Město ztracených dětí

JEAN-PIERRE JEUNET je pozoruhodný francúzsky režisér so svojským štýlom,kde vyniká nápaditosť,perfektný vizuálny štýl,bizarné postavy,abstraktnosť,vízie,ale najmä zvláštne postavy,ktoré majú svoj atypický svet... Toto je tzv.detský horor,ktorý ale nie je typický určený pre malé deti,pre dospelých,lebo trauma sa môže veľmi rýchlo dostaviť neplnoletým ratolestiam,ktoré majú fantáziu,no toto by sa vymykalo ich chápaniu! RON PERLMAN je sympaťák z HELLBOYA,a je zaujímavé vidieť,ako sa z neho postupne stal... Detskí herci sú bravúrni,najviac miesta má ale mladé dievča Miette,ktorá sa vypraví s One(Ron Perlman) na záchranu jeho nevlastného brata,ktorého uniesli prisluhovači démonického Kranka,ktorý z nich vysáva všetku energiu,lebo ich potrebuje zmagoriť,zaviesť celkovú lobotómiu,aby z deciek neostalo nič,bez rozumu,bez rozmýšľania,bez akéhokoľvek súcitu si chce urobiť cvičných králikov... One a Miette sa pomaly,ale isto blížia a musia čeliť nástrahám... Jeunet je na vrchole tvorivej činnosti,čo na chvíľu to zbrzdí štvrtý Votrelec,ale príde Amélia a všetko sa to napraví,ranný režisér dáva vedieť,aký má potenciál,ktorý zúžitkuje,ale v súčastnosti to nie je,čo bývalo... Mesto stratených detí je v prvom rade dobrodružný príbeh okorenený vizuálom,aký ma baví,ale režisér ešte skrýva svoje ambície,ktoré sa pretavia v budúcnosti,ale určite film nie je nuda,stratou času,pre iných,atypických divákov sa jedná o mimoriadny zážitok. (25.02.2015)

Rozhodně jeden z nejdivnějších filmů, co jsem kdy viděl. Tahle fantasy šílenost je opravdu šílenost,ani pořádně nevím, jak to hodnotit. Hodně mi vadí, že to hlavně hraje na vizuální stránku a děj je odsunutý kamsi na druhou kolej. Nesnáším tyhle filmy. Když jsem viděl ten český pokus o tenhle styl (Přání k mání), tak tam se mi ukázalo, že když jde hlavně o vizuální kýčovitou stránku a děj je buď na druhé koleji a nebo není vůbec (to je případ Přání k mání). Jenže Město ztracených dětí je na tom jinak. Už jenom to, že mě nenudilo je velký zázrak. Už jenom to, že postavy byly zajímavé a hlavní duo sympatické, je též zázrak. Už jenom to, že tam i děj je a je zajímavý, je zázrak. A abych pravdu řekl, líbilo se mi to, z čehož jsem dost překvapený. Ačkoli je to neskutečně šílené, je to skvěle natočené a zajímavé. Sice mě to nechytlo až tolik, ale jo, líbilo se mi to. 4* (10.02.2019)

90 % - Je to divné, hodně divné, až tak divné, že jsem si to zamiloval. Nečekal jsem od toho v podstatě nic, a byl jsem velmi překvapen. Groteskně pokroucený svět "neandrtálce" Rona Perlmana, sladkého úsměvu Judith Vittet a ujetých klonů Dominique Pinona. Doporučuju všem, co mají rádi nevšednost. Tahle mě pohltila. (15.03.2009)

Zajímavý námět a místy i zajímavé zpracování. Na mě to ale působí zbytečně přestylizovaně... a to víc než je nutné. Film je proto dost těžce stravitelný, a to jen kvůli režisérově rozmaru. Přehrávání herců (pravděpodobně záměrné) je pro mě docela nesnesitelné a hlavně klony jsem po pár minutách nesnášel. Je to sice zajímavý film, který má něco do sebe, ale celkově na pře působil dost zbytečně "složitě". (12.12.2009)

Film nepřestává po celou stopáž udivovat překrásnými a fantastickými lokacemi, a doslova přetéká nevídanou originalitou. Například to co lze všechno vytěžit z motivu siamských dvojčat, je opravdu nečekané. To jak pracují rukama, jak kouří…Jeunet a Caro nás zasypávají originalitou. Finále, dvívčin průnik do snu, je dechberoucí, brutální a děsivý. Rozhdoně se jedná o nejsilnější moment filmu. Škoda, že tvůci nepověsili ty spousty nápadů na lepší scénáristickou konstrukci, kde mohli více naznačit motivace postav a věnovat více času vysvětlování o tom kdo, proč a jak. (20.10.2008)