poster

Naisu no mori: The First Contact

  • Japonsko

    ナイスの森 〜The First Contact〜

  • USA

    Funky Forest: The First Contact

Komedie

Japonsko, 2005, 150 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • muti
    ****

    made in Japan absurdistan number 1. niektore vtipy su robene asi len pre japoncov a my ich nepochopime. najvacsi zmysel z danych pribehov bol ten kde zeny rozpravali pribehy bez pointy. takze si domyslite :P napriek tomuto vsetkemu sa to pozerat da (mozno je to lepsie ked si pritom nieco zapalite a pochopite podstatu veci), su tam krasne japonky a mnozstvo wtf momentov.(25.12.2012)

  • wipeout
    ***

    Tak toto bola divočina! Po Survive Style 5+ som si myslel, že ma už nič neprekvapí. Ale oficiálne musím prehlásiť, že keby existovala kategória najbizarnejší film roka tak pri výbere už niet o čom uvažovať. Lenže táto bizarnosť je už taká prehnaná, že občas stráca na svojej funkčnosti ako humorného prvku. A tak sa pri dlhočiznej a jednoznačne prestrelenej stopáži striedajú nuda, nadšenie, znechutenosť, očarenie a široká škála iných ťažko opísateľných emócií. Tu sa veľmi výstižný zdá byť podtitul: "first contact", pretože naozaj s niečím podobným ste sa ešte určite nestretli. Ale iba to samotné nestačí a tento "experiment" je pre nejaponského diváka už naozaj za hranicou pochopenia a znesiteľnosti prekračujúci. 2,5*(18.4.2007)

  • FlyBoy
    *****

    Staronový kustod reklamných skečov Katsuhito Ishii zošil horúcou ihlou jeden rozmermi temer nedozerný, podnetnými gagmi preplnený, fantazijno-groteskne-absurdný chuchvalec z ktorého sa od smiechu poslušne padá pod stôl alebo sa neveriacky krúti hlavami, resp. obidve činnosti naraz. Promenáda preexponovane sa prezentujúcich individuií, "eXistenZovských" ufonov a dokorán otvorených otvorov (črty skatologického humoru sa nevylučujú) z ktorých môže vyliezť hocičo, trebárs aj Patrick Duffy. Inak tiež prehliadka/zásahy 4-5 mikrosvetov fikcie (nielen, ale hlavne plážová seansa), bezuzdných tanečných čísel (tróni piknik v parku) a japonské pohrávanie si s fenoménom elektronického beatu (formát audiokazety, lame mix, les). Skrátim to, lebo by sa mi mohlo vypísať pero, vrchol...vo svojom obore...vrchol.(26.6.2012)

  • Xeelee
    *****

    [Filmasia 2008] Heeeej! Už jsem vám říkal, že jsou Japonci divní? Bláhově jsem si myslel, že mě národ, kde vymysleli drifty, karaoke, bukkake a automaty na použité kalhotky, nemá čím překvapit. Omyl. Už mám pár hodně divnejch filmů ze Země vycházejícího slunce za sebou, ale funky úlet takového kalibru je mimo chápání normálního smrtelníka. Opus magnum všech (nejen) japonskejch divnejch filmů.(6.12.2008)

  • Vaklaf
    ****

    Začnete se samply, nebo pomocí syntezátorů vytvoříte zvuky nové. Ty pak můžete různě modifikovat pomocí nejrůznějších efektů. Tím máte vytvořenou určitou paletu zvuků, které můžete různě mísit a kombinovat za účelem vytvoření melodie a rytmu. Takovéto následnosti zvuků, za předpokladu že se pravděpodobně budou alespoň někomu líbit, si uložíte jako tracky, lidově řečeno písničky nebo také skladby. Jelikož netvoříme obyčejné album, tak jednotlivé tracky vložíme do nějakého mixážního zařízení, tradičně zosobňovaného dvěma gramofony a mixážním pultem, avšak postačí i obyčejný počítač s patřičným programovým vybavením. S jeho pomocí pak jednotlivé skladby promísíme, neboli zmixujeme. A výsledný mix nahrajeme na kazetu. Pak už stačí jen pořádně se zdeklit (neboli naládovat se LSDýčkem), tak aby audio záznam získal i vizuální podobu. Z obyčejné audio kazety se tak jakousi mírně nadpřirozenou cestou stane vidoekazeta (v dnešní době spíš dývýdýčko). To je ta nejpravděpodobnější cesta vzniku tohoto filmu, v jehož původu je hudební mix nahraný na kazetu. Jelikož v základu mixu je vždy větší množství jednotlivých skladeb, tak i jeho kvalita se odvíjí právě od kvality těchto skladem a jejich vhodného promíchání. Někdy je obtížné přesně určit jednotlivé skladby a odvážnost jejich smíchání (zvláště u žánrově vzdálenějších skladeb) může být plusem i mínusem. Mnohdy si tak při poslechu říkáte, že tuhle desku by tam DJ snad ani hrát nemusel, nebo naopak, že přes zdánlivou nekompatibilitu mixovaných skladeb je výsledek velmi originální a libozvučný. Tak jako jednotlivé písničky mají své příznivce a odpůrce, tak to rovněž platí i o určitých mixech. A přesně to platí i o tomto čistě hudebnímu mixu nahranému na kazetu, z něhož nějakým podivuhodným způsobem vzniklo dílo audiovizuální (film). Otázkou tak pouze zůstává, zda budete v takovém psychickém (nebo možná spíše psychedelickém) rozpoložení, abyste to pobrali.(17.7.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace