Malý Bobeš ve městě

Mně se Bobeš ve městě moc líbíl, mnohem víc než první díl. Bylo to dobrodružné, mělo to spád a Jiří Lukeš alias Mirek Dušín a Tomáš Hádl alias Jarka Metelka se už tady profilují jako nerozlučný pár a jde jim to moc dobře. Sledujeme krásné svědectví doby, život dělníků v kolonii, existenční problémy a počátky dělnického hnutí v rakouské monarchii. Samozřejmě se nejedná o sociální poměry ve 30. letech, jak píše obsah, na stěně ve škole visí císař pán a dav dělníků rozhání rakouská (tedy tehdy naše) policie. O vnikání necitelných ideologických rysů bych taky raději mlčel, protože starost o živobytí, propouštění,následná stěhování do levnějších bytů, to byl denní chléb nájemných dělníků. Do života dělníků vstoupily dělnické organizace pomalu a postupně, ale natrvalo. Tehdejší životní a pracovní podmínky si dnešní člověk dovede představit jen velmi vzdáleně a tento film je výtečnou možností si tu představu udělat. Ovšem ta dětská dějová linka je ta hlavní, a ta se velmi povedla, je milá, přívětivá, s důrazem na kamarádství a výchovný moment. Pěkný film, který mne moc potěšil. 85% (28.09.2014)

Nejvíc z celého filmu mě pobavil zdejší "oficiální text distributora". Jsem nevěděl, že ve třicátých letech visel ve třídách na stěně kříž a náš stařičký mocnář František Josef... Z našeho dnešního možná zkresleného pohledu vyznívá film trochu jako socialistická agitka, ale těžko říct, třeba to takhle tehdá doopravdy bylo. (16.07.2013)

Valasek je pre man doteraz neznamy reziser, a toto je myslim jeho prvy film. Som vedel, ze nejde o budovatelskou agitkua la 50. roky, no tak siny socialny koncept bol aj na mna prilis silny. Dostalo ma to, ako otec nemohol najst pracu, a tak predal dom a odisiel do mesta hladat pracu. Detskemu hrdinovi dost dlho trvalo nez si zvykol, pozeram : 72 % (20.06.2020)

Druhé filmové vyprávění Malého Bobše, tehdy bezesporu nejpopulárnější knihy pro děti a mládež, je, jak už název napovídá, přesazeno z původního vesnického prostředí do malého městečka, spadajícího stále ještě pod rakouské mocnářství. Spíše dramatický než zábavný pohled na první školní krůčky i juniorská léta nevinných lumpáren a navazování opravdových přátelství, nijak nezapírá dobu, ve které se příběh odehrává. Předzvěst prvních dělnických stávek, nezaměstnanost, sociální neukotvenost i hluboká propast mezi bohatými a chudými je zde zobrazena sice jen na pozadí inscenovaných událostí, přesto se neodmyslitelně vrývá do paměti nejen titulnímu hrdinovi, pozorujícímu zatím s dětskou nechápavostí proměny světa kolem. Z okruhu hereckých představitelů je tentokrát pozornost upřena na Miroslava Macháčka v nevelké, přesto klíčové roli liberálního učitele. Matení pojmů a záměrné zesměšňování literární i filmové podoby Malého Bobše by jistě nemělo být tím, čím je česká veřejnost dnes ovlivňována. Každá mince má dvě strany. (27.04.2014)

Druhý díl zpracovávající Plevovu autobiografii pro děti má ještě sociálnější dosah než díl první. Bobeš se ve městě setkává s měšťáckým přehlížením chudiny, kterou bída dohnala k proletarizaci, ale i s hodným a spravedlivým učitelem. Mezi dětmi samotnými ještě nespatříme tu zkaženost dospělých, a tak si hrají pospolu, ať jsou to děti chudé nebo bohatší. Usmíváme se drobným uličnickým kouskům, do nichž se Bobeš jen omylem zaplétá, uvědomujeme si, jak krutá léta ke konci Rakousko-Uherska a boj dělnické třídy formovaly myšlení většiny občanů vzhledem k lhostejnosti podnikatelů vůči chudobě a až tvrdým zákrokům policie proti lidem, kteří proti nelidsky se chovajícím majitelům továren protstují. Autor obsahu se mýlí, když píše o letech 30., jde o mládí J. V. Plevy, který se narodil asi roku 1899. (26.01.2020)