Grandhotel

Po dvadsiatich minútach som si povedal, že je to blbosť a Michálek je taký grand, že túto moju domnienku udržal do konca v každej scéne. To je myslím obdivuhodný konštantný výkon, aspoň môžem napísať, že Grandhotel je konzistentný film. Vlastne je to to isté, ako keď sme pred časom hovorili, že každá scéna v Samotároch je sama o sebe kultová. U mňa je to tu presne naopak. Ku koncu mi film začínal byť celkom sympatický, vlastne jeho postavy, aby to ale Michálek vždy niečím zabil. Cesta balónom je krátka, obálka sa lepí semenom, SPOILER: na pohreb príde jeden človek, aby sa zvýraznila jeho osamelosť, a tak ďalej. Melanchóliou sa kvalitný scenár nahradiť nedá. (05.02.2015)

Jednorázovka. Za dva dni človek ani nevie, že to vlastne pozeral. Teda čo sa týka príbehu. Grandhotel však disponuje dvomi postavami, ktoré dojem ako tak zachraňujú a sú schopné dačo vydlabať do pamäte. Patka v podaní Plesla a Issová ako Ilja. On je typický cool boy z malej prdele a ona je typická chlapmi nedocená peknosť. Inak málokedy sa stane, že mi vo filme vadí hudba, ale tu som si ju v negatívnom zmysle často uvedomoval, vôbec nekorešpondovala. Miestami ako keby robená pre thriller, ktorým Grandhotel nie je ani omylom. (24.02.2010)

"Kam to bude? - Kamkoliv. - Takže Varšava, 830,- Kč." Tak nakonec na to došlo. Já jsem se zasmál. Došlo k tomu však jen jednou a to u snímku, který se honosí čistokrevným označením komedie, není žádný velký důvod k vypouštění rychlých špuntů. Ještěže to občas zachraňovaly záběry na Ještěd či z Ještědu a nadržený recepční Jégr. Se samobrusičem Fleischmanem totiž moc zábavy nebylo, i když jeho zasílání upozornění na chyby Rosniček do televize nebylo špatné a každodenní vyhazov z práce taky neměl chybu. Ale u komedie bych se fakt chtěl zasmát a v tomto směru mi personál Grandhotelu evidentně nehodlal vyjít vstříc. (22.12.2016)

Ondříčkův snímek je stejně působivý jako první filmové záběry na Ještěď, který obeplouvají kumuly, cirry a straty. Tyto mraky a vůbec celá meterologie je životní cestou pro podivína Fleischmana, hodného zarputilého samotáře, jenž má z žen stejnou panickou hrůzu jako z překročení pomyslných hranic města Liberec... Nebudu zapírat, že před shlédnutím jsem měl trochu obavy, připadá mi, že česká kinematografie posledních měsíců mě míjí dosti velkým obloukem. Grandhotel mě překvapil. Kromě Marka Taclíka, který svého Fleischmana ztvárnil výborně (s výjimkou nuceného, kostrbatého a křečovitého "jako prostě"), je tu spousta legračních a svým způsobem zajímavých figur: zastydlou pubertou stižený recepční, resp. šéf hotelu Jégr, posedlý Němec a rádoby pilot Franz, nešťastně zamilovaná uklízečka Zuzana, nešťastně zamilovaná servírka Ilja a číšník Patka, velebící si v amerických frázích, jimiž prokládá svojí češtinu. Impozantní a vyšší nadmořskou výškou načichlé obrazy a situace doprovází skvělá melancholická hudba. Zvláštně atmosférický film, kterému vévodí Taclík,Issová, láska, samota, odlišnosti a změny. (19.07.2007)

Ďalší Ondříčkov "cool" produkt, avšak druhý Samotári sa ani zďaleka nekonajú. Technicko-vizuálnej stránke je málo čo vytknúť, to je fakt. Postavy sú špecifické, prakticky nikto tam nie je normálny- čo je fajn, no nepredýchal som tie umelé dialógy "akože o niečom". Nie je to zlé, je to však len na jedno použitie. (18.06.2007)