Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHudba:
Karel HolasHrají:
Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Miroslav Krobot, Nina Divíšková, Karel Heřmánek, Petra Lustigová, Jiří Bartoška, Zuzana Bydžovská, Jana Hubinská, Jiří Bábek (více)Obsahy(1)
Co to znamená „být normální“ ve světě plném bláznů? Petr (I. Trojan) je třiatřicetiletý letištní skladník, co žije ve světě, kde se v každém člověku ukrývá kousek toho bláznovství, nebo se každý vykazuje jistou odlišností, co někomu nemusí připadat úplně normální. Jemu samotnému občas doma ožívá nábytek a přivydělává si jako „voyer“ soulože svých sousedů Jiřího (J. Bartoška) a Alice (Z. Bydžovská), kteří by jinak nedošli uspokojení. Petrův otec (M. Krobot) je zase vyhaslý hlasatel týdeníků ze sedmdesátých let, pro něhož je jedinou životní zábavou pozorování objevujících se bublin na hrdle láhve piva. A matka (N. Divíšková), co z těchto důvodů neustále analyzuje duševní stav svého manžela, posílá přes Petra s patologickou touhou všemožné balíky humanitární pomoci do katastrofami postiženého světa. Petrovi o nic nejde, jen žít normálním životem a být šťastný. A byl by jím, kdyby se mohl opět vrátit ke své bývalé přítelkyni Janě (Z. Šulajová). Ale aby ji získal zpět, přichází se zcela ztřeštěnými nápady, kvůli kterým se pak dostává do jedné absurdní situace za druhou… Za vznikem snímku stála stejnojmenná divadelní hra Petra Zelenky, která měla premiéru na prknech Dejvického divadla v roce 2001 a byla přeložena do pěti jazyků. Režisér se ji poté rozhodl s téměř totožnou hereckou sestavou převést do filmové podoby a v roce 2005 vznikla divácky úspěšná hořká komedie oceněná dvěma Českými lvy – za zvuk a za vedlejší roli pro Miroslava Krobota. Autoři pak o díle, v němž se rozdíly mezi normálními lidmi a blázny stírají, říkají: „Skutečné šílenství je stejně vzácné jako genialita nebo absolutní sluch.“ (Česká televize)
(více)Recenze (495)
"Přes všechny výhrady není možné Příběhy obyčejného šílenství zavrhnout. V místech, kde má Zelenka příležitost rozehrát absurdní scénu plnou osobitého humoru, funguje snímek bez problémů. I stokrát otřepané téma rozchodů, míjení se, neschopnosti se dorozumět, nalézt společnou řeč, dokáže Zelenka…" více
"Příběhy obyčejného šílenství určitě patří do té lepší poloviny české kinematografie a nepochybně jde o první český film po dlouhé době, který vám doporučím bez výčitek svědomí. Na úplně čistý zásah do diváckého srdce jim však ještě něco chybí. Jde skutečně jen o jednotlivé příběhy, jenž pstrádají…"
"Petr Zelenka své fanoušky nejnovějším snímkem Příběhy obyčejného šílenství rozhodně nezklamal. Jen je třeba vzít v úvahu, že trochu zvolnil a humor maličko ustoupil onomu hořkému nádechu, ve kterém si všichni, kdo se v myšlenkách rádi zaobírají svým (lehce nenormálním) životem, tolik libují. " více
"Čo sa týka formálnej stránky, opäť musím iba chváliť. Kamera Mira Gábora je veľmi podmanivá, jednoducho a prirodzene vťahuje diváka do deja a nerobí tak za pomoci prehnane a samoúčelne využívaných kameramanských efektov a techník. Naopak, Gábor je v práci s obrazom veľmi citlivý, snaží sa vykresliť…" více
"Příběhy nebudou komedií pro každého, pro každou příležitost ani náladu. Šance na pocit spokojenosti nebo naopak znechucení z totální kraviny bude asi klasická paragánská padina. Pokud se vám líbily pseudodokumentární fikce Visací zámek, Mňága a Žďorp - Happy End nebo Rok Ďábla, jestli mezi vaše…" více
"Fanoušci původního dramatického ztvárnění mohou být obecně trochu zklamáni tím, že filmový pás snese méně absurdity a nadsázky než jeviště. Ve snímku ale místo divadelnosti hraje jemnější řeč filmová. Příběhy jsou plné sofistikovaných záběrů, které zajímavě pracují s otevřeným prostorem a pohybem -…" více
"Příběhy obyčejného šílenství nepříliš invenčně nasnímal kameraman Miro Gábor, jehož záběrům vyčítám - s prominutím - vyblitost, protože mě nenapadá přiléhavější slovo pro postižení dramaticky vyprázdněné barevné bezbarvosti. Hudba, kterou napsal Karel Holas, je zajímavější: původní skladby…"
"Diváka uhrane celkové zvláštní aranžmá atmosféry filmu, ne tak vtipné jako v Samotářích, ani tak podivné jako v Knoflíkářích nebo v Roku ďábla, ale jakoby snoubené z těchto filmů dohromady. Moderně a měkce stylizovaná kamera Miro Gábora odkrývá nejniternější sny každého z nás."