Reklama

Reklama

Jdi, žij a někým se staň

  • Francie Va, vis, et deviens (více)
Trailer

Obsahy(1)

Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (84)

daEmoNickY odpad!

všechny recenze uživatele

Viry si holt do zeli lezt nenechaj, jakkoli je to zeli velky. ______ VIRALNI NABOZENSTVI BOJUJE PROTI ZAVIROVANYM CERNOCHUM (*) ______ http://www.google.cz/search?q=viral+religions ______ Jeden cernoch dokaze zidovku vylecit ze zidovstvi, neboli "vyzene certa dablem". Vlastne, jak by mohl? To ze je cernoch tady resi pouze on. "Nikomu" to nevadi, pri tech 3 narazkach staci mit mikrospanek "a jakoby nic". ______ Hrdina si take furt stezuje, ze neni zid. Ja bych teda dalsi lednicku http://www.csfd.cz/film/257842-spurensuche-die-weltreligionen-auf-dem-weg/ nekupoval, nevim, treba chce nasyslit zasoby pro sve pribuzne. ______ Zidovstvi mu bylo akorat k baleni holek. Tehdy jeste byli hipici citlivy (navic cernoch je pro manicku vyhra, nez se do ni nasouka a z ni vysouka, tak aji ten orgasmus stihnout muze). ______ Film, ktery neresi naprosto nic, krom vztahu jedne stihacky (zidovka) a basnika (cernoch). Veskere moje nadeje na chytry film http://www.csfd.cz/film/32432-maries-de-lan-ii-les/ plavali v slivovici ______ PREDSUDKY JSOU NEDOTAZENE ______ Obcas jenom nektera postava (= nazor) neco cmrchtne, nic vic.Zadny smysl. V kazdy chvili "a zili stastne az do smrti". Zadna hlubsi myslenka. Zadna sranda dokud si nepromazete mozek slivkou. Zadna tragedie. ______ Postavy co vyjarduji nazory (http://librivox.org/poetics-by-aristotle/ ) maximalne tak stresovanyho novinare co se klepe nad psacim strojem tesne pred uzaverkou. Napsat co si mysli nemuze. Vsak vite jaky veledilo napise, druhej den to "vsichni" cteme. ______ Nic ______ HLASKY ______ A) negr: "Upinam ruce v noci k nebi. Buh si mysli, ze se k nemu modlim. Myslim ale na tebe." ______ B) zid-troll : "Adam byl bilej. Noe (?) byl tmavy a byl vyhnan" negr: "Buh stvoril pudu, pak cloveka. Clovek ("adam") je tedy cerveny ( hebrejsky "adom" ?). Buh ma nejaky zamer, my se ho snazime odhalit a zijeme z pudy." Na cervenou si hrdina vzpomel, protoze se cervenal pred svudnou koketnici. ______ (*) PRO DEMENTY CO NEPOCHOPI SARKASMUS DOKUD JIM TAM NEKDO NENAPISE SMAJLICEK ______ Kdyby nekdo nepochopil, tak "kluky cerny" mam hodne rad, dyt bez nich bysme nemeli hudbu http://www.google.cz/search?q=jazz . ______ Zide maji viralni nabozenstvi. Taky je fajn ze dokazou drzet pri sobe. Ale "trochu" to s tema vykladama "pisma" prehaneji http://www.csfd.cz/film/257842-spurensuche-die-weltreligionen-auf-dem-weg/ (dil o zidovstvi). ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Je fajn vidieť film, odohrávajúci sa v Izraeli a nezaoberajúci sa primárne I-P konfliktom. Je tiež fajn vidieť film, odohrávajúci sa v Izraeli a zaoberajúcim sa problémom rasizmu medzi bielymi a čiernymi. Je fajn, keď naopak film čiernobiely nie je a ukazuje aj nešváry etiópskych prisťahovalcov. Hľadanie svojho miesta vo svete je na živote to najťažšie a keď vám to neuľahčuje ani prostredie, môže to z Vás urobiť buď trosku, alebo človeka morálne veľmi silného a odolného. Ako skončí Shlomo, nebudem prezradzovať, pretože tie dve a pol hodiny čakania za to určite stoja. Je trochu paradoxné sledovať film, kde počúvame v origináli francúzštinu a postavy by mali rozprávať hebrejsky, vďaka výborným hercom (vždy spoľahlivý Roschy Zem, všetci traja predstavitelia Shloma a ďalší) si na to po pár minútach zvyknete. ()

Reklama

Lord.Jim 

všechny recenze uživatele

Film je zajímavý v mnoha ohledech. Nejvíce mne asi fascinoval pohled do izraelské společnosti – nic jsem nevěděla o "Operaci Mojžíš", o velkých sporech uvnitř státu, o netoleranci ortodoxních Židů. Komentování situace v utečeneckých táborech je nad mé síly. Vlastně mi celkově chybí slova, ten film je tak krásný, ústřední příběh tak dojemný - kolik toho může jedna drobná lidská dušička vydržet. Jenom to nepokazit žvaněním. Ach ten "Hořký měsíc". ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý film, ktorý vznikol na pozadí operácie Mojžiš, na základe ktorej bolo v roku 1984 zachránených zhruba 8 tisíc etiópskych Židov a boli presídlení do Izraela. Príbeh je už sám o sebe silný a emocionálne vypätý. Putujeme spolu so Shlomom, ktorý sa z utečeneckého tábora dostane medzi tých šťastnejších a ocitne sa v novej rodine, kde ho s láskou príjmu. Nasleduje náročná aklimatizácia a pochopenie "nového sveta", v ktorom postupne dospieva a zažije množstvo komplikácií. Príbeh je o to zaujímavejší, že Shlomo nie je žid, ale kresťan, takže po celý čas tŕpne, či sa jeho tajomstvo neprezradí. Prierez Shlomovým životom napokon vrcholí v srdcervúcom závere. Skvelý film, ktorý rozhodne stojí za to vidieť. 4* ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Uvědomuji si, že hodnotit tento film jako nadprůměrný, je možno jen díky první části filmu (ca. do výměny hlavního herce), v níž se ještě pojednává o problematice falašů obecněji, v následující části jde už jen o romatický blekot. Eitiopský černoušek s velmi obtížnými předpoklady (úmrtí sourozenců, loučení s matkou, zamlčování svého původu) se nakonec perfektně zabydlel mezi židy (všude je oblíben, dívky po něm šílí, skvělá kariéra lékaře ho nemíjí), co se nejspíš sotva kdy podaří bílému gójimovi. Na tomto popředí se osudy ostatní falašské komunity (až na je ho staršího přítele) zcela vytrácejí, takže nás mohou překvapit zprávy v novinách o tom, že (letos) falašové připravovali hladovku proti chystanému ukončení transferu jejich rodinných příslušníků z Etiopie, a že (především v roce 2015) pořádali v Tel Avovu spousty protestů proti "diskriminaci, rasismu a policejní brutalitě." Na druhé straně ovšem nejze pominout ani problémy s integrancí z jejich strany. Jak to asi dneska vidí náš hoch? ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

  • Sirak M. Sabahat (dospělý Schlomo) měl ve skutečnosti podobně pohnutý osud jako jako postava. Putoval dlouhé kilometry z Etiopie do Izraele a během cesty rovněž ztratil mnoho příbuzných. Absolvoval také vojenskou službu. (Candice)

Reklama

Reklama