Maraton

Velice příjemná a pozoruhodná záležitost, ve které se umně snoubí několik filmových žánrů a dotýká se mnoha témat, ať už se jedná o sportovní drama, rodinnou/vztahovou psychologii či nahlédnutí do individuálního světa mladého autisty, k tomu jako bonus nadhled a jemný humor (vyjma trenéra, ten místy přitvrdil). Moc se mi to zamlouvalo, matčina láska i pochyby, včetně výčitek svědomí, Cho-won (úžasný Seung-woo Jo), který má rád běh, těstoviny a zebry a v neposlední řadě velmi nestandardní trenér, pod hrubým zevnějškem srdce na správném místě. Krásný film. (29.11.2019)

„Prdnout si po jídle“ Tak prosté, tak jednoduché. Rain Man a Forrest Gump v jednom, o síle převyšující oba. Kluk, který běžel. Běžel, protože chtěl alespoň na těch pár hodin (výhoda maratónu) splynout s davem. Nejde o výhru, nejde o závod, jenž by někomu změnil život, jde o víru v sebe samotného a své blízké. Seznámení a trénink, laděný spíše do komična v první půli, vršení smutných událostí v půli druhé a obrovská, neskutečná (!) katarze v samotném závěru. Když Cho-won sebral poslední síly a následně spoznal, že „déšť padá na zem“, tělem jakoby mi projel blesk. Marathon ždímá slzy jemně, ale důrazně, jako většina jihokorejských melodramat, není však filmem smutným, je přímo synonymem naděje. Dle vlastní nátury a míry cynismu vás buď totálně rozseká, nebo nepohltí a uspí. Má cenu, zmiňovat také špičkovou režii, nečernobíle napsané a precizně zahrané postavy a přenádherný soundtrack? 90% Zajímavé komentáře: Adrian, zputnik (19.08.2008)

První, co mě při sledování Malatonu nevyhnutelně napadlo, byla paralela s Rain Manem. I když snímky spolu nemají co do děje nic společného, spojuje je hlavní hrdina trpící autismem. Herecké výkony jsou fantastické, především pak Seung-u Jo v roli hendikepovaného Cho-wona jednoduše září. Překrásná hudba podtrhuje gradující děj a člověk se v závěru až přistihne, že mu moc nechybí k tomu, aby začal bulet jako želva. Jeden z mých nejkrásnějších jihokorejských zážitků, a to jsem samotnou zemi (zatím) nenavštívil. 85% (30.06.2010)

Nevim proč, ale tenhle film na mě nijak extra silně nezapůsobil. Výkon hlavního představitele byl ohromnej, o tom žádná, ale jinak si nemůžu pomoct, průměrné drama, na Jižní Koreu bych řekl snad až trochu nudné. Spousty zbytečných záběrů a pro mě jen pár silných scén. 87 procent mi přijde jako hodně nadhodnocených. (05.12.2011)

Majú sa handicapovaní ľudia snažiť zapadnúť do spoločnosti alebo majú ostať žiť vo svojej jaskyni? To je hlavná otázka, ktorou sa zaoberá táto kórejská dráma zo sveta športu. Pekne spracovaný príbeh a autistickom chlapcovi, plný dojemných scén. Najviac ma pobavilo, keď tréner vysvetloval prečo má bežať pomaly. (08.09.2011)