Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Armand AmarHrají:
Yaël Abecassis, Roschdy Zem, Roni Hadar, Shimon Mimran, Pierre-Jean Chérer, Joy Rieger, Hervé Pauchon, Shmil Ben Ari, Patrick Descamps, Shlomo Vishinsky (více)Obsahy(1)
Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Jednoho dne se probudím a budu celý bílý. Shlomo to měl v životě těžké. Vyrůstal v otřesných podmínkách, celá rodina až na matku mu zemřela a ta ho v devíti letech poslala do úplně cizí země, ve které nemají rádi černochy a vyznávají jinou víru. Přiznání svého vyznání ale bylo přese všechno utrpení asi tím nejtěžším. Náboženské spory a rasizmus jsou zdá se úplně všude. Jdi, žij a někým se staň je nádherný a citlivě natočený film, který si budu určitě ještě dlouho pamatovat. Já nejsem žid. ()
Uvědomuji si, že hodnotit tento film jako nadprůměrný, je možno jen díky první části filmu (ca. do výměny hlavního herce), v níž se ještě pojednává o problematice falašů obecněji, v následující části jde už jen o romatický blekot. Eitiopský černoušek s velmi obtížnými předpoklady (úmrtí sourozenců, loučení s matkou, zamlčování svého původu) se nakonec perfektně zabydlel mezi židy (všude je oblíben, dívky po něm šílí, skvělá kariéra lékaře ho nemíjí), co se nejspíš sotva kdy podaří bílému gójimovi. Na tomto popředí se osudy ostatní falašské komunity (až na je ho staršího přítele) zcela vytrácejí, takže nás mohou překvapit zprávy v novinách o tom, že (letos) falašové připravovali hladovku proti chystanému ukončení transferu jejich rodinných příslušníků z Etiopie, a že (především v roce 2015) pořádali v Tel Avovu spousty protestů proti "diskriminaci, rasismu a policejní brutalitě." Na druhé straně ovšem nejze pominout ani problémy s integrancí z jejich strany. Jak to asi dneska vidí náš hoch? ()
Krása--po dlouhé době se mne nějáký film opravdu dotkl--Toto u nás dost neznámé dílko nevidí černobíle a opravdu se snaží citlivě nahlédnout do lidské duše----pravda je to dost naivní a neuvěřitelné : Dívka čekající 10 let na chlapcovo vyznání lásky?(nevím nevím :-) ) --až zázračné Šlomovo štěstí a úspěch?(nooo dejme tomu )--ale ten konec????(takovou pohádku už jsem dloouho neviděl)--------=naivní,pohádkové ale krásné,citlivé,hledající a silné=mohu vřele doporučit ()
Nebudu se tu pitvat v popisování obsahu, název mluví za vše. Příběh je vyprávěn krásně nenuceně, a jak tak pozvolna plynul, já se do něj zamilovávala čím dál víc. Bylo by snadné udělat z takhle silného tématu srdcervoucí břečku, ale toho se Mihaileanu naštěstí nedopustil. Místo toho nám naservíroval čistou naději tam, kde byste ji čekali nejméně. Druhá půlka byla možná trošku rozvleklá, ale já nebudu hnidopich, protože mě tohle pohlazení na duši vzalo na 100%. ()
veľmi zaujímavý príbeh .... a celkom dobre spracovaný. Film nesie v sebe posolstvo .... hihi ... a zistil som ze aj ortodoxní dokážu byt rasisti ... všetci ľudia sa snažia byt "ľudskí" ale keď ide do tuhého .. tak zrazu je tu farba .. uniforma .. náboženské predsudky ... :( ... dávam vysoko nad štyri b.. a a poviem o ňom aj znamym :) ()
Galerie (20)
Zajímavosti (1)
- Sirak M. Sabahat (dospělý Schlomo) měl ve skutečnosti podobně pohnutý osud jako jako postava. Putoval dlouhé kilometry z Etiopie do Izraele a během cesty rovněž ztratil mnoho příbuzných. Absolvoval také vojenskou službu. (Candice)
Reklama