Štěstí

Tenhle film je dost zvláštní, stejně jako různorodé reakce na něj. Myslím, že Tetsuo za mě vyjmenoval všechna negativa (taky mě štvalo, že se vlastně nedozvíme, proč se dostali do takové situace, v jaké jsou atd…), nicméně něco mě na tomhle filmu bavilo, takže jsem se více méně nenudil. Přiznávám, z větší části je to zásluha mých oblíbenkyň Ani a Táni. Takže, i když to není nijak příjemný film a myslím, že od něj budete odcházet spíše v negativním rozpoložení (i když se konec nese ve stylu dobrých příslibů), stejně (podle mě) se na Štěstí vyplatí alespoň jednou podívat. 70 %. (20.04.2011)

Jako člověku, žijící 28 let v prostředí Chemických závodů Litvínov, mi okolí bylo více než blízké. Panelákový úpadek osobnosti na jedné straně vs. přirozená touha po lásce, svobodném životě s tradicí, nebo starost a potřeba pomoci dětem, na straně druhé. Klasický herecký tým Bohdana Slámy nám tady přehrává dost depresivní pohled na nespravedlnost a falešnou hrdost. Jedinečný režisérský styl a silný příběh. Bohdan Sláma pokračuje ve svém kvalitním stylu. (07.11.2012)

(v kontextu české kinemotografie deset až dvacet hvězdiček) Češi se po více jak čtyřiceti letech znovu naučili dělat filmy a ne jenom "estrády", jak říká současným výtvorům české kinematografie Jan Němec. Jenomže, jak čtu, diváci na to nejsou připraveni - už si zvykli na všecky ty Pupenda, Snowborďáky a Netleskající ruce, jakožto i na Hollywood. Štěstí je opravdu nečekaným (a dlouho očekávaným) štěstím českého filmu, ale naneštěstí je dnešní český divák někde na úrovni polipa, takže... ---------- ------- 25. 3. 2007 : Napodruhé už jsem si všiml několika "nepochopitelností" ve scénáři, několika nedotažených dialogů a chvílama nepřesvědčivých výkonů, ale přesto je pro mě Štěstí spolu s Návratem idiota a s filmy Jana Švankmajera to nejlepší, co u nás po revoluci vzniklo. ----------- 29. 9. 2010 : Už se na to radši znova dívat nebudu.. Dojem čím dál slabší. (31.07.2005)

Sláma sa zlepšil v réžii, chytil sa hutnejšieho scenára ako naposledy a hlavne vie pracovať s hercami. Vzťahy medzi nimi sú vykreslené výborne a emócie posobia velmi autenticky. Lenže je tu aj niekolko problémov. Sláma chce byť čo najreálnejší, čo dosahuje vyzobrazením (myslím) Opavy ako mesta z druhej svetovej vojny. Všetko je špinavé, sociálne vrstvy žijú niekde pri meste v rozpadnutých barákoch ako v Riu, ale sú to inteligentní a dobrosrdeční ludia. Monika je chytrá, ale z nejakého dovodu neštuduje (podla Slámu si to v Čechách asi možu dovoliť iba majetné vrstvy) a pracuje v supermarkete. Toník zase jedeň deň nemá ani halier, potom sa zamestná v továrni a hneď stavia novú velkú kúpelňu atď. Tomu sa hovorí pseudorealita. Čert to ale vezmi, pozerá sa na to dobre a je to dojímavé. (09.07.2007)

Pokud hodně moc přivřu obě oči, možná bych se nakonec i nechal slyšet, že se v Česku každý rok objeví alespoň jedno parádní osudové drama. Roku 2005 o sobě dal razantně vědět Bohdan Sláma, když takto natočil depresivní Štěstí (best kontrast ever). A když píšu depresivní, myslím to naprosto smrtelně vážně. Během dialogů mezi Liškou, Vilhelmovou a Geislerovou s vlastními úsměvy na tváři nepočítejte - v žádném případě. Láska bolí. Fest. (08.01.2014)