poster

Děvčica z Beskyd

  • anglický

    The Girl from Beskydy Mountains

    (festivalový název)

Drama

Československo, 1944, 85 min

  • lucascus
    ***

    Glázrová po nádherné "tanečnici" jako chudé vesnické děvče (tomu se tedy říká přerod), ovšem herečka je to výborná. Další zajímavostí je fakt, že zde můžeme vidět ojediněle herečku Růženu Šlemrovou v roli zlé a nepřející selky (teda asi poprvé mimo svou klasickou roli bohatých a urozených hraběnek, či jiných paniček). Nádherné jsou krásné zasněžené Beskydy a jelikož já sám jsem z Beskyd, mám pro film slabost. Ale čtyři hvězdičky dát nemůžu, nijak zvlášt totiž kromě zmíněného nezaujal.(2.7.2013)

  • radektejkal
    ****

    Hezká rustikální pohádka pro dospělé z napůl odlesněných Beskyd (alespoň tak mi to přišlo), o tom jak zlá lest a vůle byla přechytračena dobrou lstí a vůlí. Kromě řežiséra a herců je třeba vyzvednout i Jana Drdu, který zinscenoval jednu z četných knih vestínského folkloristy Miloslava Josefa Sousedíka (Paprádná nenaříká).(2.1.2018)

  • Marthos
    *****

    V posledním roce války, který byl poznamenán červnovým vyloděním spojeneckých vojsk v Normandii a vzrůstajícími leteckými útoky na Německo, emigroval režisér František Čáp do válkou nepoznamenané krajiny beskydských velehor natáčet svůj poslední protektorátní film podle románu místního rodáka, národopisce a pedagoga Miroslava J. Sousedíka Paprádná nenaříká. Sousedík patří k nejvýznamnějším lokálním patriotům a svůj předlouhý život (zemřel v dvaadevadesáti letech v únoru 2003) zasvětil právě Valašsku. V době, kdy Čáp natáčel svůj film, působil jako redaktor zlínského časopisu Náš kraj. Do scénáristické podoby román převedl jiný významný spisovatel, mladý Jan Drda, který obsáhlý text (původní předloha je komponována jako volná trilogie) zredukoval na ústřední konflikt nešťastné lásky dřevařské dcerky a sedlákova syna. DĚVČICA je pak přímo přehlídkou hereckých es, která se tu sešla až v neobvykle vyrovnaném poměru. Gustav Nezval je zamilovaný do Marie Glázrové, o kterou ale usiluje zlomyslný Jiří Dohnal. Jeho otec Gustav Hilmar zinscenuje nečestný podvod proti Jaroslavu Vojtovi, kterého tím připraví o živobytí i dceru. Otomar Korbelář žárlí na Jiřinu Štěpničkovou, jež je neustále pronásledována obhroublým Vítězslavem Vejražkou. Jeho bratr František Kreuzmann jím nechá podpálit jednu z chalup, ale později se ocitne na smrtelné posteli, z které mu může pomoci pouze Terezie Brzková. Výborně rozpředené vlákno dramatických konfliktů je dokresleno znamenitou kamerou Ferdinanda Pečenky a hudebním podkresem Jiřího Srnky. Malebnost a zároveň zrádnost beskydských lokalit jakoby symbolizovala líbeznost i krutost milostných vztahů a tím vytvářela důmyslnou paralelu k válečné skutečnosti. A obligátně se jedná o fatálně nedoceněnou Čápovu práci, která tvoří v rámci protektorátní kinematografie zcela jednoznačně jeden z jeho uměleckých vrcholů.(15.5.2010)

  • Anderton
    ****

    No kým som sa dokázal vyznať v tých komplikovaných vzťahoch a množstve postáv, chvíľu to trvalo a nechýbalo veľa, aby som to vzdal. Nakoniec sa ale začalo pomaly vyjasňovať a ak by vás náhodou nechytil dej, tak vás určite chytí šťavnatý, resp. suchý humor dvojice postáv, starej mudrlantky a fotríka 12-tich (!!!) detí. Veď keď sa jedno nevydarí, tak má v zálohe ešte 11, no neurobte si ich tiež toľko. Ťažko povedať, čo bolo vtipné už nechcene vzhľadom na vek filmu, ale podstatné bolo, že sa veľakrát smialo celé kino. Takže ono je to skôr dráma komediálna, aspoň do určitej miery. Dobové konotácie by sa síce tiež zišlo poriešiť, ale pre dostatočné vychutnanie filmu to nie je nevyhnutné.(30.7.2017)

  • gouryella
    ***

    Tento film prinesl alespon zmenu - nejedna se o klasicky sentimentalni pribeh chude holky, ktera ke stesti prisla, ale film se snazi alespon trochu realisticky zachytiti obycejny venkovsky zivot.(6.8.2002)

  • - Podle informace paní Irči Drápalové-Kulišťákové zapůjčili obyvatelé Hážovic, Tylovic a Rožnova hercům pro natáčení lidové kroje a krojové součásti - jupky, orliánky, lajblíky, šály, šatky, fěrtochy, rukávce, košule, župice, boty aj. (celkem 369 kusů). Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (NFA.cz)

  • - Film bol natáčaný v Soláni u Velkých Karlovic. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace