Dům u jezera

Pro Kristovy rány, to nešlo ukončit normálně, aby se ten chatrný, ale pěkně vystavěný, domeček z karet nakonec nerozbortil? Poslední minuta kazí závěrečný dojem z filmu naprosto neuvěřitelným způbem. Moje hvězdičkové hodnocení proto prosím berte velice relativně. Ještě před tím debilním závěrem jsem byl z filmu nadšen, posléze těžce zklamán. Konce jsou holt důležité. (20.10.2006)

Od tohoto páru jsem čekal daleko víc. ( Asi jsem moc upjatej na Nebezpečnou rychlost). Od té doby oba herci vyrostli a už jim to zas tak moc nesluší. Každopádně jsem nevěděl do čeho jdu, jsem se těšil na klasickej romanťák, ale uppps ono to zas tak klasická romatika nebyla. Samozřejmě Sandře to slušelo, na plakátech ale mnohem víc. Samotný film byl trošku chaotický, některé scény ne-úplně vysvětleny, konec dobrý. všechno dobré, konec ale předem předvídatelný. Měli jsme možnost dostat pár rad do archytektury, i když ten hlavní dům, dům u jezera se mi zas tak až moc nelíbil, neřekl bych, že splíval s okolím, ale dejme tomu. (28.01.2007)

Původní film jsem neviděl a je to rozhodně moje štěstí. Pro dvojici Keanu Reeves a Sandra Bullock mam od jejich Nebezpečné jízdy slabost a nemohu si pomoct, ty dva se k sobě prostě neuvěřitelně hodí. Je dobře, že se oba potkali v romantickém filmu s malou kapkou mystiky(jak jinak nazvat hrátky s časem, když nechci použít problematickou zkratku sci-fi?:)). Kamera si vybere pár skvělých momentů a prolínání dvou časových rovin(např. v parku) je opravdu dokonalé. Alejandro Agreti film pojal jako rozhovor dvou lidí skrz čas(a poštovní schránku). Oba spojuje jen Dům u jezera. Od začátku vám bude jasný důvod proč ALex nepřijde na domluvenou schůzku a stejně tak odhadnete konec, ale proč si kazit tento příjemný film? Myšlenka čekání na toho pravého skrz místo i čas bohužel není rozpracována na 100%. Podle mého názoru je film veden poměrně slušně a naplňuje svůj potenciál. Dokáže potěšit, ale bohužel nenadchne. Velká škoda, ale přesto doufám že má oblíbená dvojce si svou spolupráci zopakuje v něčem malinko více odvážném a originálním. (28.08.2006)

Hlavní dvojici nepovažuju za nějaké herecké übertalenty, ale sympatičtí jsou, a melancholická podzimní atmosféra snímku sluší. Ovšem pokulhávání logiky s pomocí odpudivých berliček typu hrdinův vztah s otcem podkopává nohy i jiným složkám a nezbývá než si říct s klasikem, že saepe etiam optime cogitata pessime cadunt (špatně často končí i nejlepší úmysly), pokud se ovšem americké předělávky asijských originálů dají pokládat za nejlepší úmysl. A tohle skončilo tak, že si nejsem moc jistá, že se moje odběhnutí zvracet dalo přičíst pouze ranní nevolnosti. No co, jsem to koneckonců já, kdo tak často zdůrazňuje, že i špatných filmů je třeba, abychom si vážili těch dobrých. (01.05.2011)

I přes relativně krátkou stopáž dotírá při sledování Domu u jezera nuda častěji než by bylo zdrávo. Příběh nemá žádný spád, celé je to hrozně monotónní a unylé, včetně permanentně pochmurné hudby a záběrů krajiny. A těch pár podařených momentů spolehlivě zabije zmatený scénář s nemalou porcí logických nesmyslů. Zkrátka: dalo se to, ale nepřidám si, děkuji mnohokrát. (23.10.2006)