Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přepis Klostermannova románu zachycuje v výraznou věrností reáliím vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterným vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní. Pracovitého, ale také vzpurného, ba násilnického čeledína si zahrál mladičký Rudolf Hrušínský, jenž věrohodně zachytil složité předivo povahových rysů u svého hrdiny, které ho teprve láska a probuzené svědomí takříkajíc polidští. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (38)

Una111 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejmilejších filmů! Dokonce mu odpouštím i to, že se nedrží věrně předlohy, na což jsem jinak dost citlivá! Ale chápu důvody, jistě jsou ovlivněny i dobou vzniku a autoři vyzdvihli, co bylo v tu dobu právě nejvíce zapotřebí! Představuji si, jaká to musela být radost a jaké osvěžení, povzbuzení, když jej lidé v době okupace viděli v kinech! - - - Že je selské prostředí uchovatelem čistoty, víry a tradičních hodnot, to je jedna z mála myšlenek našeho národního obrození, s nimiž se mohu jako katolička bez váhání ztotožnit! Na filmu jsem nenašla nic, co bych mu mohla vytknout! Scénář, herci - všechno bez vady a hany. A přesto bych ještě vyzdvihla nádhernou kameru! Obrazy, které si oko vychutnává a které duši lahodí, ať už přírody nebo reálií vesnického života. A tady bych se ještě zastavila: Když jsem viděla selskou vesnici nebo zápraží, sad či náves, připadala jsem si jako na našem jihočeském rodovém statku, který tolik miluju a kam se stále vracím! Jak mi ten film nemá být milý?! Film je t.č. k viděni zde: https://www.youtube.com/watch?v=MR8h5wsRYyM ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Tipuji, že to měla být česká odpověď na nacistický film Zlaté město, nebo taky ne - oba filmy se odehrávají na jihočeských Blatech (i když zmíněný Harlanův film jen v první a poslední třetině) a oba kladou důraz na vztah člověka k půdě. Nicméně Mlhy se ani tak nezabývají bažinami, jako rybníkářstvím a za zmínku stojí i vztah českého sedláka ke spravedlivé šlechtě. Co se příběhu týče, film se rozjíždí pomalu a teprve od druhé poloviny mě začal zajímat. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Koncem protektorátního období se režisér František Čáp opět vrátil k tematice českého venkova. Pro svůj další film si zvolil román Karla Klostermanna, zasvěceného znalce jihočeského kraje a místních obyvatel. Rozsah a zejména šíře selské epopeje z počátku dvacátého století vedly režiséra ke kompromisu. Do středu filmového příběhu se místo tajuplného prostředí jihočeských Blat dostali čeledín Vojta a jeho věkoví vrstevníci Václav a Apolenka, kteří jsou k Vojtovi silně citově vázáni. Apolenka neuvědomělou láskou, pro bázlivého Václava je nedostižným vzorem a autoritou. Závěrečná proměna hlavního hrdiny odpovídá klasickému syžetu obdobných filmů té doby, v nichž je vyzdvihována čest a upřímnost. Na filmu se spolupodílel i významný český fotograf, dokumentarista a přírodovědec dr. Jan Václav Staněk, jehož záběry zvěře jsou dodnes fascinující. Díky působivým exteriérovým pasážím (kameraman Ferdinand Pečenka byl skutečným mistrem obrazu) a vzácně vyrovnaným hereckým výkonům (jasně dominující je třiadvacetiletý Rudolf Hrušínský) patří MLHY k uměleckým vrcholům a zároveň dokumentují snahu filmařů o posílení národního uvědomění v dobách nacistické okupace. A to jistě není málo. Naopak. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Hrušínký tu typově předznamenává postavy romantických mladíků o dekádu později představovaných Eduardem Cupákem a Luďkem Munzarem, z hereckých představitelů se mi tu nejvíce líbil Jaroslav Průcha v roli zdeptaného sedláka léčícího svůj bol v alkolu (zdá se mi, že jeho nejzajímavější filmová role). Dobově ukotvený je scénář, kdy český patriotismus (založený na sepětí s českým venkovem) pod nacistickými otěžemi bojoval i takto filmově (a kdy destruktivní rebel poznal svou společenskou roli). Čápův senzualismus (třebaže se skvělou Pečenkovou kamerou) na Kršku nemá, ale i tak dobré a dnes stěží realizovatelné. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

František Čáp si s klasickými předlohami uměl vždycky zdárně poradit a to se projevilo i v případě Mlh na blatech. Přesto, že ani tento Klostermanův román není nejhorší, můžeme jen litovat že podobně kvalitního zpracování se nedočkalo (a nejspíš už nedočká) i některé z děl pro básníka Šumavy přece jen typištějších, jako např. Ze světa lesních samot, V ráji šumavském apod. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (5)

  • Slamené strechy na chalupách vo filme boli falošné, slama bola položená na pôvodných škridliach. (Zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz) (Raccoon.city)
  • Dobová tlač prekrstila film na "oslavnú filmovú báseň o juhočeských rybníkoch" aj preto, že tvorca využil prírodných snímok fotografa krajiny Jaroslava Václava Staňka. (Raccoon.city)
  • Natáčanie prebiehalo v obciach Plástovice, Soběslavy a Čakovec, kde sa narodil aj slávny český hokejista Jaroslav Pouzar. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama