Sedmý hřích

Stokrát luhovaný pytlík čaje vážně nemůže chutnat. A to ani v tom případě, že si jej dáte do hrníčku s nádhernými křivkami Angeliny Jolie a pijete jej s charismatickým Antoniem Banderasem. Nesedlo mi ani kubánské prostředí, ve kterém se příběh odehrává, takže to vypadá na pořádný divácký debakl. Jenže! Angelina Jolie se do role "Julie" setsakramentsky hodí, a i když z toho žádný velký požár není, tak to mezi ní a Antoniem Banderasem docela slušně jiskří. Pár dobře nasnímaných či výborně vygradovaných scén se taky povedlo, sem tam se divák i lekne a poprvé je dokonce i překvapen dějovým zvratem. Tedy, jak kdo. Ale myslím, že po té úvodní selance to zas až tak očekávatelné není. No, závěr je trošku upachtěný, ale celkově jde o lehce podprůměrný film s výborným castingem, který jej tahá do teplejších vod. [leden 2006] (04.01.2006)

Děsivá nuda, do závěrečných titulků jsem zkrátka nevydržela. Mohu tak mít alespoň naději, že film zachránil třeba překvapivý, strhující závěr... Bohužel i kdyby tomu tak bylo, po půl hodince snímku mi již byl konec zcela buřt, ať už mělo být rozuzlení jakékoli. Nejzdařilejší moment filmu byl ten, kdy jsem stiskla na svém dálkovém ovladači stop. Do té doby však předvídatelný děj, špatné herecké výkony, stupidní dialogy... Kdybych byla mužem, dám o hvězdičku navíc za Jolie, která zde vypadá skutečně neskutečně sexy. Ale i to je otázkou názoru. (20.01.2008)

Režisér to nejspíše směřoval k milostnému trojúhelníku a vedlejší scénář nechal děravý. Jenže to by chtělo trochu méně iracionálního chování postav, vyvarovat se méně čitelnému průběhu a ne se jenom spokojit se třemi herci a říct Angelině ať ukáže kozy. S příchodem Thomase Jane jsem doufal, že se něco rozjede a ne tu absurdní scénku se slepými náboji. (15.01.2016)

Nedělalo mi problém přistoupit na pravidla hry. Koneckonců ten příběh má strašně silný potenciál. Ve výsledném filmu to však strašně skřípe. A nejen u režie, ale i u technických věcí. Střih je jedním slovem otřesný, kamera neschopná nějak pracovat se scénou (vyjma dvou, tří dobrých obrazů), její hloubkou a vedením divákovi pozornosti. Režie je nevýrazná a nijak osobitě neuchopená. Například při scénách, kdy se Banderas a Agelina spolu milují, neví Michael Cristofer jak to natočit. Zakrýt intimní místa, či nezakrýt? Když je natáčí oba nahé z nadhledu, je vidět jak je to uměle zinscenované, aby se jejich dolní "partie" navzájem nedotkly... Vidím v tom režisérův rozpor v tom, jakým stylem natáčet. Realisticky a "natvrdo" nebo méně kontroverzně a vše skrýt? Film mě začal oslovovat až v druhé půli, kdy přišly i zvraty, které jsem nečekal, a díky nimž se mi v hlavě začaly rodit hypotézy, jak by to mohlo dopadnout... Ke konci se ze mě tedy konečně stal aktivní divák, jenž však nebyl osloven filmem ale tím příběhem. (12.11.2008)

Jako thriller poněkud upachtěné, erotiku bych hledal všude jinde, ale tu psychologickou stránku bych na místě nezatracoval, minimálně kvůli řadě zdánlivě nelogických jednání, což snad mělo být právě vrženou rukavicí pro přemýšlivého diváka. A navíc, jedná se o jeden z mála filmů, kdy jsem měl z podle mého názorů spíše vyrobených herců Banderase a Jolie alespoň nějaký dojem, plusem pak je, že není nejjednodušší ho správně vystihnout. Rozhodně bych však preferoval Truffautův originál s Belmondem a Catherine Deneuve Sirène du Mississipi, La. (07.04.2005)