Reklama

Reklama

Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (26)

Aky 

všechny recenze uživatele

Je teskno po národní hrdosti, která z filmu čiší. Přes všechny přepjatosti a naivnosti si člověk musí uvědomovat, že takto byl film ve třicátých letech Čechoslováky akceptován, že sdíleli stejnou pýchu na svou armádu, na sebe, na svůj stát. Nemohli jsme v následující historii promrhat víc, než tento kapitál. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Ani náhodou nesdílím nadšení ostatních, toporné herecké výkony, postavičky pohybující se sem a tam, ať již koňmo nebo po svých. Bojové scény spočívající v několika zmatečných výstřelech. Vadilo mi též neustálé prznění ruštiny. Já vím, je potřeba zohlednit dobu vzniku filmu. Ale to jsem udělala a přidala hvězdičku. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jízdní hlídka byla ve své době rozvíjením tzv. legionářské legendy, jednoho ze základních pilířů národní mytologie, na které byl postaven étos Československé republiky. Tím nejužším způsobem byla spojená s vlasteneckým cítěním a ztotožněním se s republikánskou ideou. Konec konců, snímek přišel v době, kdy se z Německa začaly ozývat agresivní hlasy a mezinárodní napětí začalo rychle stoupat. Film měl nepokrytě propagandistický rozměr a měl sloužit k posílení sebevědomí československé společnosti. Hodnotit ho dnešníma očima by pochopitelně znamenalo otlouct mu o hlavu nepokrytý patos, přehrávání, divadelní projev některých herců, chudičkou výpravu a dalo by se ještě dlouho pokračovat. Ono je vůbec znát, že československý film ve 30. letech opravdu nepatřil k nějaké filmové avantgardě a měl provinční charakter a nedokázal vytvořit opravdu investičně silné producentské zázemí. Na druhou stranu, pokud se na něj dívám jako na typický produkt doby a přimhouřím lehce oči, tak to na 3 hvězdičky stačí. Celkový dojem: 55 %. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Benešovské Československo, které si v druhé polovině třicátých let minulého století bylo dobře vědomo dosahu svých skutečných možností, sbíralo síly nejen materiální, ale i myšlenkové. Zfilmování jednoho z nejzdařilejších děl tzv. legionářské literatury, divadelní hry lékaře a přítele Haškova i bratří Čapků, generála dr. (MUDra) národního umělce Františka Langra (titulatura někdy nabízí až absurdně kouzelné zážitky), k nim nesporně patřilo a patří. Boj tzv. malých lidí, kteří stojí proti sobě na nesmyslné vartě dnes zcela zapomenuté globální sibiřské anabáze naznačuje, která z obou revolucí měla a má blíže ke skutečnosti. Důsledné sledování tohoto ideového kontextu Masarykova a Benešova odkazu spolu s řadou výborných hereckých výkonů nejlepších českých herců této i potomní doby - nejvíc na mne zapůsobila mimořádná kreace Zdeňka Štěpánka - činí z tohoto zdařilého díla trvalý monument naší národní kinematografie hraného filmu. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Langerova hra je velkou vlasteneckou tirádou, jejíž záměrný patos nacházel uplatnění především v dusném období druhé poloviny třicátých let, kdy byla opět ohrožena demokracie a trvání mladé československé republiky. Binovcův film tyto tendence zesiluje i v rovině hrozícího bolševického nebezpečí, před nímž autor otevřeně varuje. Z dnešního pohledu už sice leccos zastaralo, především herecké výkony, přesto je Langerova hra důležitou součástí naší národní cti a hrdosti, jak o tom svědčí nová nastudování na současném jevišti i v rozhlasovém studiu (shlédnuto v rámci výstavy Československé legie v Rusku 1914-1920 v kině Ponrepo, 4. 12. 2008). ()

Galerie (16)

Zajímavosti (3)

  • Film bol natáčaný v okolí Výrovky v Krkonošiach. (dyfur)
  • Zdeněk Štěpánek byl za svůj herecký výkon v roce 1936 odměněn čestnou Cenou ministra průmyslu, obchodu a živností. (Marthos)
  • V úvodu jsou použity záběry z dokumentárního filmu bratří Deglů Legionáři.  (lausik)

Reklama

Reklama