The Day of the Doctor (S07E15)

Padesáté výročí čpí sentimentem, nebo by to tak alespoň bylo u jiných seriálů. Ne tak Doktor, naopak. Doktor si dovolí měnit historii, být vtipný a nesourodý ve všech reinkarnacích, dovolí si "obyčejný" příběh a zároveň ten nejfantasknější. A jako bonus cestování časem, které netrpí paradoxy a skvělé zapojení všech jedenácti Doktorů. Prostě oslava jak se patří. (31.08.2014)

"Přestaň už vykládat o tom, jaký asi má být dobrý člověk: raději už jím buď!" tak pravil Marcus Aurelius a je až strašidelně půvabné, jak to zde sedí na pana učenýho, tedy Doktora/y. V noci na neděli jsem nemohl zamhouřit oka, nýbrž mi v žilách proudila extrémní dávka Entuziasmus Doktorus kvůli Dnu Doktora, jež proběhl. Insomnie je můj velký přítel a občas si říkám, zdali vůbec ještě sním. Určitě sním. Každý sní. A o čem zrovinka já? Po shlédnutí naprosto výborného speciálu k 50. výročí nebudu v cenných chvílích, kdy mi bude umožněno snít, snít jen o tom co s ní sním k obědu nebo zdali plachtím nebojácně životu kupředu, ale i o tom kam tato mimořádná show se šílencem v budce pluje. Who knows? Whooo Nose? Well...I know. Máme nový cíl. Cesta každého z nás je stejná. Trvalo to mnoho životou a let, ale už víme kam s naším cool šílencem míříme. Kam jsme vždy mířili. DOMŮ bratia a sestry.....i když dlouhou oklikou. Uvidíme se tam. P.S.: Asi mám novou vysněnou práci a to kurátora. Taky si myslím že bych skvěle kurátořil hahah. (25.11.2013)

Great men are forged in fire. It is the privilege of lesser men to light the flame. Vzít padesát let pečlivě budované (a mnohými fanaticky uctívané) mytologie, na kterou se prostě nešahá a kompletně ji obrátit naruby v jediné epizodě a přitom zůstat ryzí doktorovinou:; to je... Odvážné. S podivem tedy je, že to nepůsobí jako laciná revoluce a boření základů, na kterých je fenomén Doktora vystavěn, ale jako logická evoluce i krok směrem vpřed. A to od výročního speciálu, od kterého by se čekalo spíše nostalgické ohlédnutí na uplynulé desetiletky, není zrovna málo a není tak problém odpustit i jistou rozháranost (co chvíli se tu honí jiný zajíc a jede se v jiném stylu), která se dá dobře omluvit (či se na to pokrytecky vymluvit) i tím, že zrcadlí jednotlivé reinkarnace Doktora. (25.11.2013)

Tak a je to. 3x TARDIS, 13x Doctor a 1 fez. Úchvatnejší darček k 50. Výročiu nielen samotnému Doctorovi, ale aj všetkým nám si snáď ani neviem predstaviť. Moffat ukázal, ako veľmi si váži prácu všetkých, ktorí sa na tom začali podieľať a posúva to stále ďalej. Až sa desím momentu a dňa, keď sa to celé skončí. No po absolvovaní tejto časti nám dal to, čo nemali ani Páni Času v ten deň... nádej. (a potom si ju vzal späť spolu s teaserom na Vianočný špeciál) (25.11.2013)

Milostný dopis fanouškům Doktora a díl, který podává ruku jak divákům pouze obnoveného seriálu, tak těm, kteří znají i díly staré půl století. Moffat ve svém obvyklém stylu na začátku diváky mate, hraje si s kánonem seriálu způsobem, který se rozhodně ne každému musí líbit, ale tentokrát přidává nečekanou porci humoru a pro dobrou míru i lásky ke klasickému univerzu Doctora Who. Nejsilnější zbraní téhle epizody je určitě interakce tří Doktorů. Matt Smith předvádí esenci Jedenáctky ve zkratce, tu zvláštní směs dětinskosti a staré duše - a kontrast i spojitosti s hravou Tennantovou Desítkou jsou zábavné. Návrat Davida Tennanta je neskutečně milý a trochu smutný (když přijde řeč na jeho nejistotu ohledně budoucnosti) zároveň, ale rozhodně nebyl pro děj nevyhnutelný. Opravdu vynikající je ovšem posmutnělý John Hurt, jehož herectví pro mě hlavně ospravedlňuje nepoužití osmé Doktorovy inkarnace (Paul McGann). O moc víc než přátelský polibek fanouškům bohužel tenhle speciál není. Doktora sice směřuje na jeho domovskou planetu, ale toho se ve skutečnosti jenom tak nedočkáme. (09.01.2014)