Dalkomhan insaeng

Krví potřísněná filmová báseň, která sice co do scénáře chvílemi připomíná spíš říkanku "Nechoď tam, prší tam , je tam velké bláto..", ale spojení  řemeslně a choreograficky vymazlené akce, jednoduché zápletky a dokonalého soundtracku k dobrému, neřku-li výbornému filmu mnohdy stačí.  Z hlavního hrdiny stříká charisma, z jeho nepřátel krev a femme fatale není prvoplánová kráska a o vlastní romanci vlastně zase tolik ani nejde. Spíš jen o touhu po lásce a jiném životě.  Komediální vsuvka pak podařená a její vyústění až překvapivě cynicky kruté, nicméně po zásluze potrestané... Pět kapek krve stéká po tvém jméně... (04.08.2023)

Formálně dokonalé, výborné akční scény, volba hudby, Byeong-heon Lee perfektně hraje roli málomluvného "donucovače", který po jedné chybě padá do čím dál většího průšvihu. Jenže celá tahle ganstergka čerpající z noir filmů a Tarantina mě prostě za srdce nějak více nevzala. Přišlo mi to celé velmi nucené i přes tu vymakanaou estetickou stylizaci to má tu nevýhodu, že je to obsahově dosti prázdné. Na druhou stranu tam byl někdy povedený černý humor. Takže pro fandy herce jménem Byeong-heon Lee jasná volba. Ostatní to mohou zkusit. Nicméně, i když je hodnocení na tři a půl tak výjimečně zaokrouhlím nahoru. (30.03.2009)

Bittersweet life pripomína atmosférou staré gangsterky s Delonom. Príbeh je triviálny, s tým sa musí súhlasiť, ale jeho prevedenie vyráža dych. Nádherné obrazové kompozície, pár výborných vizuálnych vychytávok (stačí spomenúť úvodné dymové titulky) ale hlavne ultraesteticky natočené akčné sekvencie. Keď sa k tomu pripletie charizmatický málovravný antihrdina, príliš zásadový boss a jeho krásna, ale neverná priateľka, konkurenčný gang a ruskí predajcovia zbraní, vykukuje z toho masaker hodný Quentinovej nevesty. A i tento záverečný masaker je natočený priam geniálne. Hudba je vyberaná s citom pre obraz a scénu, nie celkom nepodobným tomu Quentinovmu. Po Janghwa, Hongreyon rozhodne krok vpred a pre mňa jedno z veľkých prekvapení tohto roku. A Adrianovo neo-noir sedí ako ...veď viete čo na šerblík. 10/10 (28.12.2005)

První (expoziční) polovina je celkem nudná a nic moc se v ní neděje. K postavám (a především k té hlavní) si nevytvoříte žádný vztah. Hlavně proto druhá polovina, kde si gangsteři konečně začnou vyřizovat účty (v dosti brutálních a perfektně natočených akčních scénách), nefunguje tak, jak by mohla, kdyby měl režisér Ji-woon Kim k dispozici lepší scénář s originálnějším příběhem a propracovanějšími charaktery postav. (23.04.2007)

Neo-noir masterpiece extravaganza od prveho do posledneho zaberu. Vizualne mimoriadne vycibreny a dejovo putavy pribeh o pomste. Ustredna zapletka La Dolce Vita (doslovny preklad korejskeho nazvu ako i podniku, kde sa cast pribehu odohrava) otvara uvahy nielen o uskaliach a nasledkoch nedostatocnej komunikacie, ale ako pravy noir pribeh, je pre neho katalyzatorom, ktory formuje a meni charakter hlavneho hrdinu (zdaleka nie v cisto dualnej podobe dobro - zlo). Posledne zabery filmu potom nielen umocnuju dva monology hlavneho hrdinu na zaciatku a konci (o sne tak krasnom, ze nemoze byt skutocny), ale navyse v suvislosti s nimi vas doslova pohladia pri srdci. (27.07.2005)