Warholka

........Kreace Gye Pearceho a Sienny Miler, které se mi až po druhé projekci dostaly hodně hluboko pod povrch mého nitra. Příběh, který přichází přesně 10 let po uvedení podobné autobiografické záležitosti / Basquiat, USA 1996 / naprosto stejný, avšak v ženské podobě...... Bizarní, extravagantní, kouřový, barevný, tajuplný, dokumentární........tak jako sám Andy Warhola, pro mě tajuplný muž, který svou duši odkryl jen málo komu. Guy v roli Warholy je naprosto přirozený, "opravdu působí příliš bez života" - vždyť hraje autistu.....Sienna v roli ženy, která nebyla milenkou, ale jen oltářem na jeho kultu pop artu. Zaujala mě už v Alfie, ale zde v roli dívky velkého umělce si vystřihla opravdu znamenitě, od příjemné girl, až po zbídačelou trosku. Obzvláště zajímavá je její předfilmová příprava vodkovou dietou, kdy zhubla na xxxs a poté její postelové scény, které nelze brát jen jako hrané. S velkým očekáváním, se blíži další film se Siennou : HIPPIE HIPPIE SHAKE, takže uvidíme, jak se opět vybarví a předvede.......Snímek je velice rychlý, střihově dokumentární, střídající detaily s pozadím, proměna barev s černobílými flashbacky vás rozhodně nenechá v klidu. To vše je podbarvené dobovou hudbou 60´let, bizarnostmi v sídle alobalových dýchánků a mejdanů, drogami, sexem, rock´n ´rollem. Kdo tu dobu neprožil na vlastní kůži, asi nepochopí.........V každém případě retro, které tady už dlouho nebylo..... (23.03.2007)

Strašně protivnej mix ryze dokumentaristickýho a rádoby uměleckýho životopisu. Končí jako pohádka, aby suchym textem oznámil, že hrdinka zemřela v osmadvaceti na předávkování - takže nakonec působí daleko spíš jako protidrogová agitka než cokoliv jinýho. A Pearcův Warhol? PROBOHA! Věčně od mouky a s mluvenym projevem gay mrtvoly. No, sral mě neskutečně ... a sral by mě, i kdyby to byl třeba stokrát záměr. Taky Siennka byla k sežrání jen značně omezenou část stopáže (což se jí běžně nestává), přičemž by furt jen prázdně žvatlala o umírání. Prostě nůďo, votravný navrch. (03.09.2013)

Poměrně působivý obrázek raketového sešupu až na samotné dno ... pochybná cesta, kterou zdobí jen bezcenné zlato kočičí a pomíjivá chvilka světské slávy, za kterou si ve finále mnoho nekoupíte. Leč příběh je maličko nesoustředěný, takže ve finále přináší jen drobné, třebaže nadmíru ostré a zraňující střípky z JEJÍHO života ... vzpomínky vytržené z labyrintu času - dny, které ji potkaly poté, co se seznámila s NÍM ... a v dobré víře, plna mladistvého nadšení a naivního obdivu zahodila vlastní život i vlastní sny a nechala se vtáhnout do jeho světa. A co on ? Kdy a proč se z něj stal bezcharakterní sobec - povrchní narcis bez citu a svědomí, exhibicionista, který se schovával za své "umění", druhé jen využíval a následně bez zájmu odhazoval jako obnošenou obuv ? Nebo bylo ve skutečnosti všechno úplně jinak ??? A tak snímek nerozhodně a maličko rozpačitě postává někde na hranici tří a čtyř hvězd ... a je mu trochu zima ... 3,5* (21.01.2019)

Líbivá marmeláda, bohužel. Režisér měl raději zůstat u dokumentu nebo minimálně vyhodit klišovité scény s Haydenem (naprosto chápu pozvednuté obočí Boba Dylana) a vyměnit Pearce (že přece hraje autistu, jak tu někdo v komentáři upozorňuje...no kucky kuck), zlatý Bowie jako Warhol. Sienna zřejmě jediný dobrý tah, nejen kvůli zjevné podobě. (18.08.2007)

„Kdo byla Edie Sedgwick? Edie Sedgwick byla kombinací všech žen postižených tragédií, které přišly před ní.“ S biografickými snímky bývá často potíž. Dopad na diváka je často minimálně rozporuplný, ani George Hickenlooper (holt, každý nemůže být Forman) nenašel ty správné skulinky, jak se k divákovi dostat. Natož odvahu se do tématu pořádně obout. A samotný Warhol se z téhle rutinní, povrchní sondy oprávněně obrací v hrobě. Neřízená střela Edie, jinak krásná a perpektivní dcerka bohatých rodičů, odešla do New Yorku, aby se stala obletovanou hvězdou. Osud však s ní měl jiné plány. Setkání s undergroundovým guru, nesmělým a zakomplexovaným experimentátorem Andym Warholem jí udělalo „jen“ múzou. A brzy i sebedestruktivní troskou. Odpovědi tak našla v drogách, které se jí staly osudné. Zemřela záhy. Myslím, že precizně vyšperkovat scénu autentickými kulisami, ušít dokonale padnoucí dobové kostýmy a zvolit správné úhly kamery (i když kameramana Gradyho pochválit musím) nestačí. Factory Girl trpí veškerým klišé biografických snímků, valí si to na dost nudné vlně, utápí v nicneříkajících dialozích a stejně tak disponuje i dost směšnými vedlejšími postavami (nelíbila se mi ani už dlouhá léta nezajímavá Mena Suvari coby Richie, natož absolutně – a už po několikáté – nepřesvědčivý floutek Hayden Christensen). Na Sienně Miller se mi naopak moc zamlouvá, jak dokáže být všude jiná. I když i tady (přes nesporné herecké kvality) jí Hickenlooper spíše schovává za všechny ty šílené účesy a výrazné líčení, ale když jí to scénář dovolí, je radost jí sledovat. Škoda, že to samé neplatí o práci režiséra!! (20.04.2008)