Trishtimi i zonjës Shnajder
Sadness of Mrs. Snajdrova, The
Režie:
Piro MilkaniHudba:
Milan KymličkaHrají:
Aňa Geislerová, Nik Xhelilaj, Bára Štěpánová, Tomáš Töpfer, Kamil Kollárik, Paolo Buglioni, Michele Placido, Arta Dobroshi, Bohumír Starý, Hana Baroňová (více)Obsahy(1)
Poslední léto v Československu. Poslední léto v ráji... Je léto roku 1961 a tři studenti pražské FAMU v Českém Šternberku natáčí dokumentární snímek o místním motocyklovém závodě ESO. Mezi nimi i albánský kameraman Leke Seriani (N. Xhelilaj), jehož země, byť socialistická se pomalu ale jistě izoluje od ostatních zemí východního bloku i zbytku světa. Leke v Československu pociťuje závan svobody a prožívá uvolněné léto plné milostných vzplanutí, ale vzhledem k dění v Albánii, kdy se mají všichni studenti vrátit zpět, je postaven před závažné rozhodnutí, zda zůstat, nebo se vrátit domů. Situace je pro něj o to těžší, když se zamiluje do ženy místního náčelníka veřejné bezpečnosti Jany Šnajderové (A. Geislerová)... Smutek paní Šnajderové pojednává o natáčení studentského snímku ESO (1961) a je nostalgickým vzpomínáním na poslední měsíce, které v Československu strávil Piro Milkani, jenž v letech 1955 až 1961 studoval na pražské FAMU obor kameramanství. Po návratu do vlasti se stal renomovaným režisérem a za svou kariéru natočil dvacet čtyři albánských filmů a desítky dokumentů. Vedle své filmařské činnosti se věnoval překladům děl Václava Havla či Bohumila Hrabala a v letech 1998 až 2002 také zastával post albánského velvyslance v České republice. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Pro milovníky většinového retra. Aneb nuda konzumentů na socialistické vesnici stokrát jinak. Ano, Big Bear má pravdu, životní styl jisté části společnosti v době totality je tu vystižen relativně trefně, stejně tak jako všudypřítomně dohlížející státní moloch, přestože drobnosti, jako například příliš vysoké podpatky, by šlo vyladit lépe. Ale právě proto je film tak prázdný, nudný a zbytečný. Ono to nestačí, jen tak celou tu prázdnotu duší, co si nic nevytvoří, když nic nedostanou, plácnout na plátno a tadá. Chtělo by to zdejším postavám vtisknout alespoň NĚJAKOU identitu. Takhle jsou osoby A, B, C, D zcela zaměnitelné: tato loutka spí s tamtou loutkou, tato se nachází zde, tamta zrovna přišla tam… Nemají žádnou povahu, historii, směřování, nic je nezajímá, nejsou samy ničím. ()
Extrémně naivní film z kategorie "vyhozené peníze" (ještě že jsem ho viděl zadarmo), který by šlo bez větších zásahů prezentovat jako slušnou absurdní komedii. A dostal mě herecký projev představitele studenta-režiséra. Mohl by z fleku ve Sklepě dublovat Vávru. :D - - - Novomanželka (vedlejší role) vystupuje v nepokrytě placatých brýlích. ()
U tohto filmu mám ten istý problém ako u nedávno vydených slovenských Malých Osláv!Film mal potenciál ísť tým správnym smerom , ale to iba naznačuje v niektorých scénach,aby to v dalších (hlavne vďaka nepochopitelne stupidnej réžii alebo absolutne nehrajúcim nehercom) potopil hlboko na dno žumpy!A nezachránia to ani krásne lokácie Českého Štemberka,kde sa dej filmu odohráva a kde sa aj skutočne točilo a ani solidné výkony niektorých ozajstných hercov(Topfer,Geislerová,Kollarik),ktoré tu v kombinácii s nehercami vyznievaju naozaj smiešne!A o tom odpornom a absolutne nesediacom hudobnom doprovode,ktorý my znásiľnoval ušné bubienky hlavne na začiatku sa radšej nebudem ani vyjadrovať!Keby to možno chytil doruky nejaký schopný Čech(Hřebejk má záľubu v retro drámach/komediách) tak ztoho mohol byť celkom solidný film!Ale zasluhou absolutne neschopných Albánských zástupcov je z tohto filmu tak trochu nepodarok( aj keď si stále stojím za tým že potenciál na dobrý film tu skrytý bol)!!! ()
Zpočátku mě zarazilo, jak film působí amatérsky, což bych od renomovaného, byť albánského režiséra nečekal. Postupně jsem si ale zvykal a ke konci už mě příběh docela zaujal. K velkým mínusům snímku bohužel patří to, jak dialogy strašně šustí papírem, tady nejspíš naprosto selhal český scénárista, jenž asi nikdy neslyšel mluvenou řeč, která neměla ráz novinových titulků skutečně ani v 60. letech. Dalším handicapem jsou křečovitě amatérské výkony většiny herců, tedy zřejmě spíš neherců, nicméně zkušený režisér by snad mohl dostat víc i z neherců, což se mistrovsky dařilo mnohým představitelům české nové vlny právě v 60. letech. Naopak k přednostem lze přičíst úhel pohledu na počátek 60. let u nás z poněkud exotické stránky, a sice albánského studenta tehdejší FAMU. A snad největší předností je obsazení nesmírně sympatického a charismatického N. Xelilaje do hlavní role, jemuž lze jeho nevinně mladistvou naivitu a rozpaky, i přes milostné eskapády, dokonale věřit. Film tak svým způsobem rozšiřuje obzory a nutí k zamyšlení, proto mu malinko přidávám a hodnotím ho třemi hvězdičkami. ()
