Město ztracených dětí

Takovy podivny fantasy a ackoliv je podany vic velkolepej, kulisama se mi vic libily Delikatesy, ale i tady je vizualni stranka paradni. Jinak pribeh je originalni, ale dost casto se stava, ze se to cely rozpada na jednotlivy sceny a na pribeh se obcas zapomina. Herci jsou taky slusny, tradicne samy podivny drzky a k tomu solidni hudba. Bohuzel obcas je film moc zmatenej, nesrozumitelnej a nebo pomalej, takze to lehce nudi a obcas jsem to nechapal. Slabsi 4*. (22.03.2008)

Moje záliba v obskurnostech, fantasmagoriích a bizarnostech sice byla částečně ukojena, ale na druhý straně mě žalostně štve hlavní náplń filmu: Totiž, že Žán Piér předvádí spíš zajímavé kulisy na pozadí jakéhosi neurčitého příběhu. Ten je možná svým způsobem i originální, ale bohužel bez větší hodnoty. Teda... nechci, aby to znělo jako suchoprdí vejlev samozvanýho umolousance z "Katovny", ale mě to vyprávění fakticky neuspokojilo. V podivném a nesrozumitelném světě se šmrdolí nespočet podivných, nesrozumitelných až protivných existencí... A tak nějak se mi zdá, že celej film spíš balancuje někde na hranici zlýho snu a obskurního nesmyslu. Nemůžu si zkrátka pomoct...Nějakou větší hloubku (a ani extra napětí) jsem v těch podivných obrazech prostě nenašel. Takže na závěr velmi nerad: Tři z pěti za vizuál, mýho oblíbenýho Perlmana a spektakulární "sexy mozek" stráčka Irvina ... Zbytek šel krutě mimo. (07.05.2010)

Nemám ráda samoúčelnost a z tohohle filmu na mě jen čišela. Tedy, ono z většiny filmů tohohle režiséra. U výše zmiňovaného Gilliama či Burtona to cítím, že je to jejich, že to skutečně tak mají v duši. Ale u Jean-Pierre Jeuneta mi to příjde jak póza, nemůžu si pomoct. Navíc, když je za tou vydřenou vizuální tapetou tak děravá a špatně nahozená omítka....ale Judith Vittet byla slaďoučká. (12.01.2011)

Vizuální stránka (je skvělá) Města ztracených dětí vypadá jako kříženec Tima Burtona, Teryho Gilliama a dejme tomu i Pitofa. Nádherně stylizované obrazy vytváří správnou atmosféru, jakou má ponurá fantasy pohádka mít. Co film srazilo dolů, to byl superpodivný a zároveň supernezajímavý scénář. Vždyť se v něm skoro nic nedělo, kruciš! A když se dělo, bylo to tak stupidní, až hanba. K tomu všemu mě navíc rozčilovala postava malého "roztomilého" bratříčka, který se pořád něčím cpal a hned nato krkal... a klonovaní pitvořící se idioti to taky moc nevytrhli. Alespoň že se v hlavních rolích ukázalo dobře hrající duo Ron Perlman a Judith Villet, kteří zachránili co mohli. Dávám dvě a půl (skoro jsem film nedokoukal), které zaokrouhluji nahoru (za to, že jsem to nakonec vydržel, a za závěrečnou mládnoucí a stárnoucí scénu). (13.06.2010)

Kdo ukradl tomu dítěti sen? Krank, zlý vědec..... Město složený z prazvláštních kulis, spousta podivínů a morbidních nápadů. Žijící mozek trpící migrénami a fantasmagorie při kterých vyznavače filmARTU chytne záchvat nadšení. O mě se občas pokoušel spíš ten epileptickej. Tomuhle prostě moc nerozumím.... i když ta vizuální stránka je úžasná! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět film, kde se neustále týrají děti. 2.) Nevím co je: 1/3 dusičnanu sodnýho, 20% glycerinu a oxid siřičitý. 3.) Jediný na co se dá v TV koukat je ČT2 a ARTE HD. FILM, KTERÝ NEDOKÁŽU OBJEKTIVNĚ OHODNOTIT (22.09.2010)