Match Point - Hra osudu

Červená knihovna. I když tohle je spíše taková rudá knihovna. Woody po letech ne zrovna dobrých filmů už potřeboval, aby mu míček přepadl, klidně i díky prasátku, přes síť na tu správnou stranu hřiště. Přesunutí do londýnských vod spolu s “pohitchcockovatěním” mu rovnou vyhrálo celou hru. A jak dokazují snímky následující, tak to nebyla pouze labutí píseň či náhoda. Naštěstí. (26.12.2008)

„Zařídíš se velmi dobře, dokud to nepokazíš.“ – „A čím to pokazím?“ – „Tím, že po mně vyjedeš.“ Match Point mě sice dostal už napoprvé, nicméně při opakovaných zhlédnutích si jenom potvrzuju jeho kvality a patřičně si ho vychutnávám, ať už to při konečném notně hořkém a cynickém rozuzlení vyznívá jakkoliv. Užívám si výborné herecké výkony filmových sokyň Scarlett a Emily, Woodyho vystavění příběhu (téměř neustále přítomné dusno, vášeň/jiskření i napětí způsobené „tancem“ na tenkém ledu), tvůrcovu škodolibost a hru s divákem (který fandí záporákovi), ale úplně nejvíc hlavního (anti) hrdinu. To, že si s ním Myers výtečně poradil, je jedna věc, ovšem hlavně mě čím dál víc fascinuje psychologie této postavy. Ta slušnost, úlisnost, přizpůsobivost, postupné získávání si pozice na výsluní, na oko podřizování se okolí. Na druhé straně skrytý instinkt lovce, drzost, ambicióznost, sebedůvěra, ledový klid (vychýlený až při „akci“), proměny svědomí a malé, nenápadné náznaky odporu, vlastních plánů a vůle (s postupnou gradací). Jako jediný menší zápor vidím postavu policejního vyšetřovatele, zvláště jeho „wtf“ probuzení (naštěstí taková „noční scéna“ či hození prstenu na něj vcelku nechávají zapomenout). 5*, vždy mě potěší, když Woody předvede jistou ruku i v nekomediálním žánru. (03.07.2009)

Vybaven na Match Point jen kolou & rumem v poměru 1:1 a teplýma ponožkama, usedám na Boží hod před obrazovku. Až později mi docvaklo, že bych ke sledování spíše potřeboval jezdecké sedlo a bičík, ale když film byl tak nádherně rozjetej, tak bych přece jako blbec neodešel. No ne?__ Na Match Pointu mě doslova dostala ta jeho arogance. Zní to blbě, vím, ale postavy se chovali tak snobsky a zároveň lidsky, že mi tentokráte společnost buržoazních "prevítů" nevadila. Co víc, mě snad dělala i dobře. Meyers v roli hocha, který se dostane od pinkání do vyšších vrstev, prostě čaruje v každém záběru. Naopak kuřačka Scarlett dodává snímku na dráždivosti a sexuchtivosti (jasně, že je to stejný, ale...). Ovšem je-li něco, co překračuje zmiňované ďábly, tak je to scénář. Woody je pracant, ale tady si fakt máknul. Rozhovory o Dostojovském, tenise, opeře, politice...ten chlap má brutální rozhled. Všechno ví, všechno zná, ale na rozdíl od Bédi Trávnička, jemu to žrát budete i s navijákem... Bomba a čistých 95% - 3% za to, že Woodymu závidím jeho inteligenci (ha ha..) (26.12.2008)

Bohužel závěrečná čtvrtina filmu je vzhledem ke zbytku svou koncepcí úplně někde jinde a sráží tak celkový dojem minimálně o stupínek dolů. Z poměrně slibně vypadajícího, herecky slušného a dramaticky silného snímku se stává v závěrečných momentech komediální fraška, která je sice sama o sobě humorná ale jaksi sem v tomto případě nepadne. Allen však těží z minima maximum. Vybral poměrně schopné herce, atraktivní téma (milostný trojůhelník) zasadil do ještě více atraktivního prostředí (anglická smetánka) a vše doplnil pěkně štiplavými a dynamicky napsanými dialogy. Ale ať se může film zezačátku zdát jakkoli dobrý, konec je velice špatný a člověka to až zamrzí. Celkově tak něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (24.03.2006)

Milostný trojúhelník podle Woodyho se mi líbí. Úplně tak nesouhlasím s tím, že se nejedná o klasiku Woodyho Allena. Mě přijde, že jeho rysy byl zachovány. A jestli improvizoval novým směrem, bylo to jen něco příjemného navíc. Upoutala mě vyděračná povaha Scarlett a Jonathan Rhys Meyers jako muž, který si není schopný rozumně si uspořádat život. Vůbec mi ale nevadí, že to udělal nerozumně..bylo to alespoň větší drama. Šílené, ale pěkné.4* (21.08.2011)