Režie:
Ladislav BromScénář:
Karel SteklýKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Otomar Korbelář, Jaroslav Vojta, Terezie Brzková, Gustav Hilmar, Anna Prchalová, Vladimír Šmeral, Blanka Waleská, Otto Rubík, Dana Medřická, Jaroslav Šára (více)Obsahy(1)
Žulový lom v Posázaví někdy na počátku století: Mladý střelmistr tvrdohlavě buduje nový lom, kde mu ostatní předpovídají neúspěch. Nešťastnou shodou okolností upadne do podezření, že zabil svou milenku. Oproti předloze byl výrazně pozměněn charakter postavy Anky Halíkové. Živelná a nešťastně zamilovaná kantýnská s tragickým osudovým předurčením byla první velkou rolí Dany Medřické. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Tyhlety příběhy o dělnících mne povětšinou dost baví, nejsou-li příliš zatížené politikou, což tenhle případ není ani náhodou. S odstupem času naopak vnímám jako překvapivé, že během zuřící války v Protektorátu byla natočena řada skvělých dramat jako Noční motýl, Městečko na dlani, nebo tohle. Rok výroby bych hádal spíše o pár let neskorší. Velice lidský příběh, s dobře vystupňovaným napětím, vrcholí v momentu, kdy se na hlavního hrdinu usměje velké, doslova životní štěstí, a současně ho z jiné strany potkává obrovská rána. Skrze křivé obvinění jenom dočasná, způsobící nicméně jednu trvalou ztrátu. Z prostředí sklanatého lomu bylo tady poměrně dusno, charismatický Otomar Korbelář ztvárnil chlapisko opravdu "skalné" tělem i duší – tedy skalné pevnou silou i ve svém zapáleném vztahu k řemeslu – moc se mi líbil jeho civilní výkon. Pěkný snímek, drobné technické a jiné neduhy ponechávám stranou. 80% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Příjemný film na zimní podvečer. Slušné herecké výkony. Na mně působil pan Korbelář jako bezcitný primitiv a asi to tak mělo být. Medřická a Waleská byly příjemně přirozené. Děj nevázne. Dostala mně věta na tancovačce- "každýmu kdo má víc než 5 piv připiš jednu čárku", koukám, že se nám v tom pohostinství za těch 70 let nic nezměnilo :-) ()
Otomar Korbelář coby bodrý střelmistr, pro nějž je řemeslo tím nejdůležitějším na světě. Touží uskutečnit svůj sen, otevřít nový lom a postavit most přes řeku. Do života se mu tlačí spousta nepříjemných překážek, zamotává se mu to čím dál víc, ale on jde navzdory nedůvěře celé vesnice tvrdě za svým cílem. Trochu romantický snímek, s Danou Medřickou v roli praštěné svérázné kantýnské, se celý odehrává v kamenolomu či bezprostředním okolí, přesto nenudí a šlape jak hodinky. Navíc dojde k detektivní zápletce, takže dějových rovin je zde několik. Velmi slušný film. 80% ()
Pevný jako skála. Tělem, duší i charakterem. S Pangrácem nehne nikdo a nic. A když už mu život náhodou zavalí nějaký ten balvan, který na první pohled vypadá nezdolně, postaví se mu s hrdostí i ctí sobě vlastní. Excelentní herecká dvojice ve stejně laděném charakterním drámu. S malými neduhy, ale ty nestojí ani za řeč. ()
Výrobna Nationalfilm se na sklonku války rozhodla pro realizaci stejnojmenného románu novináře a spisovatele Jana Morávka. Režisér Ladislav Brom tehdy objevil nový herecký talent, třiadvacetiletou členku pražského souboru divadla Uranie Danu Medřickou, která zde získala svou první větší hereckou příležitost. Ve výrazné roli kantýnské Anky měla možnost rozehrát postavu od živočišné smyslnosti až k tragickým motivům zásadového ženství. Společně s Medřickou hrála ve filmu plejáda význačných hereckých osobností v čele s Otomarem Korbelářem a Jindřichem Plachtou, jejichž civilní projev dokresluje napjatou a dusnou atmosféru posázavského kamenolomu. Skalní plemeno zůstalo navzdory všem dobovým proklamacím typickým českým filmem, postaveným na úžasných přírodních scenériích a obrazech oslavujících těžkou a fortelnou práci lamačů kamene a kameníků. ()
Galerie (8)
Photo © Nationalfilm
Reklama