Tsotsi

Nevím, mě se to prostě líbilo. Člověk si aspoň uvědomí jaký rozměr může mít kriminalita v ulicích, protože to čemu je vystaven třeba právě Johannesburg za tím ta česká těžce pokulhává! Navíc realita života v předměstských slumech, ta špína a brutalita, donutí každého člověka vážit si toho, kde žije svůj život! (25.12.2014)

Prvních deset minut vypadalo velice slibně - taková jihoafrická obdoba Města bohů. Pak se ale naděje rozplynuly jak pára nad hrncem a bylo po všem... Měl jsem totiž nepřekonatelný problém uvěřit v klíčový okamžik celého filmu a to je zlé... Těžko mě někdo přesvědčí, že z chladnokrevného zabijáka, bez jakékoli úcty k životu a vůbec jakýmkoli jiným hodnotám než těm šustivým papírovým... , se z ničeho nic stane dobrák, který se zamýšlí nad svým zpackaným životem a změní se v takřka milujícího "otce". Těžko uvěřím, že první kontakt s křičícím děckem bude mít na bezskrupulozního pistolníčka takový efekt. To by pak stačilo vhodně rozmístit kočárky s opuštěnými miminy a bude po veškerém zlu...:-) Tsotsi byl technicky výborně zvládnutý snímek, ale od oné desáté minuty už mi tenhle slaďák s kriminálním nádechem evokoval jedno jediné slovíčko - kýč... Od filmu, který dostal Oscara (aniž bych chtěl jeho význam přeceňovat), bych čekal přece jen mnohem víc. (31.01.2007)

Nad mé očekávání příjemná filmová záležitost, u níž jsem mnoho nečekal skrze "modrá čísla". O to více jsem pak byl překvapený tím, o jak silný příběh se jedná. Tvůrci nám ukazují zkaženého mladíka, krutého gangstera, pro kterého život druhých lidí nic neznamená, ovšem jeho pohled a postoj dokáže změnit človíček v plenkách. Pro někoho je Tsotsi možná přeslazenou záležitostí, pro mě se jednalo o velmi milé překvapení a i z toho důvodu dávám 5*. (05.10.2015)

Zo začiatku tento film vyzerá ako juhoafrické Mesto bohov, film ktorý sa bude snažiť poukázať na kriminalitu, sociálne rozdiely, vývoj v nejakom zaujímavom príbehu z chudobných štvrtí. No dočkáme sa deja, ktorý je dosť slabý a všetko sa bude točiť len okolo jednej udalosti a morálnych výčitiek, inak sa o vývoji v Južnej Afrike veľa nedozvedáme. Je smutné, že krajina, ktorá je súčasťou skvelého zoskupenia BRICS, je stále len v rozvoji a trpí nevzdelanosťou a z toho vyplývajúcimi problémami v zdravotníctve a bezpečnosti, kde horkokrvná kultúra robí v zlom zmysle divy. Európanovi ako mne sa z toho miestami chce okamžite jednať, na tých černochov chvíľami nemám pekného slova a sú pre mňa negrami, chvíľami by som ich najradšej postavil k stene a odrovnal, iní by tam možno rovno hodili atómovú bombu, ale takýto nie som a tak to nejde. Oni sú niekde v duši možno dobrí, len je to ťažké z nich dostať a často nevedia ako na to, sú dosť nevyspelí a problémy tam pretrvávajú a trpia tým aj nevinní. Je to len ďalší film do problematiky, ktorý sa oplatí vidieť, no nečakajte po ňom divy, je to priemerný film. (19.05.2013)

Letošní oscarový laureát za cizojazyčný film je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream. (20.07.2006)