Celé to působí jako sklenice kompotu zapomenutá 50 let ve spíži. Udělá vám radost, že dokázala přežít, pobaví vás její balení i staromódní uzávěr, ale při jejím otevření si nedovolíte víc než jen lehce přivonět. A pak ji vyhodíte. (Jaroslav Sedláček, Ci 07/2008) ()
Smutek paní Šnajderové je film, který bude těžko něco vysvětlovat mladším než jsem já. I já vlastně nevím, jak ho zcela pojmout. Ti starší ho možná také ne zcela pochopí. Autor, u nás absolutně neznámý, se vrací ve vzpomínkách na dobu, kterou strávil v Československu a měl dilema. Kdo ví, jak by dopadl, kdyby zůstal u nás. Já v první řadě vnímám trochu zvláštní druh vyprávění, kdy se milostné drama mísí chvílemi s komedií a někdy až s fraškou. To je třeba případ s blondýnkou, která je ochotná se třeba i svléknout jen proto, aby mohla být herečkou. Že by děvčata už tehdy byla tak odvážná a uvědomělá? Moc nevěřím. Problém mi také dělá politická situace Albánie o které se nedozvíme nic, ale přitom je to jedna z důležitých věcí pro pochopení celého problému. Když se totiž Albánie řadila pod socialistické země, jak to, že byl problém, aby Albánec žil v jiné zemi stejného ražení? Jak to, že se tato země vydávala jiným směrem než ostatní komunistické republiky? Jakým směrem a jak to, že to Rusku nevadilo? Také jsem zcela neporozuměl tomu, proč se šel Leke radit zrovna s majitelem hradu. A proč třeba nemohla odcestovat Jana Šnajderová do jeho země, když on nemohl zůstat? Epizodka s dívkou vozící šrot mi též zůstala záhadou neboť to od počátku vypadá, že bude tato hrát důležitou roli, ale nikoli. Ale potěšila mě mj. i role Báry Štěpánové, pro niž se jednalo o jednu z nejrozumnějších a nejnormálnějších postav. ()
Kdybych nevěděl, že Milkani je ostřílený režisér, tak bych si myslel, že to napsal a natočil nezkušený debutant (a ne moc talentovaný). Dialogy jsou hrozně banální, takové by vymyslel kdejaký metař po pěti pivech. Autoři navíc bohužel věnují málo pozornosti tomu hlavnímu, milostnému vztahu Šnajdrové a toho kluka. Trvá víc než hodinu, než k tomu konečně dojde. Místo toho se zabývají banalitami, které by se klidně daly vyházet a vůbec by to nevadilo. Scény s oběma milenci jsou nakonec právě to nejlepší, co ve filmu je, taky díky Geislerové. S výjimkou Töpfera a Štěpánové jsou všichni ostatní herci dost toporní. Kdyby se z toho vystříhal všechen balast a zůstala by ta půlhodinka o vztahu se Šnajdrovou, byl by to slušný krátký film. Takhle bohužel. ()
Průměrný film o natáčení, který ničím neuchvátí, snad jen kostýmy jak z Rebelů. Hodnocení: 50 % ()
Příšerný příběh, který ani geniální Aňa nedokázala zachránit. Už ve třetině filmu jsem chtěla s křikem vyběhnout z kina. Naneštěstí jsem to neudělala. Jeden z mála snímků, o kterých si odvažuji říci, že byly propastně nepovedené. Jedna hvězda za Geislerku. ()
Těšila jsem se a docela hodně, ale bylo to jedním slovem zklamání. Bohužel bylo to fakt strašný. Trpěla jsem při scénách, kdy do šedesátých let pronikalo reálné grafitti na stěnách i při děsivých hereckých výkonech. Dokonce jsem litovala, že jsem na to šla do kina. Anna Geislerová zcela nevýrazná...hodně špatné, škoda pěněz za film... ()
Mladý Albánec byl sympaťák, moc jsem si tedy přál pro něj dobrý konec, ale všechno nevyhnutně směřovalo ke konci smutnému, což naznačovala znalost dějin a i samotný název filmu.....jinak ovšem některé dialogy byly toporné až hrůza (hlavně závěrečný rozhovor se Šternberkem ze Šternberka)....na druhou stranu potěšil Töpfer jako soudruh ředitel a Štěpánová jako milá hoteliérka. Geislerová tentokrát nevýrazná a oblečená. ()
Ano,smutek mě ovládl jako paní Šnajdrovou.Ale nedalo se to asi nijak zachránit.Pan režisér měl zřejmě svoji vizi a nezahojenou ránu v srdci.Také mezi tím uběhla dlouhá doba a způsob natáčení se poněkud změnil.Jediné co mě drželo byl pohled na vcelku sexy hlavní mužskou postavu. ()
Koktavá odporná kokotina. ()
Tragicky trapný film s oholeným Boratem v hlavní roli. ()
Tak pokud je Piro Milkani renomovaným režisérem a točí tohle, tak to je smutek albánské kinematografie. Pro mě to bylo opravdu utrpení, neskutečně toporné, nechtěně trapné...jediné, co mohu ocenit je krásná Sázava. Kdo k tomuhle Aňu přemluvil? :) ()
V tomto filmu je podle mne vsechno spatne. Jak se k nemu dostala Ana Geislerova bych se opravdu rad dozvedel. Jednu hvezdu davam prave za ni, za Baru Stepanovou (ikdyz to asi neni extra herecka - mile pobavila) a za sem tam krasne ukazanou prirodu Ceskeho Stemberka. ()
Jednoducho iné, ako české filmy často boli a sú. Za odpad to určite nemožno považovať, i keď samozrejme je to vec pohľadu. Tu sa ukázalo, aká dôležitá vie byť sprievodná hudba. Určite film vyzdvihla na vyššiu úroveň. ()