Zorbas o Ellinas
Alexis Zorbas
Alexis Zorbas
Grék Zorba
Režie:
Michalis KakojannisScénář:
Michalis KakojannisKamera:
Walter LassallyHudba:
Mikis TheodorakisHrají:
Anthony Quinn, Alan Bates, Irene Papas, Lila Kedrova, Yorgo Voyagis, Pia Lindström, Giorgos Foundas, Takis Emmanuel, Eleni Anousaki, George P. Cosmatos (více)Obsahy(1)
Na Krétu přijíždí mladý anglický spisovatel řeckého původu, Basil, aby obnovil těžbu ve zděděném lignitovém dole. Cestou se seznámí s vesničanem Zorbou, jehož nepředstíraná volnost a nezávislost není založena na velikosti majetku, ale na odhodlání a chuti užívat si života naplno. V jeho přítomnosti plachý Basil pochopí, že existuje způsob, jak se vypořádat s osobními úspěchy i prohrami. Ten zní: Nikdy nepřestat tančit! Film vznikl podle románu spisovatele Nikose Kazantzakise, jehož původní název zní "Život a skutky Alexise Zorbase". Na filmové plátno jej převedl rovněž řecký režisér Michalis Kakojannis. V silném a divácky vděčném příběhu strhává pozornost pozoruhodný výkon Anthonyho Quinna (známý ze snímků Žízeň po životě, Zvoník u Matky Boží, Děla z Navarone či Poslední vlak z Gun Hillu), který v hlavní roli předvádí nejjemnější odstíny svého hereckého mistrovství. Z původních sedmi nominací Řek Zorba v roce 1965 získal tři Oscary: za vedlejší ženskou roli (Lila Kedrova), za kameru (Walter Lassally) a výpravu (Vassilis Photopoulos). (Česká televize)
(více)Recenze (174)
Jediné plus: vynikající herecký výkon Anthonyho Quinna. Ostatní herecké výkony za nic nestojí. Děj a obsah filmu: velké mínus. V podstatě jde o to, že vyžírka Zorba, poté co opustil manželku a děti, se přilepí k mladému Angličanovi, prakticky celý příběh žije z jeho peněz, a když něco náhodou udělá, je to katastrofa. Spisovatel Angličan chce na Krétě obnovit těžbu v dole, aniž by o tom měl tucha. V daném místě (a zřejmě na celé Krétě) žije (a živoří) mimořádně mrzká a bestiální lůza, která s fanatismem ne nepodobným extremistickému islámu, pronásleduje, poté kamenuje a nakonec i zabije mladou vdovu ze svého středu, aniž ta by se něčím provinila. V příběhu není ani zmínka, že by byl tento ohavný zločin nějak vyšetřován, natož odsouzen, zkrátka nic...Ta samá lůza drancuje a rabuje dům, kde umírá starší Francouzka. Nevím zda to byla ve filmu nějaká pomsta Kréťanům, anebo toto vychází z reality. Konec filmu je příznačný: poté co vyžírka Zorba definitivně a katastrofálně zničí jakékoli naděje na obnovení dolu, a Angličan tím pádem přijde o zbytek peněz, oba pak (nepochopitelně) "na oslavu" tančí (= ve skutečnosti poskakují) na liduprázdné pláži bez hudby (ta je dodána do filmu ex post). Osobně nechápu, proč má tento film tak vysoká hodnocení, když mimo výkonu Anthonyho Quinna., tam opravdu nic není. ()
Podnikatelský záměr, který nevyšel, prachy fuč a neustále je pro co žít a radovat se. K tomu dobré herecké výkony. ()
Obdivuji Mikise Theodorakise za tu "řeckou" hudbu. Jinak dát dva lidské exstrémi vedle sebe byl výborný nápad. ()
Krasny kontrast - slobodneho cloveka - ktory sa obetuje za to za co by sa mali obetovat ti co ho odsudzuju. Krasny obraz falose, pretvarky, odsudzovania, zakernosti ludskej a veriacej mysle. Zavist ked nieco nemozeme mat treba to znicit. Slusny prazdny clovek vs. kontrast navonok prazdny vnutri zaujimavy clovek.......Tazko toto opisat slovami.....ale vrcholne dielo o ubohosti cloveka......ktore je aj v dnesnej dobe aktualne, prislo mi navracanie z tych babiek psychickych prostitutiek... Clovek musi byt sialeny, inak sa neodvazi prestrihnut lano a byt slobodny.... ()
