poster

Jemné umění obrany

Drama

Československo, 1987, 78 min

  • dobytek
    **

    Nejspíš měl film pojednávat o tom, že přechod z dětskýho domova do normálního života je dost složitej. To se ale moc nepovedlo a spíš jsem měl pocit, že koukám na diskopříběh. Prostě diskotéky, šílený hadry a účesy, bujará mládež a do toho nějakej obstarožní DJ pouští ty největší "pecky" od Michala Davida. Pak se tam řešej problémy typu "hnusná holka nemůže najít žádnýho nabiječe" a podobný kraviny. Moc mě to teda nezaujalo. 40%(11.10.2009)

  • Skuby47
    ****

    Zajímavý a řekla bych i stále aktuální snímek z prostředí dětského domova. Můj blízký příbuzný jeden takový řediteloval, tak to z prázdninových návštěv znám. O děti je zde materiálně velmi dobře postaráno, ale když odcházejí do života nevědí jak vypadá kostka cukru, protože čaj i kakao dostávají k snídani už oslazené. Mají svůj vybavený pokoj, pěkné, personálem prané a udržované oblečení, televizi a další technické vybavení, bez něhož si neumí dnešní mládež život představit a najednou se musí postarat o sebe sami a začít od nuly. Tento snímek zůstává někde na povrchu a to je škoda. Je sice z jiné doby, ale podstata zůstává stejná. Martině to vyšlo, ale co ti ostatní?(12.6.2016)

  • MickeyStuma
    *****

    Pozapomenutý a kupodivu povedený snímek o problémech mládeže v dětském domově. Hlavní postavě Martině už bylo dávno osmnáct a přesluhuje. Její problémy s dospíváním dávají všem zabrat, hlavně řediteli ústavu, kterého výborně ztvárnil Ladislav Mrkvička. I on má své životní problémy. Spoustu let žije sám a bydlí v ústavu také. A proto má pro Martinu určitou slabost a pochopení a snaží se jí všemožně pomoc. Do toho se navíc motá nějaký filmový štáb a natáčí o mládeži dokument. Snímek je jakousi kritickou sondou své doby, která vlastně zůstala aktuální dodnes. Každý se v pubertě někdy opil, s někým randil, chodil na diskotéky a vůbec dělal lumpárny. A to vše se tu řeší. V domově když dosáhnou dospělosti, mají odejít do života, ale jen s několika stovkami na knížce, jako Martina. Ale co dál? Jana Krišicová ztvárnila Martinu opravdu přesvědčivě, jakoby to sama prožila. Je to film tématem skutečně k zamyšlení.(23.7.2014)

  • Master19
    ***

    Toto vůbec není špatný film. Krásná Jana Krišicová vede linii, kterou podpírá Ladislav Mrkvička, judo a několik zajímavých dialogů. Překvapil mě Maroš Kramár, doteď jsem měl pocit, že se objevil až nedávno a teď koukám, co už má jako herec za sebou... "Jsou domovy pro děti a domovy pro důchodce. My máme to štěstí, že si to odbudeme hned ze začátku."(15.11.2012)

  • cariada
    ****

    Podobných filmů z dětských domovů se u nás tenkrát točilo poměrně dost. Tohle pro změnu vypovídá o dospívání dětí a jejich odchodu do běžného života, který bývá pro většinu hodně těžký. Není se co divit , když mají pár stovek na knížce, pak se nemůžou divit , že končí v kriminálech. Práce v takovém domově není jen příjít a odejít v určenou dobu domů je to spíš poslání, nebot ty děti potřebují péči pořád. Kdo z nás se neopil či někde nerandil a pod, to samé zažívají i děti v tomhle filmu. Velice dobře se sem hodí L.Mrkvička jako ředitel, který má celkem trpělivost, ale umí se i našvat. Hlavní hrdinka je taky dobře vybraná, smutné je, že se nechá natáčet do dokumentu o tom jak se jí vede "dobře" po odchodu z děcáku, ale ve skutečnosti nic nemá ani nábytek. Další sonda do života opuštěných dětí.(20.1.2010)