Režie:
Jiřina Pokorná-MakoszováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
František NěmecHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Petr Nárožný, Laďka Kozderková, Ondřej Havelka, Dagmar Havlová, Josef Větrovec, Josef Bláha, Josef Abrhám, Jana Paulová, Naďa Konvalinková, Markéta Fišerová, Vladimír SalačObsahy(1)
„Tu si neber, to není ta pravá,“ radí kouzelný zvoneček princi Marianovi, když si donucen otcem a tetou Aurelií přivede domů na námluvy první princeznu. Ta druhá dopadne úplně stejně. Nakonec si ale princ přece jen tu pravou královnu svého srdce najde a není ani tak daleko. Madlenka, jeho kamarádka z dětství, není sice ani vznešená, ani bohatá, ale je hodná, pracovitá a hlavně už dávno ho má ráda. A princ si konečně uvědomí, že i on tu prostořekou kamarádku miluje... Veselou pohádku se zpívajícím zvonečkem natočila režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová s Dagmar Veškrnovou a Ondřejem Havelkou v hlavních rolích. Tetu Aurelii ztvárnila Laďka Kozderková. (Česká televize)
(více)Recenze (49)
"Tu si neber je to strašná kráva" - podobná pohádka, jako ta s pravdomluvnými brýlemi. ()
Kouzlo dřívějších tzv. Hodinových pohádek bylo v tom, že i přes minimální výpravu a rozpočtově skromné pojetí, dokázala spousta z nich přinést divákovi tu pravou atmosféru a věrohodnost příběhu tak, jak to známe od pana Erbena, paní Němcové apod. . I tato Hodinovka mě dokázala díky výborným hereckým výkonům upoutat, pobavit i dojmout. Navíc krásný nápad v podobě zvonečku, který příjemným popěvkem (autor písně Ladislav Štaidl) na princezny vždy "práskne", jestli je ta pravá pro legračního, avšak kvalitně zahraného prince v podání Ondry Havelky. ()
Klasická věcička k nedělnímu dopoledni. ()
Krásná pohádka, další z mých oblíbených. Samí úžasní herci od Petra Nárožného až po Dagmar Havlovou. Dějově to je sice dost velký průměr, ale nevadí mi to. Člověk se zase hodně zasměje, co režie nezvládla to scénář dohnal. ()
Takovej zvoneček do každých vstupních dveří a je vymalováno. ()
nedělní pohádky byly vždy super...tahle patří k těm hodně povedeným ()
Klasická pohádka bez překombinovaného děje, která je co do obsahu prakticky úplně shodná se svou starší a daleko méně známou černobílou předchůdkyní Jak se Mette chtěla stát královnou (viz mé hodnocení tam). Dokonce i některé (vlastně snad všechny klíčové) dialogy jsou slovo od slova stejné. Jen zesnulou královnu nahradila její švagrová. Až si člověk klade otázku, proč byl vlastně tento remake natočen, když původní černobílá verze je dobrá, ne-li lepší. Je jen na vás, které dáte přednost. Já, od chvíle co ji znám, rozhodně té původní s Petrem Štěpánkem a Consuelou Morávkovou. ()
Tato pohádka je jednou z těch, na které si vzpomínám ze svého dětství. Je sice jednoduchá a ve studiovém provedení, ale i tak má své kouzlo. Nejlepší je asi chytlavá písnička, kterou zpívá zvoneček. PS: Jsem jediný, koho zajímá, co by zpíval zvoneček o princezně, kterou hrála Markéta Fišerová? Nějaký odhad bych měl, ale i tak ... ;-) ()
Dětskýma očima zdařilá pohádka. Moje děti ji mohou vidět vícekrát a pořád je baví. Jinak samozřejmě pohádka s klasickým dějem o hloupých, či neschopných princeznách a chytré chudé dívce. Ale výkon Petra Nárožného pohádku staví na vyšší level. Nárožný a jeho humor je kořením celé pohádky. Když se po létech dívám, myslím, že Laďka Kozderková nám trochu chybí... ()
Reklama