8 žen

Zajímavá podívaná, které by sice více seděla prkna divadelní, ale film své kvality má také. Dějově jde o prachobyčejnou detektivku, ve které není detektiv jeden, ale hned osm, a všichni ženského pohlaví a všichni jsou zároveň podezřelí (respektive podezřelé). Osm žen a jedna mrtvola, v podání Francoise Ozona, je hereckým galakoncert francouzských hvězd dvou generací a nebýt těch muzikálových vsuvek, které rozbíjejí jinak výborně stupňované napětí, tak bych jej chválil ještě víc. Škoda. Stejně tak i závěr po rozřešení mi přijde naprosto nelogickým vyvrcholením a postavením celého příběhu na hlavu. Takže musím jít dolů na tři. [leden 2006] (12.01.2006)

Dobře promazaný stroječek měštáckého divadla zase jede na plné obrátky. Paříž se chce bavit a hýčká si své řemeslníky (Feydeau a spol.), kteří se naučí vařit podle osvědčeného receptu. Robert Thomas je spolehlivý autor divadelních detektivek a uspokojí jak paní učitelku, tak magistru z lékárny, paní doktorovou či paní starostovou - no prostě celou tu měšťáckou honoraci. Ozon se pak ve filmu snaží hrát s námi hru - já vím, že ta hra je blbá, nelogická a konec je jasný už na začátku, a proto použiji infantilní poetiku - ženy mají jasně vymezené barevné kostýmky, scéna je kýčovitá (vždyť jsou vánoce), všechno to se spojí s operetou a poetikou Moulin Rouge, vždyť to přece k měšťákům patří - a hlavně ať je to peprné, ať je tam ten sex, ať se dámy ve večerních šatech cudně červenají a pánové vědoucně pomrkávají. Nevím, zda se tímto kodem dá udělat z blbosti umění. Jistě, všechny herečky hrají skvěle, ale nepředvádějí nic než dobře zvládnuté řemeslo. Zahrát takovou roli by měla každá vystudovaná herečka. Od toho ty DAMU či JAMU jsou. A až zase bude mít ženská část souboru roupy, stačí nasadit Dům Bernardy Alby. Lorca nikdy nezklame. (03.11.2009)

Tak tohleto byl zážitek. Skoro každý dialog, má svůj význam a důležitost. Film diváka přímo vtahuje do děje. Nutí ho přemýšlet, jak to vlastně je. Co je pouze lež, zlost, pýcha anebo skutečná pravda, hořká jak slzy od pláče. Něco co vylezlo na povrch, mi už občas připadalo přehnané a skoro až nevkusné. A to třeba (Pozor Spoiler!) smrt otce Augustiny a Gabiny. Důvody k vraždě mi připadali vyloženě divné. A těžko jim rozumím, jak z hlediska psychologického tak lidského. (Konec Spoileru!)Na všechno se ale budete dívat jinak pokud vydžíte do konce. Ten myslím potěší každého milovníka psychologických dramat, ale i vyznávače černého humoru.Mě baví, když jsou filmy jen taková hra s divákem. Proto se snad na ně koukáme. A tohle byl fakt zajímavý film. Ještě okořeněný úplně vypiplanou stylovostí domu, ve kterém se odehrává a chytlavými písničkami. Sice byli bez titulků, takže jsem jim nerozumněl ani slovo, ale odťed se mi asi z uší jen tak nedostanou. (30.07.2017)

Nieco ako zenska detektivka a la Agatha Christy - a jo, moze byt. Tymto Ozon prestal tocit planoby a uchylky ako Kapky Deste na rozpalenych kamenech, a natocil aspon detektivku. Asi tak na Urovni Harpra s Novomuzom, akurat ze tu ide o vrazdu a hodne velka cast pribehu sa odohrava len v kulisach : 55 % (29.09.2018)

Provokativní, svěží a hravé. Vánoce, francouzský venkov, buržoazní dům, osmička žen a pán domu s kudlou v zádech. A spousta rodinných kostlivců k tomu. François Ozon látku nebere smrtelně vážně, ale předkládá ji s elegancí a vytříbeným stylem, svou osmičku nabízí z přesně typizovaných postav. Pěvecké mezihry jsou fajn, herecké výkony pak bez výjimek bezchybné – o jedno velké jeviště se neperou, ale dělí. Milé detektivní setkání, které funguje i po letech. (21.01.2018)