Reklama

Reklama

Interview podle van Gogha

  • Nizozemsko Interview (více)

Originální snímek tragicky zesnulého nizozemského režiséra Théa van Gogha brilantně vypráví jednoduchý příběh. Politický novinář je přinucen udělat rozhovor s bezvýznamnou hvězdičkou televizních seriálů a raději by sledoval odstupování holandské vlády, než být s ní v jedné místnosti. Herečka také není rozhovorem nijak nadšená a mezi dvojicí se rozpoutá konverzační bitva s působivým finále.
Kvalitní herecké výkony, vypjatá emocionalita a minimalismus prostředí dodávají filmu jedinečnou atmosféru. Van Goghův film se kromě kratičkého prologu a samotného závěru natáčel pouze pět dnů v bytě herečky Katji Schuurmanové, představitelky hlavní ženské role.
Ve Spojených státech vznikl remake s názvem Interview režiséra a hlavního představitele Stevea Buscemiho. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (57)

Čtec 

všechny recenze uživatele

Já bych si tedy odpustil to "působivé finále", jak je to nazváno v oficiálním textu distributora. Jen kvůli němu nedávám plné hodnocení... Celý mi to přišlo výborný, skvěle vystavěný příběh, oba herci věrohodní, napětí mezi nimi krásně gradovalo, skvěle se doplňovali, jejich vzájemně se prolínající sympatie a antipatie, opovržení a touhy... Jen to brutální a nevěrohodné vygradování mi nějak celý zážitek pokazilo... ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Intimní a intenzivní střet dvou osob: dospělého muže a mladé ženy, kterou silikonem vylepšená postava a druhořadé herectví rychle vyneslo do vybrané společnosti celebrit. --- Katja je klasický ženský predátor. Nedokáže a nechce milovat, chce vítězit. Její disciplínou je sex, a jde jí jen o to, aby ji každý muž chtěl, a ona pak mohla suverénně rozhodnout, zdali mu dá nebo nedá. --- Zde je vyprovokována faktem, že novinář Pierre je intelektuál, kterého kozaté hvězdičky valně nezajímají, a rovněž muž, který je schopen plnohodnotných citů. Utkávají se charaktery, mezi nimiž mír není možný: osoba milující a osoba prázdná, osoba živoucí a osoba závidějící, osoba v zásadě dobrá (trvám na tom, přestože se Pierre dopustil zločinu) a osoba zlá. --- Je to velmi dobře napsané a zahrané, ale vadí mi ten Pierrův zločin. Je do jeho osobnosti vložen neorganicky a účelově, jen aby autorovi poskytl materiál pro drsný a efektní konec. Jako takový je ale matoucí. Zlá žena přece ničí muže i tehdy - a především tehdy - když jsou podle obecných měřítek slušnosti docela nevinní. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Když jsem viděl americký remake, předpokládal jsem, že originál se nedostatků kopie vyvaroval, a téměř automaticky jsem chtěl dát vyšší hodnocení, ale překvapivě můžu originálu nadělit identické 3* i procenta. Dokonce i výtky by byly podobné, i když by se vztahovaly k jiným scénám a filmovým místům. Základní schéma originálu je identické - tedy jde o komorní psychologické drama střetu dvou osobností nespokojených se svým postavením a seberealizací. Liší se ale v řadě významných detailů. Originál je hodnověrnější v základech, tedy vypadá přirozeněji samotné setkání, vznik a eskalace konfliktu, ale přirozeněji ještě neznamená, že je to opravdu ve všech ohledech uvěřitelné, protože i tady je to vzájemné jiskření až moc efektní a afektované. Čím ale Theo van Gogh prohrává proti remaku, je finále, kde je z pohledu novináře jeho přiznání krajně nepravděpodobné a závěr s kvílením policejních sirén je mnohem američtější než civilní finále Buscemiho filmu, kde je pointa při svém jízlivém sarkasmu mnohem účinnější. Celkový dojem: 60 %. Potenciál van Goghova filmu byl přitom větší s ohledem na holandský původ novináře a jeho působení v Bosně, které se dalo zkombinovat s neslavným působením holandského sboru ve Srebrenici a jinde. ()

jondzavid 

všechny recenze uživatele

Film islamským teroristom zavraždeného holandského režiséra je pôsobivým stretnutím dvoch životných stroskotancov. Film mi najviac pripomínal filmy Tape - svojou mininalistickosťou celý film je konverzačka v jednej izbe a svojou emocionalitou Kto sa bojí Virginie Woolfovej. Ide o interview soap herečky s politickým novinárom, ktorý by bol radšej pri odstupovaní holandskej vlády ako by robil toto interview. Rovnako daná herečka nie je dvakrát nadšená týmto rozhovorom a medzi dvojicou sa rozpútá pôsobivý konverzačný súboj s vydareným finále. Kvalitné herecké výkony sú dalšou devízou tohto filmu a už len kvôli tomuto filmu je Thea Van Gogha škoda. ()

sskrblik 

všechny recenze uživatele

I s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo. U Interview podle van Gogha to platí dvojnásob. Jedna hlavní scéna a dialog dvou zcela odlišných osob. Inteligetní reportér pro bulvární plátek a krásná braková herečka. Přesto mají něco společného. To samo o sobě nezní něják příliš zajímavě, ale finální podoba je výborná. Tyhle dva si dávají pěkně do těla už v úvodu interviewa, následně si pak se sebou hrají a zkoušejí se. Závěr má trošku vážnější podobu, ale tu zde nebudu prozrazovat. Asi nezajímavější na tomhle filmu jsou herecké výkony, které byly opravdu prvotřídní. Je to zvláštní film určený spíše pro náročnějšího diváka. Pokud jím jste, neměl by vás minout. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Malá Katjina (Katja Schuurman) nehoda na začátku filmu byla neplánovaná. Herečka sešlápla brzdy příliš pozdě, režiséru Van Goghovi se ale scéna tak líbila, že se ji rozhodl ve filmu nechat. (darek kartac)
  • Film byl natočen během pěti nocí v bytě herečky Katji Schuurman. (Karlos80)
  • Přestože si představitelé ponechali svá vlastní jména, nezakládá se film na skutečném příběhu. (darek kartac)

Reklama

Reklama