Adamova jablka

Skandinávský "Strom života" aneb vpravdě jobovský film o cestě k víře lemované údivem nad absurditou stvoření. Takhle se buduje pevná víra, pane Malick. Ne přes okouzlení třpytivými obrázky, kýčovitou doslovnost a ikonické figury jak vystřižené z reklamních plakátů, ale přes skepsi, nadhled a živoucí postavy. Na "Adamových jablkách" je sympatické, že víru demaskují jako racionální blok či psychickou poruchu, díky čemuž dokážeme čelit náporu nepříjemností vezdejšího světa. Ale právě díky tomu film nevede k odvržení víry, ale neopak k toleranci i sympatiím s ní bez ohledu na konkrétní vyznání. (24.08.2011)

Adamova jablka jsou nádherný film, opravdu nádherný! Je na něm hezké snad všechno. Od začátku, do konce. Ve filmu se objeví bláznivej pobožnej, ultrapravicovej nacista, co si na stěně místnosti, kde bydlí, pověsí obrázek Adolfa a kupa dalších magorů. Ale já si je prostě okamžitě zamiloval. Miloval jsem chvíle, kdy se Adam snažil udržet svůj přístup myšlení a pokaždé, když mu Adolf spandul z hřebíčku na zdi, tak ho zvednul, upravil a opět ho tam zavěsil. Nebo když farář Ivan v autě poslouchal Bee Gees. Ten nacismus ani to teploušství jsem jim neměl za zlý. Prostě jsem koukal na film, který se skládal z jedné absurdní scény za druhou a všecko to jako celek bylo naprosto perfektní. To nejlepší z nich se totiž objevilo až časem a to nejlepší byla ta lidskost, která všechny ty lidi v tom filmu spojila těmi jablky. Nádhera, Adamova jablka jsem si po shlédnutí ještě párkrát musel pustit, protože i přes všechen ten negativní přístup Adama je film samotný neuvěřitelně příjemný a pozitivní. (05.11.2011)

„Stojí tu, že jsi neonacista. Vážně jsi? Na první pohled to člověka nenapadne.“ Když to jediné, na čem v životě skutečně záleží, je jablečný koláč…Netradiční podívaná. Už jen ten nápad koncentrovat na 1 místo naivního faráře, otráveného neonacistu, arabského zloděje a otylého alkoholika se ukázal již po chvíli jako velmi neotřelý a zábavný. Ačkoliv…s Jensenem a především jeho hodně černým humorem to není tak úplně jednoduché. Místy přijde s geniálními fóry, někdy je hodně na hraně, sem tam se mu podaří dostat až za ni a člověk se už nesměje. Avšak na rozdíl od Blikajících světel a O kuřatech a lidech se mu zde podařilo zůstat po většinu času u těch kvalitních, absurdních fórů. Snad s výjimkou scény s neonacisty (oproti takovému sestřelování „návštěvníků“ jabloně, to bylo přesně na hraně vtipu a mrazení zároveň). A konec mě opravdu překvapil…a kupodivu nepůsobil jako pěst na oko, ba naopak, velmi se mi líbil. Dávám silné 4*. „Proč radši nepřepadne jednu banku?“ - „Khalid se politicky angažuje. Přepadává jenom nadnárodní firmy.“ (27.01.2018)

Pokud přetrpíte úvodní 20 minutovku, tak se dá očekávat, že se vám film bude líbit. Začně nabírat na hloubce, začnou se otevírat 13. komnaty a hlavně se začne konečně něco dít. Do toho všeho přikápne velká kapička toho mysteriózna a je o zábavu postaráno. Příliš se pravděpodobně nenasmějete. Jen málo vtípků je dovedeno až do velmi tmavě černého humoru. Nevím co přesně se nám pokusil pan režisér prostřednictvím tohoto filmu sdělit. Třeba vůbec nic. Zklamaný rozhodně nejsem, ale když tu člověk zahlédne 84 %, tak zkrátka čeká něco víc. Na komedii to bylo málo vtipné, na drama málo dramatické. Vidím to na takové pěknější 2*. (22.08.2013)

A vidíte, kurva, že to jde! Nasrat nám do hlav propagandu v nedoslovném znění, tedy cca, neboli cirka: ,,pouštní opička je největší frajer, nácky multikulturalismus vyléčí, víra je pro frajery a smrt je jen trest za to, když nejsi dosti homoplný"! Vynikající mišmaš, u kterého si i značně otrlý honichvost několikrát smíchy slintne na límec. A jednou, dvakrát se nechtěně zamyslí. Což... je k nedocenění. (05.11.2016)