pošťuchuje do puritánství některých Američanů a v neposlední řadě jakým nádherně nakažlivým optimismem hýří. Hledat chyby či nedokonalosti nehodlám a porovnávat s pozdějšími Coppolovými "velkými" filmy se mi zdá zcela bezpředmětné. (20.02.2007)

Velmi dobře odvedený kus filmařské geniality. Příběh vystavěný na dospívání chlapce, který se touží dostat z vlivu rodičů (především matky, ale dohledu otce), získává své první zkušenosti nejen sexuální, ale především vztahové a snaží se dostat na vyšší úroveň. Coppola skvěle vystihl nejen dospívajícího "loosera" šedesátek, ale také sexem nabitou stránku New Yorku, kterou neuvidíte v mnoha filmech. Vynikající je zpracování myšlenky prvního setkání Bernarda se (soft)pornografií, kdy je vtahován pomocí kravaty do promítacího stroje a zachráněn dívkou, která je do něj zamilovaná (každý si domyslí význam:)). Přestože film dobře funguje jako ztvárnění doby, nejde teenagerskou komedii ani zdaleka, spíše o sladko-kyselý pohled na dospívání jednoho "ňoumy"... a ta lehká kritika konzervatismu a křesťanských ideálů. PS: už samotná příjmení postav mají jistý význam:-) (24.02.2010)

Nikdy bych nevěřila, jak dokáže být Coppola hravý. Vybroušený vizuál, pestré barvy a parádní muzika podporují tuhle již tak velmi dobrou komedii o dospívání o ještě pěkný kousek dál k dokonalosti. Tenhle film se stal inspirací, byť mnohdy utajenou, pro mnoho dalších. Sám Coppola si zde našel jeden ze svých budoucích zajímavých vyjadřovacích prostředků. Při snímání Bernarda na večerní procházce s dívkou můžeme vidět embrio Rozhovoru. Preclíky za pét centů zase inspirovaly Křidýlko nebo stehýnko. Celkově film vyznívá jako s vtipem realizované filmy Truffauta. Balkonová scéna je vskutku geniální. A závěrečný odkaz na grotesky také vypovídá o Coppolově celkovém uměleckém rozhledu, který již bohužel nemá dnešní publikum, a tak bez milosti kvůli své neznalosti řadí tento snímek mezi teenegerské komedie. (12.01.2020)

Coppola je mistr řemesla, o tom netřeba vést sporů. Tahle postarší taškařice se však minula účinkem (anebo jsem jí jen nepřišel na chuť). Přesto chválím, že nasazení tempa i optimismu vydrželo až do úplného konce. Jinak poměrně neosobní, zdá se mi. Nakolik zbytečné, to ať posoudí každý sám... │50% (20.02.2007)

Francis Ford Coppola a teenagerská komedie?? No podívejme, se! Coby oddechový snímek to nabízí slušnou zábavu, s dobrým scénářem nabízející hezké vtipy a hlášky (např. překládání nápisu WC jako "Welcome Communists!" a "War Circus") nebo ojedinělé historky (máma, která posílá klukovi na dálku v dopisech jako důkaz svého života vlasy, až se kluk jednou lekl, že jí příště uvidí plešatou). S odstupem času komicky působí věk chlapce – současník by čekal, že příběh mládence o prvních láskách a podobných starostech během prvního odloučení od rodičů (včetně první debaty s kamarádem o výrazu sex nebo prvního pohledu na porno fotku ;o)) by se odehrával spíše tak v 15ti, pokud ne ještě dřív, tady máme pána na holení těsně před dvacítkou. :-)) Celkově úsměvné a přeplněné neznámými šedesátkovými písničky (ač s výrazným hitovým potenciálem), ale i ta zábava místy v druhé půlce občas vázla a celkově se musím přidat k těm, co očekávali od filmu slavného režiséra něco víc. Dost souhlasím s Radkem99, nejen Formanovy filmy na téma dospívající či již dospělé mládeže, ale třeba i Helgeho První den mého syna nebo slovenská Zmluva s diablom šly ve svém kritickém podtónu mnohem dál. Z tohoto pohledu i zdejší nejsilnější dialog mezi Bernardem před celou a policajtem nakonec vystřídala závěrečná romantická selanka pro béčkové teen-movies tak typická. 65% (28.12.2019)