Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Devatenáctiletá Marie Allen skončí v ženské věznici za ozbrojenou loupež, do které byla vmanipulována manželem, zabitým při činu. Máme zde hodnou ředitelku, která neúspěšně bojuje o prostředky na zlepšení věznice a zároveň se snaží zbavit sadistické bachařky. Ta prosperuje z prostředků bohatších vězenkyň, které si u ní kupují lepší zacházení. Marie se ve vězení sledem událostí mění z nevinné dívky na někoho, kým se stát nechtěla a hlavně neměla. Scenáristka Virginia Kellogg se kvůli výzkumu pro film nechala zavřít do vězení, čerpala tedy z vlastních zkušeností. (Ben Nevis)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

Flego 

všechny recenze uživatele

Dokonalá premena charakteru mladučkej ženy vo väzení je alfou a omegou celého filmu. Že obe polohy Eleanor Parker zvládla na výbornú, o tom niet pochýb a jej herecké kreácie sú ozdobou. Zdanlivo jednoduchý príbeh má v sebe neopakovateľné čaro reality, je vyrozprávaný sugestívnym spôsobom a tým sa dostáva bližšie k divákovi. S hudbou Max Steiner šetrí, ale keď zaznie, je to nádhera. ()

PavelR 

všechny recenze uživatele

Americká justice měla ve zvyku dávat vysoké tresty i za relativně menší přečiny s tím, že po několika měsících (letech) probíhají jednání o podmínečném propuštění - s cílem posoudit, jak se vězni chovali, trochu je zdeptat a zjistit, jak si v takových krizových situacích vedou. Tahle byrokratická mašinerie semlela i na první pohled bílou ovečku Marie Allen a udělala z ní větší mrchu, než jsou ty vražedkyně okolo. Z dnešního pohledu je film trochu "soft", sadistickou dozorkyni (ve filmu zvanou matróna) si představuji trochu tvrdší, spíš byl masochismus dívat se na její styl mluvení a gesta "dámy". ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Ako väzenie dokáže byť školou života. Dnes možno ničím neprekvapí, ale na svoju dobu (prelom 40. a 50. rokov) musela byť pre nežnejšie pohlavie ženská väznica drsňačina. Nechýba síce klasická šablóna - nevina hlavnej predstaviteľky, jej šok z väznice, tyranizujúca bacharka, solidárne spoluväzenkyne a aj ten prerod naivky na drsňáčku, ale napriek tomu má príbeh svoju silu a dobrú dramatickú linku. Herecky síce iba priemer, ale ostatné veci to ťahajú. Napr. aj silná kritika väzeňského systému. ()

Ben Nevis 

všechny recenze uživatele

Film si ocenění za herecké výkony zaslouží, ale Vykoupení z věznice Shawshank to není. Sledujeme proměnu hlavní hrdinky z nezkušené dívky, která ví, co je dobré a co je špatné, na cynickou potvoru, která by neváhala zabít. A z každého záběru čouhá, kdo za to může. Podle mne je tam té kritiky systému až moc. Vězni se v roce 1950 v USA rozhodně neměli jako prasata v žitě. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Až na pár záběrů bych Caged nikdy neoznačil jako Noir. Nicméně drama je to výtečné a když se tak zamyslím, nejde mi na mysl žádný film, který by se Caged alespoň vzdáleně podobal. Z hlediska dneška si dovedu představit mnohem drsnější chování, jak vězeňkyň, tak především prudivé dozorkyně, ale v rámci 50ých let je to asi přesně to, co muselo na diváky silně působit. Dobré. 7/10 ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa objavil ranný príklad umiestňovania produktov, a to konkrétne na Snickers, Mason Mints a Life-Savers, ktoré sú jasne viditeľné, keď Harper (Hope Emerson) otvára zásuvku vo svojej izbe. (Scevola)
  • Za cieľom uskutočniť výskum pre film sa Virginia Kellogg nechala zavrieť do väzenia. To, čo spísala, sa viac ako na scenár podobalo na zborník všetkého, čo zažila vo väzení. Scenáristi z Warner Bros. potom na základe toho spravili scenár. (Scevola)

Reklama

Reklama