Cestující v dešti

Krimi drama se skvělou atmosférou, pohlednou Marléne Jobert a vždy šarmantně drsným Charlesem Bronsonem. Už od začátku tušíte, že ne vše bude tak jak se to na první pohled zdá. Pomalé tempo filmu neškodí a doplňuje ho dobová hudba i vizuální stránka pobřeží Francie. Nějak mi přijde, že podobné filmy už se netočí. A to je škoda. (08.12.2012)

Nevšední, silný a podmanivý příběh. O křehké bojovnici, jejíž odhodlání bylo pevné jako skála z té nejtvrdší žuly. A o záhadném charismatickém chlápkovi, který sice NEPŘICESTOVAL v dešti, zato šel nekompromisně za svým cílem - přesto nebyl jejím nepřítelem. Nepochopím jen jednu maličkost: Jak mohla mít ta neobyčejná žena za manžela takového ukázkového pitomce ... přímo výstavní exemplář. (18.10.2012)

Film jsem viděla poprvé před mnoha lety a pamatuji se, že se mi moc líbil. A můžu říct, že mě opět nadchl. Půvabná hlavní hrdinka v podání vynikající Marlene Jobert, město v dešti, podmanivá hudba a k tomu tajemný a usmívající se Charles Bronson. Tehdy před těmi lety jsem netušila, že scénář napsal Sébastien Japrisot, kterého jsem si oblíbila mnohem později jako spisovatele. Past na Popelku, Zločin v expresu, Dáma v autě s brýlemi a puškou...a především Vražedné léto. Japrisot byl kouzelník. (26.06.2022)

Typická francúzska kriminálka, ktorá má od trileru poriadne ďaleko. Dve trilerové scény na začiatku, v ktorých sa ale ďalej už nepokračuje a tempo výrazne spomaľuje. Nebyť Bronsona, ktorý to svojou charizmou a občas i akciou ako jediný ťahá, nebolo by veľmi na čo pozerať. Kiež by bolo viac takých scén, ako tá, keď ide oslobodiť (asexuálne vyzerajúcu) hlavnú hrdinku. Vek filmu sa na ňom dosť podpísal. Škoda, začiatok sľuboval oveľa viac, než to, čo sa dostavilo. (19.07.2019)

Trautenberk říkávál, že to kyselo je moc kyselý, a já říkám, že ten film je moc umělý. Pokud točíte psychologický thriller, tak byste měli v maximální možné míře dbát na hodnověrnost psychologie postav a propracovanost jejich charakteru. Tohle je od začátku až do konce vystavěné na efekt a jak už napsala moje oblíbená uživatelka Aelita, strašně manýristické. Póza čiší z většiny scén. Tam, kde by mě ta hra na kočku a myš měla napínat a lákat svým rafinovaným závěrem, tam mi byla s postupujícími minutami čím dál víc protivná a nudná. Rozmýšlel jsem se mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale snímek s tak vysokým hodnocením moji pomoc nepotřebuje. Marlene Jobert a Charles Bronson jsou zajímaví ani ne tak jako postavy, které hrají, jako spíš skutečné hvězdy, kterými oprávněně ve své době byli. Kdyby si tak režisér nehrál na velké umění a natočil klasickou kriminálku bez těch rádoby psychologizujících kudrlinek, mohlo to slušně fungovat. Celkový dojem: 45 %. (31.10.2012)