Jdi, žij a někým se staň

Videl som od Mihaileanua aj jeho Vlak života, ktorý podobnú problematiku podáva s humorným pohľadom a tak som ostal (príjemne) prekvapený, keď som sledoval dosť pochmúrny a miestami veľmi smutný príbeh o Šlomovi. Hlavne prvá polovica filmu je 100%-ná a vďaka nej dávam plné hodnotenie. Druhá polovica filmu nemá taký emotívny náboj, samozrejme okrem silného záveru, ktorý sa síce dal vytušiť, ale v tomto prípade to nijako neznižuje kvality filmu. Pochválim ešte herecké výkony, najmä detských postáv, ďalej stojí za zmienku aj dobrá a vhodná hudba a samotná technická stránka filmu. Samotné posolstvo film je kapitola sama o sebe! (03.06.2008)

Jednoho dne se probudím a budu celý bílý. Shlomo to měl v životě těžké. Vyrůstal v otřesných podmínkách, celá rodina až na matku mu zemřela a ta ho v devíti letech poslala do úplně cizí země, ve které nemají rádi černochy a vyznávají jinou víru. Přiznání svého vyznání ale bylo přese všechno utrpení asi tím nejtěžším. Náboženské spory a rasizmus jsou zdá se úplně všude. Jdi, žij a někým se staň je nádherný a citlivě natočený film, který si budu určitě ještě dlouho pamatovat. Já nejsem žid. (30.05.2008)

Po zhliadnutí tohto filmu som sa nadobro vzdal svojho zlozvyku, ktorým je fakt, že som si nedokázal umyť zuby bez toho, aby som mal pustenú vodu - a to s dobre silným prúdom. Nechcem tu rozdávať žiadne posolstvá a už vôbec sa neplánujem hrať na "očisťujúceho" misionára, ale fakt ma tento príbeh dostal a opäť raz donútil k zamysleniu. Veľmi smutný a nezávideniahodný osud hlavného hrdinu ma spočiatku dokonale ubíjal, no neskôr som sa aj ja vzchopil a fandil mu. 140 minút aj vďaka bezchybnej práci ľudí - od režiséra, cez hercov až po posledného člena štábu, ušlo ako voda. Pôvodné plné hodnotenie som však nakoniec stiahol, možno kvôli tak trochu urýchlenému a z časti aj "spackanému" záveru, ktorý ma uspokojil v porovnaní s predchádzajúcim dejom len na pár percent. (16.06.2008)

Film je zajímavý v mnoha ohledech. Nejvíce mne asi fascinoval pohled do izraelské společnosti – nic jsem nevěděla o "Operaci Mojžíš", o velkých sporech uvnitř státu, o netoleranci ortodoxních Židů. Komentování situace v utečeneckých táborech je nad mé síly. Vlastně mi celkově chybí slova, ten film je tak krásný, ústřední příběh tak dojemný - kolik toho může jedna drobná lidská dušička vydržet. Jenom to nepokazit žvaněním. Ach ten "Hořký měsíc". (27.11.2009)

Tak na přílet etiopských židů do Izraele si ještě vzpomínám - je to děs, si člověk uvědomí ubíhající čas - a nutno konstatovat, že je to látka pro film nesmírně atraktivní. Filmy s poselstvím to mají přece jen jednodušší, hvězdička se přidává za téma. Problém vykořeněnosti, kulturní a náboženské identity, rasových předsudků, to všechno má samo o sobě velký dramatický potenciál a když se jedná o příběh podle skutečné události, platí to dvojnásob. Co asi může odpovědět devítiletý křesťanský kluk rabínovi na otázku, kdo přinesl židům jejich víru? Bohužel, Mihaileanův film všech možností zdaleka nevyužívá. Scénář je jen průměrný a po většinu času předvídatelný, včetně závěrečné scény setkání po letech. V řadě případů průhledně kalkuluje s lidskými emocemi. Není to sice špatný snímek, jen mohl být ještě lepší. Vedle scénáře mi vadila i melodramatická hudba. Režie, kamera a herecké výkony patří naopak k silným stránkám filmu. Celkový dojem 75 %. (10.08.2008)