Vyzdvihnout se dá pouze vynikající výkon herce A. Quinna v roli řeka Zorby. Z ostatních postav mě zaujal anglický spisovatel a vdova. Příběh je fádní a již od začátku mě tak nudil, že jsem nevydržel sledovat film déle než do poloviny filmu. Každý film hodnotím jako celek, takže mi příjde fakt divné dát plný počet jen za vynikající výkon A. Quinna, když je příběh nic moc... ()
Tohle je podle me film, jak ma byt. Emoce vypravi kamera a hudba, ne recicky hlavnich hrdinu, kdyz postava mluvi, jeji slova maji opravdovy vyznam.Quinn je uzasny, pro me budou nezapomenutelne jeho sceny, kdy nevi, jak ma Batesovi rict o svem planu nebo kdyz mluvi o sve zkusenosti z valky. Velky zazitek! ()
Už úvodní výstup, v tom, jak nenápadně odkazuje k tradici němých grotesek, napovídá, že tvůrcům šlo "v neposlední řadě" o plný kinosál. Quinn, podílevší se na produkci, si titulní studnici přirozené životní síly (jinak řečeno autorovu představu zhmotnělé duše Řecka, ještě jinak tank beroucí film ztečí) zahrál s gustem, které jeho výkon posouvá za hranici věrohodnosti. Nevídáno : jeho sympaticky darebný urozený divoch budiž chápán jako nadživotní socha. Rovněž práci štábu a Theodorakisově hudbě lze stěží něco vytknout, stejně jako poselství (čímž nemyslím onu červenou nit, zhuštěnou v moudru "Chytneš ji za ňadro a udělá, co budeš chtít", nýbrž závěry vyplývající ze srovnání unaveného rozumu civilizačního předvoje a bezprostřednosti "zaostalých" teplejších krajů.) Co dílu ubližuje, je Kakojannisův scénář a jeho režie : tady se tvořilo černobíle, podbízivě, okázale. Kupodivu jen v jediné z řady přečtených recenzí jsem našel oporu pro svůj dojem, že za choreografii výjevů lynčování a rabování by se měl režisér stydět. Nejenže působí jako nechtěná karikatura, také živí etnickou nenávist. Na Kréťany se sice už starověcí Řekové dívali skrz prsty, ale zdejší výroky typu "Kréťané jsou pěkné kurvy" nebo "Měl bych chuť vygumovat ten ostrov z mapy" má očividně na svědomí zfušovaný umělecký odraz skutečnosti, nikoli oni hrozní domorodci. Chvíle zklamání mi připravilo i vedení herců, především Alana Batese jako Quinnova negativního otisku a Irene Papas v okamžiku, kdy se mění z krásné nepřístupné v krásnou obměkčenou - dvorně nabídnutým deštníkem. Na některé halt pěkná larva a způsoby vyšší rasy zabírají víc než mačkání ňader. ()
Byl jsem hodně zvědavý, jak jinak. Opěvovaný film. Ale začátek mne uzemnil. Objevil se Anthony Quinn a s ním přišel moudrý vidlák, který říká klišé moudra jako "vy moc přemýšlíte" a "příliš mnoho knih". A prostředí dokresluje amatérský kompars, který jen strnule sedí a tu a tam nenápadně mžikne po hlavním hrdinovi. Anebo koukne přímo do kamery. :) Navíc oslavovaný Zorba z dnešního pohledu strašně přehrává. Oni tam občas vlastně přehrávají všichni. Historická záležitost no. Dnes už dost naivní. Podruhé vidět netřeba. ()
Film som videla už dávnejšie a určite mal svoje posolstvo. Skúšala som čítať aj knihu, ale film sa mi videl dokonca o dosť lepší. Myslím si, že Zorba by mohol byť poučením nielen pre Basila, ktorý ho evidentne obdivoval, ale pre všetkých skostnatených aj keď navonok možno morálnych a spoločensky prijateľných ľudí. Vypovedá o tom, že šťastie a pravá hodnota človeka spočíva skôr v hĺbke jeho srdca. Nikto tu myslím príliš nespomína Bubulinu. Musím napísať, že táto postava mi neskutočným spôsobom liezla na nervy celým svojím prejavom a egoizmom a k záveru som ju už tak neznášala, že som jej ten koniec vrelo dopriala. Trocha som sa musela smiať na nekonečnej scéne Basila a vdovy u nej v dome. Basil by chcel byť uvoľnený a odvážny ako Zorba, ale mal strach zasiahnuť, ešte aj po tom, čo sám spôsobil. Inak tiež veľmi divné, že ženu takto potrestajú, ale chlap je ako v pohode. Moc nechápem, no ale evidentne som iná kultúra. ()
