Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Aňa Geislerová, Josef Abrhám, Jana Brejchová, Jiří Schmitzer, Emília Vášáryová, Roman Luknár, Jan Hrušínský, Jiří Macháček, Michaela Mrvíková, Adam Mišík (více)Obsahy(1)
Film vypráví o věčném rozporu mezi rozumem a citem, o dvou podobách lásky, duchovní a tělesné, o možnosti přátelství mezi mužem a ženou, tak, jak o ní píše ve své stejnojmenné básni Robert Graves. Tvůrci přiznávají, že jeho příběh je tak trochu "červenou knihovnou", že základní téma je jakoby z románu pro služky. Avšak podle scenáristy je to jen "ironické východisko", protože životní situace filmové postavy je vážná a plyne z ní řada paradoxních situací, které jsou tragické i zábavné a inklinují k černému humoru. Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský tentokrát zvolili syrové vyprávění v příběhu mladé ženy, která prožívá ne příliš šťastné manželství s drsným mužem, když potká jeho andělský protiklad, staršího emigranta. Seznámí se s ním přičiněním manželovy nelegální činnosti. Zatímco muž sedí ve vězení, žena odjíždí i s dětmi a novým přítelem do Itálie. Ale vztahy nejsou jednoduché, ani jejich řešení. Po mužově propuštění z vězení a po smrti své matky se i žena s dětmi vrací domů... Vedle hlavních rolí milostného trojúhelníku v podání A. Geislerové, J. Abrháma a R. Luknára ve filmu podaly výborné výkony J. Brejchová a E. Vášáryová (matka a tchyně), kterým skvěle sekundoval J. Schmitzer (manžel hrdinčiny matky). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (530)
Formálně vzato je Kráska jeden z nejlepších českých filmů posledních let. Bohužel ale patří k těm, které se snaží vyjádřit naráz ke všemu. Ke kriminalitě, sektám, domácímu násilí, české vyčuranosti, dysfunkčním rodinám a bůhví k čemu ještě. Typizované postavy, které toto vše zosobňují, jsou svázány řetězcem vzájemných závislostí, takže to na první pohled nevypadá ani moc samoúčelně. Ale stejně jako v Horem Pádem Hřebejk a Jarchovský prostě tepají tolik zlořádů, že se žádnému z nich nemůžou věnovat pořádně. Do půllitru litr piva nenaleješ. 60% ()
Pihaté přeceňované pometlo se sklony k toxikomanii na mě vážně nedokáže působit jako femme fatale. Nikdo jí nebere, že je zajisté bloudivá umělecká duše, ovšem seznámit se blíže s jejími reprodukčními orgány jsem nikdy nezatoužil. Tím pádem se tento biják, obsahující spoustu přebytečných cintů dostává mimo mojí oblast zájmu, ovšem díky pevné ruce mé sekernice jsem na to byl donucen přiospale mžourat. Abrhám je dobrý herec, toliko k resumé. ()
Po různých negativních reakcích jsem nečekala moc a nakonec byla vcelku příjemně překvapena. Kráska rozhodně není komedie, což vůbec nevadí když jako drama slušně funguje. Pravdou je, že její příběh možná není něčím, co by vám vyrazilo dech, ale dokáže čímsi zaujmout, nenudit a vtáhnout do svého neradostného světa. A ani ten Schmitzerův Ríša není nakonec tak divná prvoplánová postava, jak se zdálo z traileru. ()
Vztahy v rodině, výčitky, vypjatost vztahů, lidská dramata, která vycházejí z problémů, jenž vyplívají ze života a možná je někdy bude řešit nebo již řeší každý znás. K dobru snímku připisuji schopnost nechat vyznít některé tragické situace komicky, ale kromě scény se sušenkami tu typicky komediální scénu nenacházím. A to právě dvojici autorů zazlívám, protože právě ta vypjatost vztahů mě v jejich podání zase tolik nebere. O tom, jestli někdo herecky vyčnívá bych si dovolil polemizovat. Dle mého je vše odvislé od napsaných dialogů ve scénáři. Každý z herců zde má svoji chvilku kdy vyčnívá a kdy zase v pozadí nechává vyniknout druhého. Bezesporu nejlepší dialogy má J.Schmitzer. Stejně tak nejlepšího scénaristu míval J.Hřebejk. Doufám, že se mu vrátí..... ()
Scénář Petra Jarkovského neuvedl do nesnází krásku, ale Jana Hřebejka. Když se duet Jarkovský / Hřebejk soustředil na vykreslení doby a chování jednotlivých postav v té době, líbilo se mě to. Proto je velmi škoda, že v tomto filmu sleduji příliš mnoho nesnází hlavních hrdinů. Až se mě z těch nesnází začal postupně vzdalovat samotný příběh, který nakonec zmizel jako finance ve statním rozpočtu do neznáma. Naštěstí herci, zejména Jiří Schmitzer a Josef Abrhám zahráli bez nejmenších nesnází a zpěvačka Radůza mě svým hudebním doprovodem poslala pozvánku na její koncert. ()
Galerie (54)
Photo © Total HelpArt T.H.A.
Zajímavosti (16)
- Na konci tohoto filmu při závěrečných titulcích hraje píseň „Lies“ od Glena Hansarda vyskytující se ve filmu Once (2007). (Emo-haunter)
- Scénář inspirovala báseň "Kráska v nesnázích" Roberta Gravese, která se nachází ve stejnojmenné sbírce, skvěle přebásněné Pavlem Šrutem. (Siriuss)
Reklama