SURVIVE STYLE5+
Režie:
Gen SekigučiScénář:
Taku TadaKamera:
Makoto SigmaHrají:
Hiroši Abe, Ittoku Kišibe, Kjóko Koizumi, Tadanobu Asano, Sonny Čiba, Reiko Hašimoto, Šihori Kandžija, Vinnie Jones, Rinko Kikuči, Rjó Kase, Jošijoši Arakawa (více)Obsahy(1)
1. Mladý muž snažící se zabít svou manželku. Ta bohužel po každém „úspěšném pokusu“ opět vylézá z hrobu upgradovaná o jinou bojovou schopnost a ubohému chudákovi namlátí.
2. Přehnaně sebevědomá kreativní ředitelka reklamní agentury, vymýšlející jednu nesmyslnou reklamu za druhou, s chorobnou závislostí na svém diktafonu.
3. Harmonická rodinka. Tatínek sehnal lístky na představení známého hypnotizéra. Ten jej v rámci své show přesvědčí, že je pták, bohužel už ale nemá možnost jej odhypnotizovat. Celá rodina si tak musí zvykat na to, že jejich otec kvoká a chce létat.
4. Tři zlodějíčci, z nichž dva odhalují city, které pro ně byly vždycky tabu.
5. Zabiják z Londýna, jehož nejdůležitějším posláním je zjistit vaši funkci v životě, a jeho překladatel. Potřebujete nechat zabít otravného hypnotizéra či svou manželku? Pak neváhejte a obraťte se na ně. Usmlouvaná cena vyhovuje každému.
A že to nedává smysl? Počkejte, až se všechny části příběhu propojí.
(Natascha)
Recenze (180)
Nebylo by to Japonsko, aby aspoň jednou do roka nepřišlo s nějakou pořádnou ztřeštěností. Survive Style 5+ je všechno možné, jenom ne normální film pro masové publikum. Musíte mu zkrátka přijít na chuť a přijmout hodně odlišný humor. Po vizuální stránce je to velmi osobité - syté barvy, kostýmy i další prvky tvoří umělecky velmi hodnotný celek. Děj, ač je sebevíc bizarní, dává po celou dobu smysl a ke konci se všechny příběhy prolnou bez zbytečného zmatku. K dokonalosti zde chybí skutečně jen málo. ()
Při procházení diskuzí jsem jednou narazil na tento snímek, a jakmile jsem si přečetl obsah, musel jsem si tenhle film sehnat. A po zhlédnutí musím říct, že je to mazec. Příběh by nevymyslel snad ani Lynch na tom nejlepším tripu, hudba byla taky skvěle vybraná (rodinka v autě :-)) a to, že tady hraje Vinnie Jones, je jen skvělý bonus. Už dlouho se mi nestalo, abych si o něčem myslel, že je to jedna z nejlepších a zároveň nejdivnějších věcí, co jsem kdy viděl. Hlavně konec, který je opravdu dokonalý, mě lákal dát plný počet, protože něco takhle šíleného ale zároveň neuvěřitelně pozitivního, jsem opravdu už dlouho neviděl. Ale nakonec dám "jen" 80 %, hlavně proto, že čtvrtou povídku tvůrci trochu odflákli. ()
Tohle je zejména a především vizuální a obrazový majstrštyk a "ráj pro oko" ... Už za to barevné, vypiplané, ostré, nápadité a úžasně sladěné prostředí si film zaslouží dobré 3* a hotovo ... No a co se týče děje a prolínání se pěti totálně bizardních úletů - příběhů ... no bomba prostě. Ale běžný divák nezvyklý těmto japonským filmovým záležitostem to asi vůbec nepobere (viděl jsem tedy mnohem šílenější věci, tato se drží ještě hodně při zemi, ale i tak ...). Film nepustí a drží, člověk kouká, hlava mu to nebere, pousmívá se, občas se zasměje nahlas, ale jen párkrát. Je mu jasné že Japonci prostě umí a v těchto bizardních šílenostech, které vám šrouby v hlavě překroutí do všech stran, vykroutí a zase zakroutí na úplně jiná místa, jsou prostě mistři. Kdo má tyto ujetosti rád a má sklon k japonské bizardní kinematografii, rozhodně doporučuji!! U ostatních nevím, nevím ... ale ten vizual je úžasný, takže třeba jen kvůli němu ... ()
Japonská Láska (a nenávist) nebeská, která se z neprostupné džungle fragmentů mění v přízračně poskládanou mozaiku příčin a následků. Postmoderna je švanda. Stačí, když se po smyslu vašeho života pídí duševně nevyrovnaný nájemný vrah a pokládá svou osudovou otázku : what´s your function in life?neuchopitelným asijským duším. Nezáleží na tom, kde stojíte. Záleží, z jakého úhlu se na sebe díváte. Survive Style není film o tom, jak přežívat. Je to hravá, extravagantní, místy až kaufmanovská surrealita o tom, jak levitovat ve světě, kde létají utržené končetiny, gay narážky a muži-slepice. Speciální díky Tombacovi, díky kterému jsem to viděla v kině. ()
Už dlouho jsem neviděla něco tak ztřeštěně. Že s tím přišli Japonci není překvapení. Některé scény mi trochu připomínaly japonské reality show, které vůbec tvoří kapitolu sami pro sebe (obzvlášť hypnotizér a představy reklam). Nejlepší jsou podlě mě příběhy rodiny, kdy hypnóza z otce udělá slepici a díky nehodě se ho jaksi nepodaří vrátit zpátky a vražedná nebožka a její nebohý manžel. Všechno to bláznivé dovádění spěje k celkem zajímavému finále, které působí směšně stejně jako dojemně. A Vinnie Jones a jeho "What's your function in life?" je onou pomyslnou třešničkou na dortu. ()
Reklama