Reklama

Reklama

Následky lásky

  • Itálie Le conseguenze dell'amore (více)
Trailer

Obsahy(1)

Jeden z nejprogresivnějších a nejoriginálnějších současných italských režisérů Paolo Sorrentino vytvořil v roce 2004 pozoruhodným snímkem Následky lásky rafinovanou kombinaci motivů kriminálního žánru s působivou analýzou stárnoucího člověka, kterému mezi prsty uniká život a okolní svět i život už jen bez známky jakéhokoliv sentimentu či emoce nečinně pozoruje. Padesátník Titta vede extrémně nudný, extrémně rutinní a extrémně nezáživný život v blíže nespecifikovaném švýcarském hotelu. Jeho každodenní rutinu, stávající z několika neměnných úkonů, však naruší láska a všechny problémy, které z ní vyplývají. Jeho dosavadní život bez práce, plný samoty, ticha, vykouřených cigaret a prázdných skleniček v hotelovém baru se najednou začne měnit. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (160)

nascendi 

všechny recenze uživatele

S užívateľkou mat.ildou mám dlhodobo zhodný názor na mizerné filmy. A Následky lásky považujem za mizerný film. Hrdinsky som ho dopozeral do konca a som presvedčený, že ani režisér presne nevedel, čo chce vlastne nakrútiť. Lebo ten spomalený kolobeh života hlavného hrdinu, prerušovaný nepochopiteľnými vsuvkami, rýchlymi vysvetlivkami, nelogickým správaním a nedotiahnutými sekvenciami môžem považovať iba za chaotické a nepodarené dielo a je mi zatiaľ úplne jedno, že Sorrentino sa preslávil úplne iným filmom. ()

Lanark 

všechny recenze uživatele

Co stane se, když cigaretovou stěnu osamělosti protne svým pohledem tajemná dívka? Kde vzít dostatek odvahy přestat se dívat do zrcadel a vstoupit přímo zpět do života? I když víte, že ta cesta vede jen do náruči smrti - toho nejkrutějšího následku divoké lásky. Možná přeháním, a možná, že ti co si myslí, že přeháním, nikdy opravdu nemilovali. Kdo ví. Odpověď může být třeba ve vzpomínce na nejlepšího přítele se kterým sdílíte již dvacet let osamění, ale oba díky tomu druhému víte, že nejste sami. A nebo taky v kontejneru s betonem. :) Noir nikdy nespí... ()

Reklama

Qualdezar 

všechny recenze uživatele

Wow. Naprosto nečekané překvapení. Zatím nemám slov. Dojem z filmu mi ještě dobíhá a to se mi zatím stalo jen u jednoho filmu (Dvoji život veroniky). Zatím dávám do top deset a až dojem doběhne a uleží se, tak ho snad nějak lépe popíšu. Zatím jen stručně: velmi osobní a famozní po všech stránkách. A chci ten soundtrack! Jo, jsem z toho filmu úplně nadšnej, to už jsem říkal? ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Ti, kteří berou film čiště jako konzumní záležitost, by Následky lásky nejspíše během první poloviny vypnuli. Sorrentino totiž divákovi nic nedaruje snadno a vy tak první hodinu sledujete scény ze života muže, o kterém se nedozvíte prakticky nic. Náš hlavní hrdina se totiž s nikým nebaví, nic výjimečného nepodniká. Vlastně posedává v kavárně, nosí kufřík s penězi do banky a občas prohodí pár slov s párem, vedle kterého v hotelu bydlí. Kdo je, jak se jmenuje, jaký je jeho příběh nebo proč to dělá; to vše je nám, pozorovatelům zvenčí, utajeno. Teprve druhá polovina filmu začne zodpovídat divákovy otázky a dávat všechny předchozí výjevyy do souvislostí. A teprve v tu chvíli vám začne docházet, jak geniální je Sorrentino režisér a scénárista. Za sebe musím říct, že v době, kdy tento komentář píšu, uplynul od chvíle, kdy jsem Následky lásky poprvé a zatím naposledy viděla, téměř rok. A přesto si je vybavuji lépe, než řadu filmů, které mi zkřížily cestu v posledním měsíci. ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Film o sebeobětování za lásku a samotu. O člověku, který obětuje vlastní život, aby odčinil štěstí druhému za ublížení, které spáchal. Obětování za nenaplněné lásky, které se vzdáme příliš brzy, i když je velmi blízko. Sorrentino měl zůstat na stejné vlně originality, vizuální krásné optiky, než tvoří nyní - politicky angažované filmy o tom, jak ovlivnit člověka na bázi moderní společnosti a špinavých peněz. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (1)

  • Kniha, ze které dívka v kavárně předčítala, je „Voyage au bout de la nuit" z roku 1932 od autora Louis-Ferdinand Céline. (Kritiq)

Reklama

Reklama