Skvělý film z roku 1964 ano kultovní a aktuální i dnes o čem je? přece o filosofii života o hlouposti nenávisti, xenofobii i předsudkách. Není divu že vznikl po válce v umělecky osvobozených 60 letech. Civilizovaný, mentalitou zcela jiný než řecký, tedy anglický, Basil, trochu suchar ale přesto snílek který má vizi podniku. Na druhé straně nespoutaný, oproštěný od všech předsudků a xenofobií, po zkušenostech z hrůzách války, Řek Zorba. Oba se potkají v poválečném, chudém a mentalitou zcela odlišném od civilizovaného světa Řecku a plují spolu na Krétu. Obě životní filosofie se konfrontují, vzkaz: život se nemá brát lehkovážně ale také né přehnaně vážně. Zde se Angličan od Zorby naučí že vážnosti a předsudků je kolem dost a dost, puritánští Krětští muži kteří nenávidí krásnou ženu která je svým sexappealem nechtěně dráždí a láska a nenávist je tak blízko. Zorba miluje krásu a život, nenávidí zaslepenost, pokrytectví, ale také chápe ženu stále je a bude nebojuje z větrnými mlýny. Angličan pochopí jak je nenávist a zlo v životě kolem dost a dost než aby se člověk hroutil z věcí v podstatě banálních tedy ze zhrouceného snu o podniku. Co je teda důležité ? Osobní Svoboda a nezávislost, nezávislost na všem jediné důležité je mít radost i z maličkostí… tedy, krásného večera s krásnou “lehkou” dívkou, hudbou, přítele a Tance… ()
Na ten film se nedá jen tak dívat, ale musíte jej vnímat srdcem. Jak říká Zorba Basilovi "Člověk musí bejt trochu šílenej, jinak se neodváží přeříznout lano a bejt svobodnej" A o tom ten film je. O svobodě a touze po ní. Ještě bych dodal, pro uživatele "dobytka", že se to neodehrává v šedesátých letech, kniha, podle které ten film natočili, vyšla v roce 1946. ()
Krásný film.Kréta je moje srdcovka,tak jsem musel smáznout tento dloužek a skouknout.V té době bych tam asi žít nechtěl,docela divočina,legálně podřezaná vdova,stařeny před smrtí těšící se na vyloupení hotelu umírající cizinky,no co velebnosti,má to vzít stát... Zorba se svým přístupem k životu fakt řízek a představitelka vdovy je dodnes naživu.Lanovka super,naštěstí přeci jen nakonec zůstali u těch oliv a pasení ovcí a koz,to jim jde nejlíp. ()
Jeden z mnoha filmů, ke hudba překonala samotný snímek. Čekal jsem také víc, ale herecký výkon hlavního hrdiny je opravdu dechberoucí. Závěrečná scéna mě rozesmála taktéž a tanec to prostě zabil. Určitě to mohlo výt lehce kratší, ale myslím, že do toho, abych dílo plně ocenil, musím ještě trochu dospět. Opaa!!! ()
Už první vteřiny a minuty filmu mě vtáhly do děje, a to jsem k němu přistupovala s určitou nedůvěrou. Znala jsem Řeka Zorbu asi jako každý, z té skvělé ukázky tance. Ale váhala jsem, když jsem měla možnost vidět celý film. Mám si jej vůbec pustit? Nebudu zklamaná? Vlastně jsem Anthonyho Quina nikdy neměla moc ráda, byl pro mě moc přepjatý, a Alana Batese jsem považovala podle té ukázky s tancem za prkno. Poprvé jsem zpozorněla, když se Zorba ptá: Nemůžete udělat něco bez ptaní? Prostě jen tak, z legrace? Úplně se vidím na pozici Angličana, celá ztuhlá, a přitom už podléhám kouzlu Zorby. Ale kdo mě naprosto dostal, je Madam Hortensie. Taková sžíravá a přece lidská miniatura. Kdyby nic jiného v tomhle filmu nebylo, tak tak tohle stálo za to (Lila Kedrova za tuto roli získala Oscara za vedlejší roli)! Ale i každý další obraz mě strhával do své syrovosti a opravdovosti života. To se nedá popsat, to musíte vidět. Autor hudby prý snad nebyl originální a obšlehnul nějakou řeckou lidovku. Ale to je jedno. A je jedno, že Anthonyho Quina nemusím. Oba spolu s režisérem a se všemi ostatními, kdo se na filmu podíleli, vytvořili ikonu (jak tenhle termín jinak nesnáším). Zpopularizovali Řecko, Řeky, jejich hudbu a historii a kdo může říct, že se mu podařilo něco takového? ()