Zulu

Slůvko "válečný" na místě žánru vystihuje vše, co je potřeba. Scénář by mohl napsat kdokoliv, kdo by našel dokument o této bitvě. O nosných charakterech, či snad psychologii nemůže být řeč. Za všech okolností odtažití a suší britští důstojníci ( plní frází ), případně pár nahozených typů vojáků - rozvraceč, voják - barytonista. Tím bysme vyeliminovali jakoukoli možnost emocionálního zainteresování. Co zbývá? Bitva. Rozmáchle inscenovaná, ale stereotypní, bez jakékoli zajímavější taktiky a dramatických zvratů. Nnad vizuální stránkou se tu rozplývat nebudu, to by musel být kameraman úplný idiot, aby toho nevyužil. Skoro to vypadá jako by Zulu vznikl na zakázku britské armády, která si potřebovala zvýšit sebevědomí a poplácat se po zádech, jak to tam tenkrát skoulela.... (11.03.2006)

Ukázkové scénář a režie jako z učebnice. Film je rozdělen přesně na dvě poloviny - v první se seznamujeme s jednotlivými aktéry bitvy, v druhé je tu pochopitelně bitva, natočena jak přehledně, tak napínavě. A hudební vložka před bitvou, i když pochopitelně vymyšlená, je naprosto omračující. Potěšující je též, že film nijak nehledá, kdo byl v právu, a kdo ne, a soustřeďuje se jenom na obléhání. Jediná výtka směřuje k posunu charakterů. Například Hook byl příkladný voják, neuléval se na marodce, ale byl tam přidělen jako kuchař, a pastor Witt rozhodně nebyl pacifista, neměl vnadnou dceru, ale ženu s malými dětmi v nedalekém domě, a tak je před bitvou odjel chránit. (06.01.2016)

Mno tohle je trochu oříšek. Nemíním zde zpochybňovat stopáž, jakkoliv se může zdát neúměrná k triviálnímu ději filmu.___Co mě však zarazilo nejvíc, je způsob, jakým scénárista (a režisér v jednom) Cy Endfield za přispění Johna Prebbla (tuším napsal předlohu) ukazuje válečníky Zulu. Když se kouknete na nějakou mlátičku třeba s Chuckem Norrisem, tak vás jistě nepřekvapí, když se Mistr řeže s osmi protivníky najednou, každý z nich k němu poslušně přistupuje po jednom a všichni pokojně čekají, až bude mít Mistr volné ruce. Že ale něco podobného (úplně zbytečně a hloupě) použije Endfield, je zarážející až smutné. Zuluové si nabíhají na bajonety, jak vzteklé ovce vyskakují na zátarasy, se čtyřicetinásobnou početní převahou nedokážou pořádně (to znamená rychle a na hlavu) převálcovat hrstku červenokabátníků.___ Film je trochu zákeřný také v tom, že divák, přestože jako správný demokrat soucítí s domorodci a nepřeje Britům-vykořisťovatelům, okupantům, musí tím jak je film konstruován, dřív nebo později vojákům začít fandit.___ V celkovém hodnocení považuju Zulu za moc pěkný film, leč trochu "blbě" natočený, což reflektuji poměrně nízkou známkou.__-První záběry filmu vám asi připomenou scény z příběhů o Vinnetouovi. (14.10.2008)

Perfektní retro válečný film, na kterém od první minuty poznáte, že je "made in UK". Parta britských vojáků brání nemocnici proti čtyřem tisícům Zuluů - střelné zbraně a dobrá organizace proti taktizujícím Zuluům, kteří nabíhají s kopími v rukou v nekončících vlnách.... Navíc ve filmu baví průběžné britsky suché (a svým způsobem vtipné) debaty důstojmíků i mužstva. K tomu excelentní mladý Michael Caine a heroická hudba Johna Barryho a máte šedesátkový velkofilm jako dělaný. Pokud hledáte cokoli jiného než vcelku historicky věrnou řežbu občas prokládanou suchým fórkem, nenajdete to. Jinak popis k filmu je pěkná blbost, protože Zuluové se rozhodně nebránili, ale naopak napadli britské kolonie ležící na jih od nich. Druhá věc je srovnání s o mladším filmem Zulu Dawn, které je z podobné doby, jen o kousek dřív (Britové nejdřív náhodně prohráli a pak místní totálně rozdrtili) a tady mě o něco víc bavil Zulu. (15.08.2010)

Vizuálne veľmi presvedčivý vojnový film, hlavne na rok 1964 fakt sýte, pekné farby. Ale dejovo pre mňa takmer španielska dedina, nezaujímavé a tí, ktorí sú tu považovaní za hrdinov sú v skutočnosti okupanti, zlodeji a vrahovia. Neviem, prečo by som mal fandiť padlým Britom v zemi, ktorej priniesli v konečnom dôsledku skazu. (14.01.2022)