Příběh dušičkový

"Jsou to takové maličkosti, ale je to hezký…je to moc hezký…“  Když se spolu sejde taková plejáda výtečných českých herců jako Jan Pivec, Dana Medřická, Jaroslavk Marvan či Josef Kemr, musí to být hezký (i když to pravda kdovíjaký příběh není). Zvláště Pivcův oficiál Konopka je (se svým "jéžišmarjá") k zulíbání. Medřícká je zas ke konci moc pěkná semetrika. I "cirkusák" Kemr to svým příchodem na scénu dokáže pěkně rozsvítit, A v pozadí toho všeho nenápadná Libuše Havelková. (02.11.2021)

Poněkud papírová adaptace novely Ignáta Herrmanna. Grotesknost, založenou míšením komického a tragického, zeslabuje již zvolený rámec, který proměňuje prožívané ve vyprávěné, a vzdaluje tak diváka od příběhu a snižuje drama na anekdotu. Týž účinek má i důraz na nepatřičně idealizovanou staropražskou idyličnost. V jejím divadelním koloritu se zdá být všechno včetně lidských (po)citů jen zdánlivé. Přitom snad právě ty všeobecná teatrálnost nepostihovala. Feuilleton. (20.12.2015)

Film je postavený na vesměs výborných hereckých výkonech. Platí to i pro hlavní roli, která ale mohla vyjít ještě podstatně líp, kdyby Jan Pivec prokázal větší cit pro míru a nepřeháněl to se svým „ježíšmarjá...“, které by i při poloviční frekvenci výskytu bylo pořád ještě dost otravné. V tomhle směru měl být důslednější i režisér František Filip, který měl Pivce usměrnit. -------- V titulcích filmu uvedeno: název Příběh dušičkový čili kterak se paní Petronila Konopková choti svému Vavřincovi a krbu domácímu zpronevěřila. (15.08.2020)

Jan Pivec je oficiál berního ouřadu. Zvykl si na megeru Danu Medřickou a oukrop. Jenže žena mu uteče s kurevníkem Kemrem, čpícím manéží a slámou. Nedivme se, že Jan Pivec řekne během filmu asi 200x Ješišmarja. Někdy má nervy tak v hajzlu, že to ani nedořekne! Má věřit revidentovi Marvanovi, co mu sežral kuře od posluhovačky? No kamarád, ale nevim...Má věřit cikánce Šejbalové, co věští ve verších, na stole ptáka maje? A co když se mu ta kráva Medřická vrátí? A do toho sex! A pomůže mu soudní rada Martin Růžek? Jo má snahu, jenže CK právo manželské je neúprosné! Ale nebojte se, dopadne to ...no pan oficiál to přežije. Skvěle zahraný film, pod skvělou režií, plný humoru, drama a filosofie. Skvělá kamera Vladimíra Opletala, vždy neúprosně kompoziční. Proti sračkám z pera Wíewega a režie Hřebejka opravdový skvost. "Pane revidente, ona u vás přespala? No, jo co jsem měl dělat, ale pane oficiále, ve vší počestnosti, v kuchyni na divanu. Na divanu???? Ješišmarjááá!" (23.05.2018)

Tento snímek má nezaměnitelné kouzlo starých časů/filmů, které na mě působí jako něžné pohlazení, vlídný úsměv, balzám. Velice si cením toho, že je tu jeden výborný herec vedle druhého a přesto si navzájem neubírají prostor, všichni jsou vidět a všichni si zaslouží velikou pochvalu, ovšem Dana Medřická, Jan Pivec a Josef Kemr dvě.. Chci jen neobratně napsat, že se mi ten jejich herecký koncert moc líbil, krásně jim to spolu ladilo. Ježíšmarjá, Konopka, za těch posledních deset minut dávám plný počet. (30.08.2019)